15 % ročně po dobu 40 let. Sen, nebo dosažitelná realita?

Nově přinášíme pravidelné glosy Jakuba Dvořáka, autora projektu Rozbité prasátko. Ve svých textech s nadhledem přibližuje principy dlouhodobého investování a ukazuje, jakou roli při investování hrají emoce. Připomíná, že naše vlastní rozhodnutí často ovlivňují investiční výsledky více než samotný vývoj trhů.

15 % ročně po dobu 40 let. Zbožné přání či dosažitelná realita?

„Pokud je ti 18 a už máš zainvestováno 500 000 Kč, hraješ úplně jinou hru … Při úspěšném zhodnocení 15 % ročně po dobu 40 let bys měl mít v 58 letech zhruba 134 milionů Kč.”

Na sociální síti X se po příspěvku Erika Investora rozhořela bouřlivá debata o tom, jestli a za jakých podmínek je vůbec možné dosáhnout famózního zhodnocení 15 % p.a. po dobu 40 let. A jde o natolik zajímavou úvahu, že stojí za detailní rozbor.

Co by takový investor musel na své honbě za investičním Olympem ustát? Víc než Odysseus při plavbě za královnou Penelope, která byla sice strastiplná, ale trvala „pouhých“ 10 let.

V první řadě buďme nicméně fér k autorovi původního příspěvku. Pokud by investor s půl milionem skutečně dosáhl na uváděný výnos, cílové částky by dosáhl. Matematicky v tom není žádný problém.

Žádný široký index typu S&P 500 či Nikkei bohužel na tuto metu po dobu 40 let nedosáhnul. Nejlepší 40letá okna amerického S&P 500 se pohybují okolo 12,5 % p.a., takže si dáváte za cíl překonávat jeden z těžko překonatelných indexů světa.

Jediný ze známějších, ale také značně koncentrovaných indexů, který tuto hranici po tak dlouhou dobu atakoval, je americký NASDAQ. Ten má anualizovanou návratnost od roku 1985 asi 14,5 %. Cestou byste ovšem museli vysedět propad přes 80 % i třináct let ve ztrátě. Zlatých sedm let na ostrově s bohyní Kalypso!

Kdo v roce 1989 udělal obdobnou analýzu na japonských akciích, měl přitom v ruce ještě lepší čísla, než má dnes NASDAQ. Co potom následovalo, všichni dobře víme.

A že se o NASDAQu vůbec bavíme, je samo o sobě součástí problému. Z Odysseových dvanácti lodí se domů vrátil jen on sám. Všichni známe jen příběh námořníka, který přežil.

Přes indexy tedy cesta na Ithaku nevede. Investor, který chce uspět, se musí koncentrovat na menší počet akcií. A cena za koncentraci je vysoká. Koncentrace do méně diverzifikovaného portfolia totiž znamená výrazně větší rozptyl různých výsledků. Medián celoživotních výnosů jednotlivé akcie přitom nepřekoná ani pokladniční poukázky. Museli byste tak mít zatraceně šťastnou ruku, abyste na dobu 40 let vybrali akcii, která a.) přežije a b.) přinese vám požadovaných 15 % p.a.

Hledání vysněného ostrova proto zúžíte z indexů a single stocku na drobné portfolio o několika titulech. To je ostatně i cesta, kterou šel jeden známý investor, který tento heroický úkol splnil. Možná vám něco říká mýtická postava pod jménem Warren Buffett. Přitom i takto zdatný bojovník a mořeplavec doporučuje většině lidí kupovat index!

Povzbudivé je, že existuje šance, že alespoň zčásti tak úspěšného výsledku jako Warren Buffett se pravděpodobně někdo z vás dočká. Méně povzbudivé je, že pravděpodobně nebudete ani vy sami schopni určit, zda jste vyvázli jen proto, že jste měli víc štěstí než rozumu. Fama a French ve své práci Luck versus Skill nasimulovali svět, ve kterém nemá dovednost vůbec nikdo, a spočítali, kolik mimořádných výsledků by v něm vzniklo. Po odečtení nákladů jich vychází zhruba tolik, kolik jich ve skutečnosti pozorujeme. Odlišit skutečný skill od štěstí je úkol nesnadný, a protože statistická jistota roste velmi pozvolna, i špičkovému správci by trvalo přes třicet let, než by svůj um prokázal.

Obvyklá námitka zní, že drobný investor to má snazší než fondy, protože ho nesvazují poplatky ani regulace. Ta svoboda skutečně existuje, jen se ukazuje, že její využití výsledky spíš zhoršuje. Ve slavném výzkumu 66 tisíc amerických domácností zaostávala ta nejaktivnější pětina za trhem o víc než sedm procentních bodů ročně. Fondy tak v průměru zaostávají zhruba o svůj poplatek, zatímco aktivní drobní investoři o jeho násobky.

Tím naše plavba nekončí! Na rozdíl od roku 1200 př. n. l. se po moři plaví výrazně více mořeplavců než za dob Odyssea. To paradoxně způsobuje to, že máme na moři výrazně víc kvalitních posádek, což jen posiluje vliv štěstí na konečný výsledek.

Eposy o úspěšných investorech máme všichni rádi a slouží jako tolik potřebná inspirace nám všem. Obvykle se říká, že štěstí přeje odvážným. Odysseus nebyl však jen odvážný, ale i nesmírně mazaný a riskoval velmi vypočítavě. Někdo se stane budoucím Odyssem investičního světa. To je téměř jisté. Takovému člověku upřímně gratuluju, protože bude inspirací dalším generacím. Bohužel o té většině, které to nevyjde, žádný epos nevznikne.

Sny i ambice jsou nesmírně důležité, ale práce s realistickým očekáváním je ještě důležitější. I kdybyste vydělali jen 8 % nebo 10 % ročně na 40 letech, stále budete hrát úplně jinou hru. A to je stále povzbudivé!

Přeju úspěšné investování!