Zpět na články
#434 - Na burzu a ještě dál!
Podle Trumpa jsou prý USA v Íránu velmi blízko svých cílů a v příštích dvou až třech týdnech budou pokračovat v intenzivních útocích. Trumpův projev ale nepřinesl jasný plán na ukončení konfliktu ani vojenskou, ani diplomatickou cestou. To po dvoudenní euforii znovu zvýšilo nervozitu na trzích. Nejistotu navíc zvyšuje situace kolem Hormuzského průlivu, za jehož bezpečnost nechce Trump převzít zodpovědnost a snaží se ji přenést na jiné země. Celkově tak konflikt dál představuje významné riziko pro globální ekonomiku a ceny ropy opět rostou.
Rozkaz zněl jasně! Nesmí projet za žádnou cenu! K legendární scéně z filmu Pelíšky by se dal přirovnat i postoj evropských zemí k válce v Íránu. Nějakým způsobem už ztížily Američanům dopravu na Blízký východ Itálie, Francie, Británie i Španělsko. Italům například vadilo to, že americká strana předem válku nekonzultovala s italskou armádou. Trump reagoval, jak už je jeho zvykem, velmi podrážděně a začal opět mluvit o vystoupení USA z NATO.
Trumpova frustrace je sice pochopitelná, ale požadavek na zapojení ostatních členů NATO do konfliktu v Íránu nedává smysl. USA nikdo nenapadl a pro zapojení ostatních členů tak nejsou splněné podmínky, na kterých Aliance vznikla. Trump také prohlásil, že USA podpořily Ukrajinu, i když prý „Ukrajina nebyla náš problém“. Po jeho nástupu do prezidentského úřadu však americká pomoc zemi čelící ruské agresi klesla téměř na nulu.
Další oběť AI. Akcie kyberbezpečnostních firem jako CrowdStrike, Zscaler či Palo Alto Networks výrazně klesly. Společnost Anthropic totiž představila nový AI nástroj schopný automaticky odhalovat zranitelnosti v kódu. To vyvolalo obavy z narušení tradičních byznysmodelů v odvětví. Část expertů i šéfové kyberbezpečnostních firem ale zdůrazňují, že AI zatím nepředstavuje plnohodnotnou náhradu komplexních bezpečnostních platforem. Pouze zvyšuje efektivitu v dílčích oblastech, například při kontrole kódu.
Červená jako módní hit. Výrobci luxusního zboží kvůli válce v Íránu nechtěně poznali nový trend roku 2026 – červenou barvu, ve které se ocitla hodnota jejich akcií. Louis Vuitton (LVMH) letos ztratil 27 %, Christian Dior 26 % a Hermès 22 %. Luxus byl dlouho považován za „sázku na jistotu“ v domnění, že bohaté krize nezasáhne. To se však nepotvrdilo a po silné inflaci v roce 2022 vykazoval luxusní segment jen slabý růst, zejména v Číně. To, že je teď v problémech celý Blízký východ, který byl v nákupech luxusního zboží nejrychleji rostoucím regionem, vypadá na zlatý hřebíček do diamantové rakve.
Data místo sobů. Nizozemská technologická firma Nebius, která se zaměřuje na infrastrukturu pro AI, plánuje ve finské Lappeenrantě jedno z největších AI datacenter Evropy. Do projektu chce investovat 10 miliard USD, spuštění plánuje na rok 2027. Centrum má nasytit rychle rostoucí poptávku po výpočetním výkonu pro AI, přičemž firma těží z velkých kontraktů s Microsoftem a Metou. Potvrzuje se tak, že je Finsko v rámci Evropy pro datacentra atraktivní lokalita – díky levnější energii, obnovitelným zdrojům a příznivým podmínkám pro chlazení. Ano, prostě je tam zima.
Bulhaři na chvostu. Průměrné náklady na hodinu práce v EU loni vzrostly na 856 Kč. Zatímco v Lucembursku firmy platí téměř rekordních 1 400 Kč, Bulharsko zůstává s 294 Kč na opačném konci žebříčku. Meziroční skok o více než jedno euro na hodinu potvrzuje setrvávající mzdový tlak v celé eurozóně. V Česku jsou stejné náklady na práci jako na Slovensku (464 Kč) navzdory tomu, že máme vyšší mzdy. Je to například tím, že u nás je práce méně zatížená daněmi a odvody.
Řekové opět vyspěli. Po 17 letech se řecké akcie vrátí do indexu vyspělých trhů MSCI EAFE. Doteď byla největší oběť dluhové krize jedinou zemí eurozóny, kterou MSCI mezi vyspělé trhy neřadila. Jde o další krok k normalizaci po březnovém zvýšení ratingu na investiční stupeň od Moody’s, poslední z ratingových agentur, která měla pochybnosti. Řecko muselo před lety kvůli neschopnosti splácet dluhy zachraňovat několik mezinárodních programů. Po tvrdé konsolidaci ale Řecko část těchto půjček splatilo, a to dokonce předčasně, takže získalo důvěru finančních trhů zpátky.
Írán proti Big Techu. Revoluční gardy varovaly, že jejich útoky mohou zasáhnout centrály 18 amerických technologických společností včetně Nvidie, Applu, Microsoftu, Tesly a Googlu, které sídlí na Blízkém východě. Útoky se mají nést v logice „oko za oko, zub za zub“. Jinými slovy, za každého zabitého představitele Íránu zaútočí Írán na americkou firmu.
Nedůvěřiví Švýcaři. Armáda helvétského kříže měla nejméně devětkrát za uplynulých sedm let odmítnout spolupráci s Palantirem, americkým gigantem, který umožňuje vládním, obranným a velkým komerčním organizacím integrovat, analyzovat a vizualizovat jejich data. Švýcarský bezpečnostní audit totiž nedokázal garantovat, že data nebudou přístupná americkým zpravodajským službám. Palantir v souvislosti s tím žaluje švýcarský magazín Republik, který s odhalením přišel.
Na burzu a ještě dál! Vesmírná společnost Elona Muska SpaceX údajně podala žádost o vstup na burzu. Při ocenění společnosti až na 1,75 bilionu USD by šlo o největší primární úpis akcií (IPO) v historii. Toto prvenství zatím drží saúdskoarabské Saudi Aramco. Hlavním důvodem je rostoucí potřeba kapitálu na ambiciózní projekty, jako je vývoj rakety Starship, rozšiřování sítě Starlink nebo aktivity v oblasti AI spojené s xAI.
Wall Street v balíku. Průměrný roční bonus bankéřů loni vzrostl o 6 % na 246 900 USD. Celkový balík peněz pro finanční sektor tak dosáhl rekordních 49,2 miliardy USD. Wall Street aktuálně generuje téměř pětinu veškerých daňových příjmů státu New York. Odhadované bonusy za rok 2025 přinesou do tamních pokladen dalších 290 milionů USD. Budoucí zisky bankéřů jsou však ohroženy současnými globálními konflikty.
Řekni, kde ty děti jsou. V Česku se loni narodilo nejméně dětí (77 636) v historii. Porodnost klesá ještě rychleji, než se čekalo. Důsledky budou zásadní: nedostatek pracovní síly, problémy ve zdravotnictví i sociálních službách a tlak na důchodový systém. Právě udržitelnost důchodového systému je velkou otázkou a Češi už věří, že se o ně stát v budoucnu nepostará. Pokles porodnosti ovlivňují ekonomická nejistota, demografie i změna životních hodnot.
ČNB vs. Fed: Kdo platí víc? Guvernér ČNB Aleš Michl si loni přišel na 6,85 milionu Kč čistého a meziročně si polepšil asi o 300 tisíc. Ostatní členové bankovní rady brali 4,6 až 5,6 milionu Kč. S podivem je, že Jerome Powell coby šéf Fedu – nejvlivnější centrální banky na světě – bere v přepočtu „jen“ 5,3 milionu Kč ročně. Jeho plat totiž určuje pevná federální tabulka. Více než 2× větší odměny pak inkasuje šéfka ECB Christine Lagarde nebo šéf Bank of England Andrew Bailey.
Stát zasahuje. Vláda kvůli prudkému růstu cen pohonných hmot zavádí kombinaci zásahů – zastropování marží distributorů na 2,50 Kč za litr, snížení spotřební daně u nafty a denní určování maximální ceny paliv. Nejrychleji se změny projeví u nafty, kde se do ceny nejvýrazněji promítne nižší daň. Opatření představují velký zásah do trhu a přinášejí riziko jeho deformace nebo výpadků dodávek. Nemusí navíc zastavit další případný růst cen. Ten bude stále nejvíce ovlivněn vývojem konfliktu na Blízkém východě a cenou ropy na světových trzích.
Co nového v Portu?
Kam míří Portu? Diskutujte s námi! Připravujeme pro vás další podcast o tom, co se u nás děje. Odpovídat bude opět CEO Portu Radim Krejčí. Natáčet budeme v pondělí 13. 4., své otázky nám můžete pokládat ode dneška do 8. dubna prostřednictvím platformy Slido. Odpovídat budeme na nejvíce bodované otázky nejen z tohoto dotazníku, ale i z toho předešlého, který jsme nestihli minule projít celý.
Jak si vedou alternativní investice? To se dozvíte v ročence ELEMENT 2026 od Portu Gallery, která přináší ucelený pohled na pestrý svět sběratelských předmětů od umění a veteránů po drahé kameny či whisky. Ukazuje, že investování nemusí být jen o číslech a grafech, ale také o příbězích a emocích. I když to zhodnocení 39,5 % taky nebylo k zahození.
Hezké Velikonoce!
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
