#94 – Co takhle to odložit?

Světové trhy míří vzhůru na vlně pozitivních zpráv. Zatímco začátek srpna byl pro investory očistcem, poslední dva týdny jsou o poznání veselejší. Americké indexy tak opět dohlédnou na svá historická maxima a zdravěji vypadají i ostatní světové burzy.

Vděčíme za to hned několika událostem. Tou první je další malý krůček správným směrem v obchodním sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Zástupci obou zemí se domluvili na společné schůzce, která se odehraje na začátku října. Do té doby si budou prý pravidelně telefonovat a ve svých hovorech se doufejme pobaví i o tom, jak celý spor vyřešit.

Investory potěšil i neúspěch Borise Johnsona, který znamená nižší šanci na tvrdý brexit. Britský premiér nejdříve ztratil těsnou většinu v parlamentu a následně byl nucen sledovat to, jak většina poslanců zvedá ruku pro zákon zabraňující tvrdému brexitu. Sůl do ran mu dosypali ve chvíli, kdy odmítli i jeho návrh na předčasné volby, po kterých už delší dobu opoziční labouristé volají. Tentokrát se hlasování ovšem zdrželi, a to údajně kvůli tomu, aby zákon o odložení brexitu stihl projít. Pokud nedojde k žádnému zvratu, stane se tak na začátku příštího týdne.

Nejpravděpodobnějším scénářem je tak to, že se říjnového brexitu nedočkáme a dojde k dalšímu odkladu. Čekat nejspíše budeme muset až do 31. ledna 2020 a ani tento datum nemusí přinést konec brexitové frašky. Na druhou stranu, pokud je v britské politice někdo, kdo se kvůli vlastnímu vítězství dokáže pohybovat na hraně ústavy, tak je to právě Boris Johnson. V příštích týdnech se tak bezpochyby ještě pokusí získat bexitové kormidlo zpět do vlastních rukou. Londýnské akcie na dohady o brexitu už rezignovaly a index FTSE 100 tak rostl jen o necelé procento.

Správkyně Hongkongu stáhla návrh extradičního zákona, který vedl k rozpoutání několikaměsíčních demonstrací. Oficiální stažení zákonu ovšem nemusí vést k ukončení nepokojů. Demonstranti postupem času vypracovali své požadavky do 5 základních bodů. Stažení kontroverzního zákonu byl jedním z nich. Řada expertů se shoduje na tom, že v praxi už existují jen 2 možnosti jak nepokoje ukončit. Buďto silnou demokratizací Hongkongu, nebo naopak tvrdým vojenským zásahem ze strany Číny.

Narozdíl od obyvatel Hongkongu si na Čínu nemůže stěžovat Elon Musk. Čínský ministr dopravy po schůzce s Muskem udělil automobilce Tesla výjimku z plošné 10% nákupní daně na automobily. Vzhledem k tomu že americký výrobce elektromobilů staví na území Číny svou továrnu a v nejbližších letech se chystá na expanzi, přijde mu sleva vhod.

Když už je řeč o Tesle, světlo slunce ve středu spatřil konkurenční elektromobil Taycan. Ten vyrábí německá automobilka Porsche a v leckterých parametrech se podobá Teslou vyráběnému Modelu S. Krom unikátního designu se elektromobil od Porsche liší také v ceně. V Německu jeho cena začíná na 4 milionech Kč, což je asi dvojnásobek, než zaplatíte za Model S.

Mimochodem, když už jsme u sporťáků, ve čtvrtek proběhlo oficiální spuštění první investice s Portu Gallery. Krom toho, že můžete skrze webové stránky investovat od 1 Kč do historického vozu 1952 Nash Healey Roadster, můžete také až do konce září navštívit Galerii Harfa v Praze, kde si veterána můžete naživo prohlédnout.

Sotva se Mark Zuckerberg zapřísáhl, že na data uživatelů dá větší pozor, je Facebook v dalším průšvihu. Tentokrát zapomněl zabezpečit telefonní čísla více než 400 miliónů uživatelů. Ty byly volně k dispozici na veřejně přístupném serveru. Kdo a kdy data zveřejnil a jak je od Facebooku získal zatím není jasné.

Facebook si pro další kontroverzi nemohl vybrat horší okamžik. Ve 20 zemích aktuálně spouští seznamovací službu Facebook Dating, která má konkurovat seznamovacím aplikacím. Podle vedení sociální sítě klade služba „hluboký důraz na bezpečnost a ochranu soukromí“. Pro PR oddělení tak musí být únik dat z Facebooku docela složitý oříšek. Akcie konkurenčního Tinderu v reakci na spuštění oslabily o 8 %.

Akcie Uberu a Lyftu se propadly na svá historická minima. Svůj podíl na tom má návrh kalifornského zákona, který by obě společnosti přinutil jednat se svými řidiči jako s klasickými zaměstnanci. Ti by v takovém případě měli nárok na minimální mzdu, a to bez ohledu na odjeté kilometry. To by obě společnosti dostalo do výraznějších problémů, obzvlášť v případě, že by Kalifornii následovaly i další státy. Obě společnosti se i nadále potýkají se svou ztrátovostí a výraznější zisky stále nejsou na dohled.

Schodek státního rozpočtu vystoupal ke konci srpna na 15 miliard korun. To je nejhorší výsledek od léta 2013, kdy česká ekonomika procházela mírnou recesí. Hlavními důvody jsou jak rostoucí důchody, tak vyšší mzdy ve státním sektoru. Ostatně i díky těm překonala průměrná mzda v ČR poprvé 34 000 Kč. To je o 7 % více než před rokem. Podobně rostla i mediánová mzda, která se zastavila těsně nad 29 000 Kč.

Částečně má schodek řešit i vládou chystaná 7% digitální daň. Ta by v Česku dopadla asi na 15 firem a údajně by do rozpočtu měla přinést něco okolo 5 miliard ročně. Krom toho, že Česko riskuje to, že zahraniční firmy z tak malého trhu raději odejdou, než aby se zabývali další administrativou, je zde ještě jeden úsměvný problém. Pokud se firma rozhodně daň nezaplatit, hrozí jí maximálně zveřejnění na černé listině „nespolehlivých plátců digitální daně“. Trestem tak má být újma na reputaci. Uvidíme, jestli některá ze zahraničních firem tuto újmu zvládne.

Hezký víkend!

10 knih, které si podle Elona Muska musíte přečíst

Knihy ho podle jeho slov formovaly jak v dětství, tak i v dospělosti. Jakých 12 knih ovšem formovalo Elona Muska nejvíce?

Vývoj vybraných instrumentů (30.8. – 6.9.2019)

*YTD = Year-to-date – označuje vývoj aktiva od začátku roku (1.1.2019).

Fintech review – Automatizace ČSOB a škodlivý virus

ČSOB hodlá více automatizovat. V Česku bude ročně propouštět 250 zaměstnanců. Google a YouTube zaplatí pokutu kvůli sběru údajů o dětech. Počítače v Česku už zase napadá program na těžbu bitcoinu.