Zpět na články
Týden v české ekonomice: Byty loni zdražily o 13,6 % a další novinky z české ekonomiky
1. Byty loni zdražily o 13,6 %. Růst cen zpomaluje, ale trh zůstává napjatý
Ceny nemovitostí v Česku loni výrazně vzrostly. Byty meziročně zdražily o 13,6 %, rodinné domy o 9,5 % a pozemky o 7,2 %, a to hlavně kvůli silné poptávce a nedostatečné nabídce. Tempo růstu ale postupně slábne a letos se očekává spíše pozvolnější zdražování.
Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 ceny bytů mezikvartálně stouply o 2,7 %, přičemž růst zpomaluje už třetí kvartál v řadě. Nejvíce zdražovaly v Karlovarském a Jihočeském kraji a ve Středočeském kraji. Největší zájem byl o menší byty a dispozice 2+1 či 2+kk, zatímco velké byty zdražovaly nejpomaleji. Průměrná doba prodeje se mírně prodloužila na zhruba 4,8 měsíce.
Rodinné domy zdražily mezičtvrtletně o 2,2 % a jejich cenový růst se stabilizoval, i když poptávku brzdí drahé stavební materiály a slabší zájem o starší nemovitosti bez dotací na rekonstrukce. Pozemky přidaly 2,5 %, nejvíce za téměř tři roky, přičemž jejich nedostatek způsobují zastaralé územní plány a slabá infrastruktura. Kupci proto častěji hledají parcely dál od měst a spoléhají na alternativní technologie soběstačného bydlení.
Investujeme tak, abyste dlouhodobě dosahovali lepších výnosů než v tradičních bankovních produktech a podílových fondech.
2. Stát chce posílit kontrolu nad energetikou skrze změny v ČEZ
Vláda plánuje kroky vedoucí k plné kontrole výroby energie ve společnosti ČEZ, potvrdil ministr průmyslu Karel Havlíček. Stát nyní drží zhruba 70 % akcií a zbytek vlastní minoritní akcionáři, řešením má být odkup akcií samotnou firmou na burze. Konkrétní postup ani harmonogram kabinet zatím nezveřejnil s odkazem na citlivost informací pro tržní cenu.
Záměr je součástí programového prohlášení koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristé sobě. Formulace ve strategii se sice změnila a už neobsahuje výraz „stoprocentní podíl“, ministr však tvrdí, že cíl získat plnou kontrolu nad výrobou zůstává. Proces má být zahájen ještě letos a podle dřívějších odhadů by mohl trvat přibližně dva a půl roku, přičemž náklady se budou odvíjet od tržní ceny akcií.
Opozice plán dlouhodobě kritizuje a varuje před dopady na zadlužení firmy i státní finance, podle bývalého ministra Lukáše Vlčka nedává ekonomický smysl. ČEZ za první tři čtvrtletí minulého roku vydělal 21,5 miliardy korun, což znamená meziroční pokles zisku o zhruba 6,5 %, a celoroční výsledky má zveřejnit v březnu.
Čtěte také: Co je potřeba vědět o možném zestátnění ČEZu
3. Reforma důchodů zpomaluje, vláda bude muset doložit miliardové dopady
Ministr práce Aleš Juchelka ustoupil od snahy urychlit schvalování změn důchodového systému a nově slíbil doplnění detailního vyhodnocení dopadů. K obratu došlo po kritice ekonomů, analýza nákladů má totiž být standardní součástí legislativního procesu. Odhady už nyní naznačují, že změny mohou v horizontu 20–25 let prohloubit deficit důchodového účtu až o 129 miliard korun ročně.
Prodloužení připomínkového řízení na minimálně 20 pracovních dní uvítala i Národní rozpočtová rada, která původní zrychlený postup označila za nešťastný. Posun zároveň odkládá účinnost reformy přibližně o rok, což krátkodobě uleví rozpočtu, protože některá opatření – například bonusy pro pracující seniory či věkové přídavky k penzím – začnou platit později.
Ekonomové varují, že návrh směřuje k vyšším výdajům bez jasného krytí. Stát nemůže dlouhodobě zvyšovat důchody a zároveň snižovat příjmy systému. Současná vláda tvořená hnutími ANO, SPD a Motoristé sobě přitom ruší dvě ze tří klíčových částí předchozí reformy kabinetu Petra Fialy, které měly zlepšit dlouhodobou udržitelnost systému.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) od Portu
Moderní investiční produkt vám pomůže zajistit se na důchod výhodně a podle svého.
4. EET se vrací v nové podobě a slibuje miliardové přínosy rozpočtu
Ministryně financí Alena Schillerová oznámila spuštění systému EET 2.0 od ledna příštího roku v pilotním režimu. Nová evidence tržeb má být cílenější než původní verze a nebude povinná pro nejmenší podnikatele s ročními příjmy do milionu korun ani pro ty v prvním pásmu paušální daně. Podle Ministerstva financí by opatření mohlo zvýšit výběr DPH a daně z příjmů o 14 až 15 miliard korun ročně.
Systém má evidovat běžné platby v hotovosti či kartou při osobním kontaktu se zákazníkem, zatímco převody mezi účty nebo faktury zůstanou mimo režim. Účtenky se nově budou tisknout jen na vyžádání a podnikatelé budou moci využít běžná zařízení nebo bezplatné řešení od Finanční správy. Evidovat se budou pouze základní údaje o transakci, nikoli konkrétní položky nákupu.
Návrat evidence podporuje i Mezinárodní měnový fond, zatímco například ODS ji dlouhodobě kritizuje jako zátěž pro živnostníky. Původní EET zavedla vláda ČSSD a ANO v roce 2016, během pandemie byla přerušena a kabinet Petra Fialy ji v roce 2023 zrušil. Nová verze má podle vlády pomoci omezit šedou ekonomiku a narovnat konkurenční prostředí.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
