Zpět na články
Bublina? Byl to zdravý růst. Jaké sektory čeká růst v roce 2026 | Na pivu s analytiky #23
🎙️ Spotify
Závěr roku 2025 analytický tým Portu shrnuje optimisticky: po dvou velmi silných letech na akciovém trhu (2023–2024) a po letošní dubnové korekci, kdy Nasdaq krátce propadl o více než 20 %, se trhy dokázaly vrátit k růstu a nálada zůstává pozitivní. Zároveň ale zaznívá důležité „držet očekávání při zemi“ – spíše čekat solidní, ne nutně rekordní výnosy.
Makroobraz do roku 2026 podporuje scénář „soft landingu“: inflace v USA i Evropě klesá rychleji, než se čekalo, měnová politika se postupně uvolňuje a americká ekonomika působí robustně. To se přirozeně promítá do výhledu pro akcie.
Technologický sektor
Technologie zůstávají motorem trhu, ale důraz se posouvá. Letos investorům často stačilo, že firmy masivně investují do AI (čipy, datacentra). Pro rok 2026 se čeká vyšší nárok na prokazatelnou návratnost: trh bude chtít vidět, co AI skutečně přinese do tržeb, marží a produktivity – a nebude stačit pouhá „implementace AI do produktu“.
Současně zaznívá, že růst nebyl jen „hype“: u lídrů typu Nvidia se opíral i o dynamiku zisků a mimořádné marže (Na pivu opakovaně zazní, že zisk roste přes 60 % a marže jsou zhruba na 70–75 %).
Za pozornost stojí i „struktura“ růstu: skupina Magnificent 7 sice překonává zbytek indexu, ale ani uvnitř této skupiny není výkon rovnoměrný. Tahouny jsou hlavně Nvidia a Google, zatímco třeba Tesla letos spíše stagnuje v jednotkách procent.
Americký akciový trh
Analytici připomínají, že americké akcie v roce 2025 přinesly silné zhodnocení (u S&P 500 zhruba kolem +16 %, u Nasdaqu přibližně kolem +20 %) a zároveň se na trhu objevují výhledy, které pro rok 2026 počítají s pokračováním růstu. Současně ale zdůrazňují, že po několika úspěšných letech je namístě realistický pohled a připravenost na výkyvy.
Jako ilustraci volatility uvádějí, že i v rámci stejného roku mohou přijít prudké propady (u technologicky orientovaných indexů i přes 20 %) a následné rychlé zotavení.
Důležitým motivem je i nerovnoměrná struktura americké ekonomiky. Analytici zmiňují „K-shaped“ rozložení amerických domácností, ve kterém dochází k nárůstu počtu velmi bohatých, ale zároveň k nárůstu počtu ekonomicky slabších.
Části domácností se daří výrazně lépe a u majetnějších domácností funguje efekt bohatství – rostoucí akciové portfolio podporuje spotřebu. To může ekonomice i trhu pomáhat, ale zároveň to zvyšuje citlivost systému na případné delší ochlazení na akciích.
V debatě se objevuje i politická rovina včetně cel a dalších zásahů. Analytici upozorňují, že trh může krátkodobě reagovat optimisticky na oznámení a dohody, ale klíčová je exekuce a dopady na inflaci i důvěru spotřebitelů.
Nové příležitosti – software
Za zajímavou příležitost analytici označují software, mimo jiné proto, že v poslední době zaostával za zbytkem technologického trhu. Zmiňují, že segment byl výkonnostně slabší (řádově jednotky procent v rámci roku a zhruba kolem nuly v delším horizontu), protože investoři se obávají, že AI zlevní tvorbu aplikací a naruší tradiční softwarové obchodní modely.
Analytici ale doplňují, že u velkých zavedených hráčů může být realita opačná: silná distribuce, zákaznická báze a schopnost integrovat AI do produktů mohou jejich pozici spíše posílit. Navíc upozorňují, že u části trhu došlo k poklesu valuací na nízké úrovně, zatímco ziskovost a růst zisků zůstávají slušné – což nahrává selektivnímu výběru titulů.
Energetický sektor a ESG
Energie se podle analytiků vracejí do centra pozornosti, protože AI a datová centra zvyšují poptávku po elektřině. To otevírá otázku kapacit a mixu zdrojů – od obnovitelných zdrojů až po úvahy o jaderných řešeních. Analytici zároveň zmiňují, že i politicky méně „zelené“ nastavení může narazit na praktickou realitu: bez nových kapacit se spotřeba nepokryje, což může nepřímo podpořit investice do čistší energie.
V souvislosti s transformací energetiky uvádějí i příklady indexů zaměřených na přechod k zelené energii, které v poslední době dosahovaly výrazného růstu. Zároveň férově připomínají, že část optimismu může být již v cenách a je potřeba dávat pozor na vstupní valuace.
Analytici také připomínají, že ESG a „zelené“ strategie prošly bublinou a následným vystřízlivěním, ale postupně se znovu ukazuje ekonomická logika některých řešení – například díky poklesu nákladů na obnovitelné zdroje. Jako navazující téma zmiňují baterie a obecně infrastrukturu pro stabilizaci dodávek.
Bankovní sektor
Evropské banky analytici popisují jako jeden z nejpřekvapivějších příběhů roku 2025. Zmiňují mimořádně silnou výkonnost bankovního indexu v Evropě (řádově desítky procent a historicky výjimečný rok) a výrazné růsty u vybraných velkých bank.
Hlavními důvody jsou podle nich kombinace stále relativně atraktivních úrokových podmínek pro bankovní marže, solidní kondice spotřebitele a postupné oživení investiční aktivity v Evropě. To je pro sektor dobrá zpráva, ale zároveň to může znamenat, že „snadná část“ růstu už proběhla.
Analytici proto upozorňují na signály rizika, mimo jiné na vývoj pojištění proti úvěrovému selhání (CDS). Neinterpretují to automaticky jako blížící se problém, spíše jako indikátor, který je po tak silném růstu sektoru rozumné sledovat a započítat do řízení rizika.
Zbrojaři
U obranného sektoru analytici zdůrazňují zejména evropský trend: i při případném uklidnění geopolitické situace může Evropa dlouhodobě navyšovat obranné rozpočty a posilovat schopnosti, aby nebyla strategicky zranitelná. V debatě zaznívají úvahy o posunu výdajů k vyšším podílům HDP než historický standard.
Z pohledu ocenění analytici připouštějí dvě roviny: krátkodobě mohou být některé tituly napjaté po rychlém růstu, dlouhodobě ale sektor může dávat smysl jako strukturální téma. Zároveň připomínají, že obrana často stojí i na technologických inovacích, které mají dopad mimo čistě vojenské aplikace.
Důležitý investiční akcent je „přemýšlet šířeji“: vedle tradičních výrobců zmiňují také kyberbezpečnost a technologické firmy, které se na bezpečnosti podílejí. V hledáčku investorů se proto mohou objevovat i jména z oblasti IT infrastruktury či datové analytiky.
České akcie
Pražská burza patřila podle analytiků v roce 2025 k nejvýkonnějším trhům a rostla přes 50 % při započtení dividend. Klíčovou roli v tom hrála kombinace bank a dividendového profilu trhu, který dokáže v nejistějších obdobích působit jako stabilizátor.
Analytici konkrétně poukazují na význam bankovních titulů (např. Erste, Moneta) a vysokou dividendovou ochotu vybraných firem. Zmiňují také pojišťovnu VIG (Vienna Insurance Group) jako jeden z výrazných „tahounů“ roku.
U ČEZ analytici pracují s tím, že se postupně vyjasňuje prostředí po období mimořádných zásahů a že investory zajímá zejména dividendový rámec a stabilizace energetických podmínek. V debatě zaznívá očekávání dividendy v řádu desítek korun na akcii.
Z širšího pohledu připomínají, že český kapitálový trh stále naráží na úzkou nabídku titulů. Část investic proto míří do private equity či fondů kvalifikovaných investorů, což přináší jiné kompromisy (likvidita, poplatky). Pokud má přijít více IPO, musí být viditelná poptávka investorů – bez ní se nabídka nových emisí obvykle neobjeví.
Polské akcie
Polský trh analytici zmiňují jako další region, který v roce 2025 dosáhl velmi silného zhodnocení (řádově kolem 50 %). Zároveň upozorňují, že pro českého investora je významná měnová složka – výsledek v korunách může být odlišný od výsledku v polské domácí měně.
Do dalšího období přidávají opatrnost kvůli fiskální rovině. Podle nich je důležité sledovat, zda a kdy se projeví nutnost konsolidace veřejných financí, která by mohla část optimismu z trhu ubrat.
Čína a čipy
Čínu analytici popisují jako trh s potenciálem, ale také s mimořádně specifickými riziky. Zdůrazňují zejména politický faktor a možnost zásahů do firemního sektoru, které mohou zásadně změnit investiční tezi „ze dne na den“. Proto podle nich dává smysl přistupovat k čínské expozici disciplinovaně – a nepřeceňovat schopnost tato rizika předvídat.
Současně upozorňují, že Čína umí velmi cíleně budovat dominanci ve vybraných oborech – v minulosti například v bateriích, solární energii či elektromobilitě. Vedle úspěchu ale zmiňují i stinnou stránku: nadkapacity, cenové války a tlak na marže, který se může přelévat napříč ekonomikou.
V oblasti čipů a AI se podle analytiků potkává geopolitika, exportní omezení a čínská snaha o technologickou soběstačnost. I kdyby čínské firmy neměly vždy přístup k nejpokročilejším čipům, „dostatečně dobré“ čipy a lokální inovace mohou i tak udržovat vysokou investiční aktivitu v AI ekosystému. Z hlediska investora to ale zůstává téma, kde je potřeba počítat s vyšší volatilitou a možnými politickými šoky.
Shrnutí
Analytici vidí rok 2026 jako celkově pozitivní, ale s důrazem na realistické očekávání a práci s rizikem. Základním motorem zůstává Amerika a technologie, zejména AI, která má přesah do firemních investic, spotřeby i produktivity. Právě proto ale trh může být citlivý na jakékoli zpochybnění tempa návratnosti těchto investic.
Z investičního hlediska se opakuje jednoduchý rámec: důležité je diverzifikovat a přemýšlet v souvislostech. Pokud si chce investor okořenit portfolio, může ho s rozmyslem a v menší míře zkusit rozšířit o segmenty, které navazují na technologie (infrastruktura, energie) a zvážit software. U bank je třeba respektovat cykličnost a u obrany myslet na šíři trhu a volbu alternativ, jako je třeba kyberbezpečnost. A především – dlouhodobý investor obvykle profituje z disciplinovaného přístupu a pravidelnosti, ne z pokusů „vychytat“ každý krátkodobý pohyb trhu a aktuální popularitu určitého sektoru.
🎥 YouTube
Jsme zde, abychom vám umožnili pracovat se svými financemi tak, jak je to pro vás nejlepší. Budujeme místo, kam můžete peníze ukládat a nechat je vydělávat. A to vše jednoduše a bez starostí.
