SpaceX přistává na burze. Vyletí nebo vybouchne? A co říká historie?
Na finančních trzích vrcholí jedna z nejsledovanějších událostí posledních let – společnost SpaceX Elona Muska vstupuje na burzu. SpaceX přitom zvolila netypický postup. Místo obvyklého cenového rozpětí stanovila jedinou pevnou upisovací cenu za akcii už předem. Dnešní ocenění je tak spíš formálním uzavřením úpisu.
V pátek 12. června se začne titul obchodovat na burze Nasdaq pod tickerem SPCX. Při pevné ceně 135 dolarů za akcii a prodeji zhruba 555 milionů akcií by firma získala kolem 75 miliard dolarů a dosáhla ocenění přibližně 1,75 bilionu dolarů. Tím by se IPO stalo vůbec největším v historii – zhruba trojnásobkem dosavadního rekordu, kterým byl vstup saúdské Aramco na burzu v roce 2019 (29 miliard dolarů).
Při takovém ocenění by se SpaceX okamžitě zařadila mezi nejhodnotnější firmy světa. Kontrola nad firmou navíc zůstane pevně v rukou Elona Muska – i po vstupu na burzu si má ponechat kolem 82 % hlasovacích práv, protože na trh míří jen malý zlomek akcií, řádově 3 až 4 % z celkového počtu.
Rakety, internet a AI
Po únorové akvizici umělé inteligence xAI firma vykazuje hospodaření konsolidovaně a stojí na třech hlavních pilířích: konektivita, vesmír a umělá inteligence.
Největším a zároveň jediným jednoznačně ziskovým pilířem je konektivita, tedy především Starlink. Tento satelitní internet firma nabízí ve více než 160 zemích a opírá se zhruba o 10 000 satelitů. Koncem března 2026 měl Starlink přes 10 milionů předplatitelů (z 4,5 milionu na začátku roku 2025) a za rok 2025 vydělal 11,4 miliardy dolarů, tedy více než 60 % všech tržeb firmy, s provozním ziskem kolem 4,4 miliardy. Zajímavé je, že průměrná tržba na zákazníka přitom klesá – z 99 dolarů měsíčně v roce 2023 na 66 dolarů na konci března 2026 – jak se Starlink rozšiřuje do levnějších trhů.
Druhým pilířem je vesmírný segment, kam spadají rakety a související služby. SpaceX zde vynáší vlastní i klientská zařízení a podle podkladů zajišťuje zhruba 80 % objemu vyneseného materiálu; jen od amerického státu (NASA, armáda, zpravodajské agentury) přiteklo loni asi 5,9 miliardy dolarů. Z dlouhodobého pohledu je zásadní, zda firma dokáže rozvinout a škálovat projekt Starship, do kterého už nasypala přes 15 miliard dolarů. Výhodou je výrazná vertikální integrace, tedy schopnost pokrývat většinu hodnotového řetězce interně.
Třetí oblastí je umělá inteligence (xAI s chatbotem Grok a sociální síť X). SpaceX xAI koupila v únoru 2026 celoakciovou transakcí v hodnotě kolem 250 miliard dolarů. Jde o samostatný růstový příběh, zároveň však o segment s vysokými kapitálovými nároky, nejistou návratností a tvrdou konkurencí. Právě tady bude pro investory klíčové oddělit ambici od skutečné ekonomiky – dnes je to největší spalovač hotovosti v celé skupině.
Tržby rostou, zisk zatím chybí
Na první pohled SpaceX zaujme silným růstem. Za rok 2025 zvýšila tržby o 33 % na 18,7 miliardy dolarů (ze 14,1 miliardy v roce 2024). Problém je, že za tímto růstem zatím nestojí zdravá ziskovost: čistá ztráta dosáhla 4,9 miliardy dolarů, provozní ztráta 2,6 miliardy a nakumulovaná ztráta firmy se vyšplhala na 41,3 miliardy dolarů.
Na úrovni upravené EBITDA byla firma naopak v plusu, a to o 6,58 miliardy dolarů. Rozdíl mezi kladnou EBITDA a účetní ztrátou tvoří hlavně odpisy rozsáhlé satelitní sítě, akciové odměny a investice do AI infrastruktury. Účetní ztrátu přitom táhne především umělá inteligence: segment xAI v roce 2025 prodělal na provozní úrovni zhruba 6,4 miliardy dolarů a jen za první kvartál 2026 dalších přibližně 2,5 miliardy. Naproti tomu Starlink je jasně ziskový a fakticky dotuje zbytek skupiny.
Ani čísla za první čtvrtletí letošního roku nevypadají přesvědčivě: tržby 4,7 miliardy dolarů, ale čistá ztráta 4,3 miliardy. Firma tedy dál agresivně investuje. Veřejný trh by v tomto případě nekupoval stabilní ziskový byznys, nýbrž dlouhodobý příběh, technologické ambice a víru ve schopnost managementu přetavit vizi v realitu.
Protože SpaceX není zisková, nedá se ocenit přes ukazatele jako P/E nebo forward P/E. Můžeme se ale podívat na násobek tržeb. Při ceně 135 dolarů a kapitalizaci 1,75 bilionu se akcie obchoduje zhruba za 94násobek loňských tržeb (a kolem 70násobku očekávaných letošních). Pro řádové srovnání: Nvidia se aktuálně obchoduje kolem 17násobku a Tesla kolem 18násobku očekávaných tržeb. Jinými slovy, investor dnes platí především za příběh budoucnosti, ne za současná čísla.
Poptávka výrazně převyšuje nabídku. Objednávky dosáhly více než 250 miliard dolarů, tedy zhruba čtyřnásobek toho, co firma nabízí. To znamená, že ani zdaleka ne každý, kdo o akcie za upisovací cenu požádá, je nakonec dostane. Zájem je ale doprovázený i občasnou kritikou. Například americká senátorka Elizabeth Warrenová vyzvala komisi SEC, aby úpis pozdržela, s odkazem na ochranu investorů, výši ocenění, řízení firmy a dopad rychlého zařazení do indexů na pasivní investory.
Vize za biliony, realita plná otazníků
Firemní dokumenty pracují s mimořádně ambiciózní budoucností: vesmírná turistika, výroba na orbitě, doprava lidí a materiálu na Měsíc či Mars, výroba energie ve vesmíru, těžba asteroidů, nebo dokonce datová centra na oběžné dráze. Firma odhaduje celkový adresovatelný trh (AI, Starlink a vesmír dohromady) na 28,5 bilionu dolarů, což je číslo téměř srovnatelné s ročním HDP USA. Takové odhady je ale potřeba brát s rezervou – mezi potenciálem trhu a schopností firmy ho skutečně monetizovat bývá dlouhá cesta.
Mezi vizí a dnešní realitou totiž leží obrovská technologická, kapitálová i regulační propast. Některé plány navíc stojí na technologiích, které dnes ještě neexistují, což firma v prospektu sama připouští. Vedle velkých slibů se proto objevuje i dlouhý seznam rizik: problémy se škálováním Starshipu (jeho dvanáctý testovací let je naplánován na červen 2026 a případný neúspěch během roadshow by mohl srazit náladu), nejistota kolem rozvoje Starlinku, koncentrace moci v rukou jednoho člověka, závislost na vládních zakázkách i regulační vyšetřování chatbota Grok.
SpaceX může skončit ve vašem portfoliu, ikdyž nechcete
SpaceX se může do vašich portfolií dostat, aniž byste si ji vědomě koupili. Dva největší správci indexů se přitom zachovali opačně.
Společnost S&P Dow Jones Indices v červnu odmítla zmírnit svá pravidla a zachovala požadavek na ziskovost i roční „seasoning“ (povinnou dobu obchodování před zařazením). SpaceX se proto do indexu S&P 500 nedostane dříve než v polovině roku 2027, a to jen pokud vykáže čtyři ziskové kvartály po sobě.
Naopak Nasdaq od 1. května 2026 velkým novým firmám výrazně otevřel dveře: vstup do indexu Nasdaq 100 je možný už po patnácti obchodních dnech, minimální požadavek na volně obchodovaný podíl byl zrušen a u akcií s nízkým volně obchodovaným podílem akcií (tzv. free float) byl zaveden násobek (až trojnásobek), který jejich váhu v indexu uměle zvyšuje.
Prakticky to znamená, že kdokoli drží fondy navázané na Nasdaq 100, bude SpaceX vlastnit už začátkem července automaticky – ať chce, nebo ne, a to za mimořádné ocenění. Odhady mluví o zhruba 22 až 27 miliardách dolarů nucených nákupů z fondů kopírujících Nasdaq 100 a indexy Russell. Aby tyto fondy SpaceX koupily, musí poměrně odprodat část pozic v Nvidii, Applu, Microsoftu, Amazonu či Alphabetu. Případné budoucí zařazení do S&P 500 by přidalo odhadem dalších 13 miliard, to je ale zatím mimo hru. Chápu proto kritiku části trhu, že tento mechanismus nutí pasivní a penzijní fondy nakupovat předražené akcie.
Ocenění kolem 1,75 bilionu dolarů ale neznamená, že se SpaceX rovnou stane jednou z deseti největších pozic v indexu. Kdyby se vážil čistě podle tržní hodnoty, tvořil by přes 4 % indexu Nasdaq 100 a byl by zhruba sedmou největší pozicí. Protože ale na burzu pouští jen zlomek akcií, její reálná váha bude výrazně nižší – odhady ji kladou zhruba mezi 0,47 a 0,7 %. Jak bude volně obchodovaný podíl postupně růst, poroste úměrně i váha v indexu, takže se taková akcie do indexu fakticky zařazuje po více tranších v čase.
Zároveň se nečeká, že by investoři kvůli vstupu SpaceX na burzu houfně rozprodávali jiné tituly, aby na něj uvolnili peníze. U mimořádně velkých úpisů sice občas část kapitálu přeteče do nové hvězdy, jenže dnešní trh je obří a likvidní a SpaceX je proti němu i přes svou velikost pořád jen kapka. Do technologického sektoru navíc díky rozmachu umělé inteligence peníze spíš přitékají, takže se počítá s tím, že nový zájem o SpaceX přiláká do trhu čerstvý kapitál, spíš než že by jen recykloval ten už zainvestovaný.
Elon Musk vyhradil zhruba 30 % nabízených akcií (kolem 22,5 miliardy dolarů) drobným investorům prostřednictvím amerických tradingových platforem. To je zhruba trojnásobek obvyklého standardu (5 až 10 %) a finanční ředitel firmy to označil za historicky největší účast drobných investorů na jednom úpisu. Vzhledem k tomu, že poptávka převyšuje nabídku zhruba čtyřnásobně, ale ani zdaleka ne každý žadatel akcie za upisovací cenu nakonec dostane.
Pro běžného českého investora to navíc má jeden velký háček. Seznam regionů s přístupem k úpisu sice kromě Spojených států pokrývá i Evropskou unii, Británii, Austrálii, Kanadu, Japonsko a Jižní Koreu, jenže v praxi přístup zprostředkují hlavně americké platformy. Možnost koupit akcie za upisovací cenu 135 dolarů tak zůstává spíš teoretická a závislá na konkrétním brokerovi. Realisticky se proto většina drobných investorů ke SpaceX dostane až po prvním obchodním dni, kdy akcii koupí na burze za tržní cenu – a ta může být kvůli obrovskému zájmu a malému free floatu znatelně vyšší než oněch 135 dolarů. Druhou, nepřímou a pro mnohé dostupnější cestou je vlastnictví indexových fondů, do kterých se SpaceX brzy sám dostane (viz výše).
Sázka na budoucnost, nebo předražené riziko?
SpaceX bezpochyby patří mezi nejvýjimečnější technologické firmy současnosti. Má silnou značku, schopnost posouvat hranice oboru i byznys, který v některých segmentech reálně mění pravidla hry. O úspěchu samotného IPO proto lze stěží pochybovat. Několikanásobně převýšená poptávka mluví za vše.
To ale neznamená, že půjde automaticky o dobrou investici. Trh se navíc neshodne ani na férové hodnotě, a tak velký rozptyl názorů je sám o sobě signálem nejistoty.
Historie navíc ukazuje, že čerstvě uvedené akcie bývají během prvního roku na burze velmi volatilní a mediánový výnos po prvních šesti měsících od IPO bývá často záporný.
Graf: Budoucí výkonnost IPO vzhledem k uzavírací ceně 1. dne, zdroj: Truist.
K tomu připočtěte nižší free float, a tedy vysokou volatilitu, i riziko převisu nabídky při postupném uvolňování akcií. SpaceX zvolil fázový model: první část akcií zaměstnanců a raných investorů se může uvolnit už po výsledcích za druhé čtvrtletí v srpnu, zatímco Muskovy akcie zůstávají zamčené 366 dní bez možnosti dřívějšího prodeje. Standardní šestiměsíční tzv. „lock-up“ období (dohodnuté období po vstupu firmy na burzu, během kterého původní akcionáři, zakladatelé, vedení, zaměstnanci a předchozí investoři, nesmějí své akcie prodat by jinak vypršelo v prosinci.
Co z toho plyne pro investory? Pro ty konzervativnější se nabízí spíše opatrnost. firma nevyplácí dividendu, je ve ztrátě a její hodnota stojí a padá na technologiích, které prospekt sám označuje za neověřené. Takový titul se hodí maximálně do malé, spekulativní části portfolia, kterou je člověk ochoten ztratit – ne jako jeho páteř nebo větší část. Tu by měly tvořit globální stabilní a ziskové firmy a ne sázka na příběh o budoucnosti vesmíru.
Naopak pro dynamičtější a dlouhodobé investory může být SpaceX zajímavým kandidátem. Tedy pro ty, kterým nevadí vysoká volatilita, počítají s ní a vědomě vyhledávají spekulativnější sázky s nadějí na výrazné zhodnocení. Pro ně může mít smysl vyčlenit si na podobný titul menší část portfolia určenou právě na růstové příležitosti, s vědomím, že potenciál velkého zisku jde u takové akcie ruku v ruce s rizikem stejně velké ztráty.
Akcie SpaceX budou pro uživatele Portu v nabídce. Nikoliv v rámci IPO, ale až po zahájení veřejného obchodování na burze.
Marek denně sleduje finanční trhy a svými komentáři, výstupy v médiích, analýzami a vzdělávacími články informuje veřejnost o aktuálním dění. Na investičních konzultacích s klienty nejčastěji řeší optimálnost rozložení portfolií, finanční plány a produkty, tržní situaci a další otázky ohledně investování a financí.
