Zpět na články
#426 - Drahé kovy narazily
Nový šéf Fedu. Do čela americké centrální banky nominoval Trump Kevina Warshe, bývalého guvernéra Fedu a zastánce konzervativnější měnové politiky. Trump si od něj slibuje zejména rychlejší snižování úrokových sazeb. Warsh se nechal slyšet, že by se Fed měl soustředit hlavně na cenovou hladinu.
Ostatní jména na pozici šéfa Fedu, o kterých se spekulovalo dříve, vzbuzovala větší obavy, a tak trhy reagovaly klidně až pozitivně. Warsh je vnímán jako někdo, kdo sice bude čelit politickému tlaku, ale zároveň by mohl přispět ke stabilizaci a uklidnění napětí kolem Fedu. Sazby by podle něj měly reagovat na už výrazně nižší inflaci. Nominaci ještě musí potvrdit americký Senát, kde může proces zbrzdit politický odpor.
Drahé kovy narazily. Ceny stříbra ve čtvrtek klesly až o 16 %, čímž se přerušilo dvoudenní oživení. Tento bílý kov se nadále potýká s nadměrnou volatilitou. Minulý pátek odepsalo stříbro za jediný den 30 % a nyní se obchoduje za 76 USD za unci. K hranici 4900 USD se propadlo i zlato, které tak ze svých maxim odepsalo 12 %. Na oba drahé kovy ve velkém sázeli investoři a spekulanti kvůli nervozitě ohledně obsazení amerického Fedu, jméno Kevina Warshe ale situaci uklidnilo.
Zajímavostí je, že světová burza s komoditami CME Group znovu „prodražila“ obchodování se zlatem a stříbrem, protože jejich ceny prudce kolísají. Investoři teď musí při nákupu futures kontraktů složit vyšší zálohu – u zlata 9 % a u stříbra 18 % hodnoty kontraktu. Burza tím chrání sebe i trh před rizikem, že někdo kvůli velkým výkyvům nesplní své závazky.
Bitcoin krvácí. Cena nejznámější kryptoměny se na chvíli propadla až k hranici 60 tisíc USD za minci, část ztrát ale později umazala. Podobně se vyvíjí i ceny Etherea a dalších kryptoaktiv. Za výrazným poklesem ceny Bitcoinu, stojí přehodnocování jeho role. Investoři Bitcoin stále obchodují spíše jako rizikové aktivum, podobně jako akcie. Tento pokles kryptoměny probíhá souběžně s propadem amerických technologických akcií.
Inflace pod kontrolou. Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalil na 1,7 %. Klesl tak na nejnižší úroveň od roku 2021 a dostal se pod inflační cíl ECB, především díky výraznému zlevnění energií. Naopak ceny potravin a služeb dál rostly, i když mírnějším tempem. Evropská centrální banka zůstává v klidu, protože je inflace poblíž cílového pásma. Na svém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, přičemž klíčová sazba zůstává na 2 %.
Česká inflace polevila. Podobně jako v eurozóně se vyvíjí inflace i v Česku. Spotřebitelské ceny v lednu podle předběžného odhadu ČSÚ meziročně vzrostly o 1,6 %, nejméně od roku 2016. Za mírným růstem cen stálo hlavně prudké zlevnění energií po přesunu poplatků za obnovitelné zdroje na stát. Cenové tlaky přetrvávají u služeb, kde inflace zůstává zvýšená kvůli zdražování bydlení a nájmů. Jádrové cenové tlaky – zejména ve službách – zůstávají problémem a návrat cen na úroveň před inflační krizí z let 2022–2023 už nelze čekat.
ČNB drží sazby beze změny. Bankovní rada ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 %, kde je už od loňského května. Důvodem jsou přetrvávající cenové tlaky ve službách, rychlý růst mezd a nejistoty kolem veřejných financí, kvůli nimž ČNB zatím nevidí prostor pro další snižování sazeb. Prognóza centrální banky počítá se stabilitou úroků minimálně v první polovině roku, zároveň ale zlepšila výhled růstu ekonomiky a snížila očekávanou inflaci pro letošek.
Spotřeba ropy v roce 2050? Těžko hádat. Rozptyl hlavních scénářů spotřeby podle Mezinárodního energetického fóra (IEF) je obří – větší než aktuálně spotřebovávané množství. Je možné, že se spotřeba za 25 let zdvojnásobí, anebo klesne téměř na minimum. Dobrá výpověď o dnešní době, kde se jako společnost nedokážeme shodnout, kam směřujeme.
Španělsko hraje vlastní ligu. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostl HDP Španělska o 0,8 % a celoroční růst měl podle odhadu dosáhnout na 2,8 %. Země flamenca, siesty nebo tapas tak výrazně překonala většinu evropských ekonomik. Tahounem byla silná domácí poptávka, vyšší spotřeba domácností díky růstu reálných příjmů a rozšíření pracovní síly vlivem migrace. Solidní závěr roku 2025 by měl podpořit i hospodářský výkon v roce 2026. Často zatracovaná země tak nyní působí v Evropě jako premiant.
Rezerva na vzácné zeminy. Donald Trump oznámil vznik strategické rezervy kritických minerálů Project Vault, která má snížit závislost USA na Číně. Projekt propojí 1,67 miliardy USD soukromého kapitálu s desetimiliardovým úvěrem státní banky Ex-Im. Akcie těžařů vzácných kovů po zprávě posílily, včetně MP Materials či USA Rare Earth. Washington tak upevňuje roli státu v sektoru, kde už ministerstvo obrany kapitálově vstoupilo do klíčových firem.
Software v problémech. Technologické a softwarové akcie dál oslabují kvůli obavám, že AI naruší jejich růstový model. Spouštěčem poslední vlny výprodejů se staly nové nástroje firmy Anthropic, umožňující firmám lépe vytvářet smlouvy a řídit pracovní toky pomocí AI. Výrazné ztráty zasáhly firmy v USA, Evropě i Asii, včetně Salesforce, Adobe, SAP, ServiceNow, Capgemini či japonské TIS. Investoři se obávají automatizace, cenového tlaku a silnější konkurence, což snižuje dříve stabilní příjmy ze softwarových předplatných.
Fúze SpaceX a xAI. Elon Musk spojuje firmy SpaceX a xAI. Provoz umělé inteligence pálí zhruba miliardu dolarů měsíčně a jedna firma už prý náklady neutáhne. xAI má hodnotu kolem 200 miliard USD, SpaceX až 800 miliard USD, přičemž klíčovým zdrojem peněz se stává síť Starlink. Musk sází na propojení kapitálu, technologií a ambicí. Fúzi navíc odůvodňuje tím, že na trénování AI nebudou stačit kapacity pouze na Zemi, ale i na oběžné dráze.
Z PayPalu je PainPal. Akcie platební společnosti propadly o více než 16 % po zveřejnění slabších čtvrtletních výsledků a slabšího výhledu na rok 2026. Tržby i zisk sice vzrostly o jednotky procent, ale méně, než se čekalo. Společnost upozornila na slabší výkon amerického retailu a online plateb, a zároveň oznámila nečekanou změnu vedení. CEO Alex Chriss bude nahrazen šéfem HP Enrique Loresem od 1. března.
Stellantis padá o čtvrtinu. Akcie automobilového koncernu, kam spadá např. Fiat, Peugeot, Dodge nebo Chrysler, se v pátek propadly až o 27 % poté, co firma oznámila, že očekává ztrátu 22 miliard eur kvůli restrukturalizaci a zpomalení svého elektromobilního programu. Společnost také pozastavila výplatu dividendy pro rok 2026 a plánuje vydat dluhopisy až za 5 miliard EUR. Další rozvoj elektromobilů má být podle firmy řízen vývojem poptávky.
Google nezpomaluje. Celoroční výnosy Alphabetu vzrostly o 15 % na 403 miliard USD a samotné čtvrté čtvrtletí přineslo 30% růst čistého zisku. Výrazně zrychlil cloud (+48 %) i reklama ve vyhledávání a na YouTube. Investory uklidnilo, že AI neoslabuje klíčový byznys vyhledávání, naopak jej posiluje, zatímco Google Cloud se stal hlavním motorem růstu a ziskovosti. Firma zároveň oznámila výrazné navýšení kapitálových výdajů až na 185 miliard USD, aby si udržela náskok v AI, čímž potvrzuje, že závod v umělé inteligenci se přesouvá do fáze masivních investic.
Co nového v Portu?
Od 4. února jsme v Portu začali obchodovat každý den (samozřejmě je-li otevřená burza), místo dosavadních dvou obchodních dní týdně. Zrychlilo se tím zainvestování vkladů, výběrů i provedení úprav v portfoliích.
Od středy jsme také rozšířili naši investiční nabídku. Mezi instrumenty můžete nově nalézt akcie Czechoslovak Group (CSG), které jsou navíc součástí nového tematického portfolia Obrana a bezpečnost.
Současně jsme upravili nabídku krypto instrumentů o iShares (BlackRock) ETF sledující cenu Bitcoinu. Ti, kdo mají ve svém portfoliu instrument od VanEck, jej mohou nakupovat i nadále a nedělat žádné změny. Do nově zakládaných nebo upravovaných portfolií však již dříve nabízený instrument od VanEck přidat nelze. Kdo má zájem, může si své portfolio upravit a instrumenty vyměnit nebo si založit nové portfolio.
Hezký víkend!
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
