#208 – Elektrovaluace

Tento týden byl na ekonomická data o něco chudší, čemuž odpovídala i relativně mírná volatilita na velkých světových trzích. Ze Spojených států stojí za zmínku data o maloobchodních tržbách (lepší než se čekalo) nebo finální podpis zákona o investicích do infrastruktury (miliarda dolarů). V Evropě rezonoval především rekordní růst cen u německých výrobců a covidové znovuzavírání některých ekonomik.

Co se týká výrobních cen v Německu, ty rostly meziročně o 18,4 % – nejrychlejším tempem od roku 1951. Viníkem jsou opět energie (zejména zemní plyn), bez kterých by výrobní inflace dosáhla „jen“ na 9,2 %. V posledních měsících se ale zdražování rozlévá do všech oblastí a výraznější nárůsty lze pozorovat napříč spektrem. Výrobní ceny jsou sledovány zejména kvůli tomu, že často o několik měsíců předcházejí vývoj na poli spotřebitelských cen, byť i díky regulovaným cenám energií s nižší razancí.

Vesměs dobré zprávy z USA stojí za růstem indexu S&P 500 o 0,4 % a po týdnu jsme zpátky na historických maximech. Větší růst výrobních cen v Německu spolu s obavami z lockdownů otočil v pátek trend a evropský index Euro Stoxx 50 ztrácí 0,2 %. Slabší výsledky společnosti Alibaba stáhly dolů i celý hongkongský index Hang Seng a ten tak ztrácí tento týden další 1 %.

Zatímco většina centrálních bank začíná kvůli vysoké inflaci uvažovat u utahování měnové politiky, v Turecku volí odlišný přístup. Ve snaze zkrotit růst cen snížila místní centrální banka základní sazbu o jeden procentní bod na 15 procent. Vyhověla tak tlaku, který na instituci vytváří prezident Erdogan. Ten je údajným autorem této nové „ekonomické teorie“, kterou zbytek vyspělého světa označuje za naprosté šílenství.

Pro kontext, zatímco tamní centrální banka cílí na pětiprocentní hranici, turecká meziroční inflace vystoupala v říjnu na necelých 20 procent. V čele této instituce se v posledních letech vystřídalo hned několik lidí, ve většině případů k nucenému střídání došlo vždy po zveřejnění plánu navyšovat sazby. Prezident Erdogan totiž považuje vysoké sazby za největší hrozbu pro ekonomiku. Turecká lira zamířila tento týden k historickému minimu a vůči dolaru ztratila za posledních 10 let zhruba 85 %. Vůči koruně klesla lira poprvé pod 2 Kč. Učebnicový příklad, proč je důležité, aby centrální banka nepodlehla politickému tlaku.

Amazon a Visa ve sporu. Od poloviny ledna přestane Amazon přijímat kreditní karty Visa vydané ve Velké Británii. Důvody lze oklikou hledat v brexitu – Evropská unie omezuje maximální poplatky, které si vydavatelé karet mohou za transakce účtovat (0,3 % pro kreditní, 0,2 % pro debetní). Odchodem z EU tato podmínka v Británii padla a vydavatelé karet toho samozřejmě využili (v případě Visa navýšení na 1,5 % za transakce kreditní kartou). Zatímco malým prodejcům nezbylo než změnu akceptovat, gigant jako Amazon má sílu pro vyjednávání. Akcie společnosti Visa tento týden odepisují 5 %.

Microsoft a Meta (Facebook) plánují novou spolupráci. Provázat chtějí svoje pracovní softwary. Prvním již realizovaným krokem je možnost zobrazovat nové příspěvky z Workplace v rámci aplikace Teams. Vzhledem k ambicím obou firem přesouvat se do virtuální reality je pravděpodobné, že spolupráce bude pokračovat i v tomto směru. Brzy si tak možná budeme moct pracovní hovory vylepšit VR headsetem na hlavě.

Ford šlape do elektromobility a v roce 2023 plánuje vyrobit 600 tisíc automobilů na elektřinu. Naplnění plánu by z něj teoreticky udělalo dvojku po Tesle (za první tři kvartály vyrobila Tesla zhruba 620 tisíc aut). Více než plány ale těší investory zhruba 12% podíl v automobilce Rivian. Navzdory tomu, že nováček na burze ztratil od úterý přes 20 %, pořád si drží více než 110miliardovou valuaci. O tom si Ford může nechat jenom zdát a investoři mu přisuzují zhruba o čtvrtinu menší hodnotu (79 mld. $). Pohyby Rivianu, který ke konci října vyrobil 156 vozidel, tak mají potenciál s akciemi zavedené automobilky pořádně zahýbat. I díky tomu (po letech ztrát) dokázal Ford od začátku roku přidat 130 %.

Na paty Fordu a Rivianu šlape další výrobce elektromobilů, společnost Lucid Motors. Investoři v honu na další Teslu našli nového oblíbence a za poslední měsíc zdvojnásobili cenu jeho akcií. V posledních týdnech stoupl zájem o automobilku i díky vítězství modelu Lucid Air v soutěži uznávaného časopisu MotorTrend o automobil roku. Pro představu, cena tohoto modelu začíná na 77 000 dolarech (1,7 milionu Kč). Letos chce automobilka vyrobit prvních 520 (limitovaných) kusů, v příštím roce pak 20 tisíc klasických. Aktuální tržní valuace firmy je 82 miliard dolarů.

Na začátku jsme načali ceny výrobců v Německu a zakončit tak můžeme tuzemskou situací. Ceny českých průmyslových výrobců rostly meziročně o 11,6 %, tedy nejrychlejším tempem od roku 1992. V zemědělství byly ceny vyšší o 14,1 %. Obecně vývoj u výrobců předchází spotřebitelskou inflaci a tlaky na růst cen tak budeme pozorovat i v následujících měsících.

Co nového v Portu?

Na Portu Gallery jsme spustili úpis „En Primeur“ vín Chateau Figeac a Petit Figeac z vinařských oblasti kolem francouzského Bordeaux. K tomu i nadále běží úpis poslední emise bankocetlí.

Zároveň připomínáme dvě nejaktuálnější příležitosti na platformě opPORTUnity:

– Investiční certifikáty švýcarského výrobce samonabíjecích chytrých hodinek Sequent.

– Dluhopis KKIG Holding a.s. s úrokem 6,10 % p.a. a splatností v roce 2025.

A pokud hledáte, co si pustit – například po cestě z práce – spustili jsme nový projekt Portu investoři. První díl podcastu s investorkou Michaelou si můžete pustit jak na Spotify, tak na dalších platformách.

Hezký víkend!

Má cenu začít investovat i s málo penězi?

Může se zdát, že nejtěžší věc na investování je, jak s ním vlastně začít. Mnoha lidem totiž připadá, že jim po zaplacení všech účtů nezbývá dost finančních prostředků na to, aby začali investovat…

Rozhovor s investorkou Michaelou

Poslechněte si rozhovor s naší investorkou Michaelou Vajdovou, ve kterém jsme se bavili o její cestě k investování, názoru na kryptoměny, investování do nemovitostí, ETF fondů a také o tom, co by dnes už udělala jinak.