Seznamování s indexy zatím probíhalo na území Spojených států amerických, šlo o hlavní indexy Dow Jones či S&P 500, a v Evropě formou Euro Stoxx 50 či pražského PX. V případě, že pojem „index“ vám doposud není jasný, můžete buď navštívit náš slovník pojmů, popřípadě následující článek, pokud máte zájem o hlubší pochopení tohoto pojmu. V tomto článku se podíváme na index Nikkei 225, který patří mezi populární světové indexy.
Nikkei 225 je cenově vážený index skládající se z 225 akciových titulů japonských společností, které jsou obchodovány na japonské burze (Tokyo Stock Exchange). Stejně jako Dow Jones je tento index vypočítáván pouze podle hodnoty akcií jednotlivých společností, což znamená, že ne úplně odráží realitu. Pokud je hodnota jedné akcie 100 JPY a druhé 1000 JPY, má druhá akcie desetinásobný vliv na vývoj indexu. I přesto jsou ETF sledující tento index zajímavým nástrojem k investici, protože díky vstupu do 225 společností se bankrot jedné ze společností na vaší investici téměř neprojeví. Jedná se tedy o diverzifikovanou investici a podstupujete menší riziko než při nákupu akcií jedné vybrané japonské společnosti.
Graf 1: Vývoj Nikkei 225 indexu mezi roky 1964-2018 v JPY (data)
Historie Nikkei 225
Po druhé světové válce došlo na světovém i japonském trhu k mnoha politickým a hospodářským změnám. Japonsko probíhalo začleněním do světové ekonomiky a nastával pozvolný růst v tržní kapitalizaci. Vzestup japonské ekonomiky sice ovlivňovaly vnější krize (zhroucení brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nebo ropná krize v letech 1971 – 1973), ale mimo ně růst pokračoval. Díky progresivnímu a dynamickému růstu japonské ekonomiky v chemickém, těžkém, ale především průmyslu elektronickém se této zemi podařilo stát se motorem světové ekonomiky v osmdesátých letech. Ke konci následujícího desetiletí pokračoval růst, když se Nikkei 225 v roce 1987 za tři roky vyšplhal na dvojnásobek své hodnoty.
Počátkem 90. let díky kontinuálnímu nárůstu ekonomiky a cen nemovitostí postupně začalo Japonsko propadat do krize. Nezaměstnanost díky zvýšení efektivity práce a její racionalizace postupně narůstala, a čím dál tím více lidí si nemohlo dovolit vlastní nemovitosti z důvodu uměle vyhnaných cen. Úroveň zadluženosti však s tímto narůstala. Aby tento problém vláda vyřešila, byla schválena daňová reforma a úroková sazba byla zvýšena z 2,5 % na neuvěřitelných 6 %. Problémy ve finančním a nemovitostním sektoru narůstaly, což mělo zásadní dopad na Nikkei 225, který se pomalu ale jistě propadal, a za rok se mu podařilo poklesnout o více než 40 % z původní hodnoty. Vývoj zaměřený na období krize kolem roku 1990 je na následujícím grafu.
Graf 2: Vývoj Nikkei 225 indexu mezi roky 1987-1993 v JPY (data)
Nikkei 225 není jediným japonským indexem. Mezi další japonské indexy patří například TOPIX či S&P/TOPIX 150, které nejsou striktně „price weighted“ indexy, protože také berou v potaz množství akcií volných k prodeji, neboli takzvaný „free float“. Japonský trh je sice České republice vzdálený, avšak Portu jeho důležitost bere v potaz, a proto je součástí našich portfolií x-traCKERS msci Japan EUR hedged ETF. Pro Portu je Japonsko jednou ze stěžejních zemí, co se týče asijského trhu, a stojí tedy za zmínku při popisu jednotlivých sektorů a lokací našich portfolií.
