Zpět na články
#456 - AI kamikaze
Inflační tlaky jsou zpět. Ceny energií opět rostou, ropa Brent se přiblížila 100 dolarům za barel. Ano, zase. Trhy reagují na obnovené vzájemné útoky USA a Íránu a uzavření Trumpova, tedy Hormuzského průlivu. Vysoké ceny energií se však přepisují do inflace – ta měla v srpnu podle odhadů v USA dosáhnout 3,4 % a v eurozóně 3,3 %, což je nad 2% cílem. To vytváří tlak na růst úrokových sazeb, na což zase hned reagují dluhopisové trhy. Výnosy státních dluhopisů napříč světem stoupají na nová maxima.
Warsh mlží, ale trh ho chápe. Šéf Fedu na konferenci v Jackson Hole neřekl nic konkrétního. Dlouze ale mluvil o inflaci a trh si z toho vzal, že v září asi zvýší sazby. Aktuálně dávají analytici 50 % šanci tomu, že klíčová sazba z aktuálních 3,5–3,75 % vzroste na 3,75–4 %, tedy o 0,25 procentního bodu. To pro trhy pozitivní zpráva není. Stejně má stoupnout úroková sazba příští čtvrtek i v eurozóně. Na tom se dnes shodnou už snad úplně všichni.
Trumpovi se růst sazeb nehodí. Vysoké sazby prodražují úvěry firmám, financování státního dluhu a třeba i hypotéky Trumpovým voličům. To mu před blížícími se volbami do Kongresu do karet moc nehraje. Současně v reakci na pravděpodobné zvyšování sazeb vyskočil i výnos 10letých amerických státních dluhopisů, který se již blíží 5 %, 30leté tuto hranici už překonaly. Ceny dluhopisů (inverzní k výnosům) a dluhopisových ETF naopak klesají.
Drahé půjčky nemají jen v USA. Například Francie si dnes půjčuje dráž než kterákoli jiná země eurozóny. Výnos 10letého dluhopisu dosáhl 4,21 %, zatímco kdysi vysmívané Řecko platí jen 4,02 %. Za obratem stojí parlament neschopný schválit rozpočet, dluh mířící na 118,5 % HDP a stagnující ekonomika. Agentura Fitch loni v září srazila francouzský rating na A+, což je historické minimum. V Japonsku zase vystoupal výnos desetiletých vládních dluhopisů nad 3 %, a to poprvé od září 1996. Tady stojí za růstem inflační tlaky, obavy z fiskálních výdajů a očekávání, že Bank of Japan bude dál utahovat měnovou politiku. A podle všeho bude hůř.
Indie šlape na plyn. Indické HDP meziročně vzrostlo o 7,8 %, což podle údajů signalizuje silné ekonomické oživení. Výsledek může podpořit zájem investorů o indická aktiva, zároveň ale přináší otázku, zda silný růst nezačne vytvářet dodatečné inflační tlaky. Další slovo tak bude mít měnová politika, tak jako jinde ve světě.
Německo vstává, ale opatrně. Institut DIW zvýšil odhad letošního růstu německé ekonomiky z 0,5 % na 1,2 %. Pomohl silnější export a menší než očekávaný energetický šok, ekonomika však podle institutu zůstává zranitelná kvůli vysokým cenám plynu, letnímu nedostatku vody a strukturálním problémům. Pro příští rok DIW očekává zpomalení růstu na 1,0 % a v dalším období na 0,7 %. Německo se tedy zotavuje, ale stále stojí na hliněných nohách z velmi suché hlíny.
Plyn opět zdražuje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se zvýšila na 72 eur za MWh, vystoupala nejvýše od roku 2023. Obnovení bojů mezi Spojenými státy a Íránem zvyšuje nejen ceny ropy, ale přináší také obavy z dalšího zpoždění vývozu LNG z Perského zálivu. Napětí na energetických trzích může zhoršit nabídku plynu a vyvolat další inflační tlaky. Energetický trh si zjevně předsevzal, že letos nikoho nudit nebude.
Ropa k pronájmu. Spojené státy se dohodly s venezuelskou společností NABEP na doplnění ropných zásob. Firma má získat staletý pronájem 17 polí s údajnými zásobami 65 miliard barelů, zatímco USA získají 35% podíl ve společnosti, garantovaných 20 % produkce a předkupní právo na zbytek. Dohoda vyvolává obavy u amerických firem kvůli kontroverzní minulosti majitele NABEP, Alejandra Betancourta Lopeze, a dřívějším vyšetřováním jeho aktivit. Uvidíme, jaké budou vztahy mezi nájemníkem a jeho bytnou dál.
Rusko utahuje kohoutky. Očekává se, že ruská těžba ropy v roce 2026 klesne na nejnižší úroveň za 17 let. To může ovlivnit globální nabídku a cenu ropy a zároveň snížit příjmy ruských energetických firem. Pro trh bude důležité, jak se s výpadkem nabídky vypořádají ostatní producenti. Od začátku války v únoru 2022 zakázala Evropská unie dovoz většiny ruské ropy a pohonných hmot, které představují pro Moskvu významný zdroj příjmů.
Nokia místo Volkswagenu. Nokia se vrací do indexu Euro Stoxx 50, ze kterého loni vypadla. Zdvojnásobení akcií v průběhu roku kvůli silné poptávce po AI infrastruktuře stačilo jako argument pro comeback do evropského „blue chip“ indexu, ve kterém nahradí trápící se Volkswagen. Ten opouští elitní klub po 28 letech po boku softwarové firmy Wolters Kluwer, která musela přenechat místo energetické Engie.
Drazí Němci a čínská lekce. Automobilka Volkswagen schválila úsporný plán, který postupně zruší až 100 000 pracovních míst a 4 německé fabriky. Celkově by měla skupina snížit podíl až v 700 společnostech, nebo je dokonce prodat. Umíraček zazvoní například i značce Seat. Drasticky se sníží také počet modelů, a to až o 75 %. Volkswagen se snaží obnovit konkurenceschopnost v prostředí rostoucích nákladů, dovozních cel a tlaku čínských konkurentů. Mzdové náklady jsou v Německu násobně vyšší a vyjdou v průměru na 6 490 eur, jinde v Evropě na přibližně 2 832 eur.
Vznikne Vikingská burza? Aliance Nordic Compass zkoumá možnost spojení burz ve Švédsku, Dánsku, Norsku a Finsku do jediného regionálního trhu s jednotnými pravidly. Práce je zatím v rané fázi a konkrétní návrhy by mohly být představeny na summitu v Göteborgu 4. a 5. listopadu. Cílem je zvýšit likviditu a usnadnit přeshraniční tok kapitálu. Případná změna by vyžadovala spolupráci mimo jiné Nasdaqu, Euronextu a Euroclearu. Skandinávie zatím nespojuje burzy, ale už spojuje síly.
Byl to Shein… Singapurská fast-fashion společnost Shein vstoupila na hongkongskou burzu. Investoři ji v rámci IPO ocenili na zhruba 26 miliard dolarů, což je přibližně o 73 % méně, než jakou měla hodnotu v roce 2022 při posledním privátním kole financování. Tehdy se mluvilo o jedné z nejhodnotnějších soukromých společností světa. První den obchodování odepsaly akcie dalších 9 %. Co stojí za propady? Zejména sociální síť TikTok, která spustila vlastní integrované tržiště a krade Sheinu zákazníky.
Koncentrovaný AI business. Nad boomem kolem AI visí nový otazník. Tržby velkých AI firem stojí na hrstce zákazníků. Drtivá většina příjmů od firemních klientů pochází u OpenAI i Anthropicu jen od pár velkých odběratelů. Taková závislost je v softwarovém byznysu neobvyklá – a hlavně nezdravá. Pokud by tito klíčoví zákazníci omezili útraty, mohlo by to celým odvětvím otřást.
AI kamikaze. Nová analýza odhalila znepokojivé detaily nedávného incidentu z dílny OpenAI. Při testu nechala tisíce svých AI agentů odděleně hledat bezpečnostní chyby. AI agenti ale zjistili, že nejsou sami, tajně se propojili a začali koordinovat postup. Zametali stopy a nakonec se dostali na otevřený internet a zaútočili na cizí firmu. Někteří se pro splnění úkolu dokonce podobně jako japonští kamikaze neváhali obětovat. Vědomě přitom obcházeli pravidla. Autoři varují, že podobné roje mohou vést ke ztrátě kontroly nad AI.
Pražská burza dostane nové dveře. Největší český výrobce interiérových dveří a zárubní Doornite se podle informací chystá na podzim nabídnout své akcie investorům přímo na pražské burze. Původní plány přitom byly firmu pouze oprášit a prodat, místo toho ji současný management připravuje na IPO a míří na miliardové tržby. Pokud se záměr uskuteční, půjde o další zajímavou emisi na lokálním kapitálovém trhu a příležitost pro investory, kteří hledají menší společnosti.
Ještě větší deficit. Česká vláda plánuje na rok 2027 schodek státního rozpočtu 389 miliard korun. Deficit veřejných financí má pak dosáhnout 3,5 % HDP. To je nad hranicí evropských pravidel, kterou umožňuje překročit jen úniková doložka na obranu. Vláda proto veřejně mluví o 2,8 % HDP. Schodek se prohlubuje proto, že příjmy výrazně zaostávají za růstem ekonomiky, zatímco výdaje s ním drží krok. Děje se to v době, kdy ekonomika není v žádných potížích. Vláda může argumentovat investicemi, ty ale z celkového nárůstu schodku tvoří sotva třetinu a deficit je převyšuje zhruba o 100 miliard korun. Na dluh se tak financuje i běžný provoz. My na Portu obecně radíme investovat peníze, které máte navíc. Platí to pro domácnosti i pro stát.
Co nového v Portu?
Chtěli jste konzultovat své finanční plány s naším týmem investičních konzultací, ale nehodilo se vám to v běžné pracovní době? Tak právě pro vás jsme zařadili i víkendové konzultace. Termín si rezervujete zde, vybírat můžete ze sobot 12. a 19. září vždy od 8 do 16 hodin.
Od 1. září 2026 jsme snížili poplatek za správu DIP jen na 0,3 % ročně. Platí to jak pro Portfolia od Portu, tak pro Portfolia podle vás. Investování na penzi je tak ještě výhodnější: čím nižší poplatky, tím větší část zhodnocení zůstává vám a může dál pracovat díky složenému úročení.
Už v pondělí 7. září 2026 se na pražské burze poprvé začne obchodovat WOOD & Company PX ETF – vůbec první burzovně obchodovaný fond, který kopíruje hlavní český index PX, tedy pražskou burzu. Místo skládání vlastního portfolia z jednotlivých českých akcií tak stačí jeden obchod. Fond je akumulační, takže dividendy nevyplácí, ale automaticky je reinvestuje zpět, a roční dopad nákladů činí 0,21 %. Nový ETF se v průběhu dne objeví i v nabídce Portu. Naši klienti do něj budou moci investovat stejně snadno jako do dalších akcií a ETF z naší nabídky. Během září nakoupíte nové ETF na pražskou burzu v Portu brokerage zcela bez poplatků.
Hezký víkend!
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
