Zpět na články
Týden v české ekonomice: Češi i firmy hledí do budoucna s větším optimismem a další novinky
1. Češi i firmy hledí do budoucna s větším optimismem. Důvěra v ekonomiku stoupla u spotřebitelů i podnikatelů
Důvěra v českou ekonomiku se v červnu po předchozím zhoršení opět zvýšila. Souhrnný indikátor vzrostl meziměsíčně o 1,3 bodu na 101 bodů, přičemž se zlepšila nálada jak mezi podnikateli, tak mezi spotřebiteli. Za růstem podnikatelské důvěry stál především průmysl, kde firmy výrazně zlepšily očekávání ohledně výroby v příštích třech měsících. Naopak ve stavebnictví, obchodě a službách důvěra mírně oslabila.
Spotřebitelská důvěra vzrostla o 3,1 bodu na 106,5 bodu, čímž se zotavila po dvou měsících poklesu. Domácnosti mají menší obavy z vývoje české ekonomiky a optimističtěji hodnotí i svou budoucí finanční situaci. Mírně také ubylo lidí, kteří odkládají větší nákupy. Naopak obavy z inflace nebo růstu nezaměstnanosti se v červnu téměř nezměnily.
Ke zlepšení sentimentu přispělo především uklidnění situace na Blízkém východě a s tím související pokles cen pohonných hmot. Celkově výsledky potvrzují, že česká ekonomika pokračuje v růstu, jehož hlavním motorem zůstává domácí spotřeba podpořená růstem mezd. Tempo oživení však zůstává spíše pozvolné a bude nadále záviset i na vývoji zahraničního prostředí.
Portfolia od Portu
Nechte starosti o své investice na profesionálech
2. ČNB zvýšila sazby hlavně kvůli domácím inflačním tlakům
Zveřejněný záznam z jednání bankovní rady ukázal, že hlavním důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby na 3,75 % byly především domácí inflační tlaky, nikoliv geopolitická situace. Centrální bankéři upozornili zejména na silnou domácí poptávku, rychlý růst mezd, rostoucí úvěrovou aktivitu a vyšší veřejné výdaje, které podle nich zvyšují množství peněz v ekonomice a podporují růst cen, zejména ve službách a bydlení.
Bankovní rada zároveň konstatovala, že současná inflace se drží poblíž dvouprocentního cíle hlavně díky příznivému vývoji cen potravin a regulovaných cen. Tyto protiinflační vlivy ale podle centrální banky v příštím roce odezní. Konflikt na Blízkém východě označila ČNB za doplňkový inflační faktor, který se kromě cen pohonných hmot může postupně promítat i do cen dalších výrobků a služeb.
Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady. Jediná Karina Kubelková byla pro ponechání sazeb beze změny s tím, že po uklidnění situace na Blízkém východě bylo vhodnější vyčkat na srpnovou makroekonomickou prognózu. ČNB tak po 13 měsících přistoupila k prvnímu zvýšení sazeb, které má podle bankovní rady preventivně zabránit opětovnému zesílení inflačních tlaků.
3. Nové jednotné hlášení provázejí chyby i únik osobních údajů
Nový systém jednotného měsíčního hlášení, který měl zaměstnavatelům od dubna zjednodušit administrativu, provází řada technických problémů. Místo několika formulářů pro různé úřady firmy podávají jedno elektronické hlášení, v praxi se ale objevily chyby v oprávněních, zobrazení cizích firem či klientů a nejasnosti kolem podání. Ministerstvo práce potvrdilo, že se problém dotkl 715 zaměstnavatelů a více než 3 000 zaměstnanců, za což se omluvilo a zavedlo dodatečná kontrolní opatření.
Na nedostatky upozorňuje také Svaz účetních, podle kterého systém nebyl ani po několikaměsíčním odkladu dostatečně připraven. Účetní se potýkají s chybovými hláškami, nefunkční kontrolou odesílaných dat, změnami v systému plných mocí i nejasnými potvrzeními o přijetí hlášení. Kritika míří také na nedostatečnou technickou podporu a skutečnost, že systém funguje zatím pouze v pilotním režimu bez finálního schválení Digitální informační agenturou.
Případem se zabývá také Úřad pro ochranu osobních údajů, který eviduje přibližně 50 podnětů a řeší nahlášený únik dat zahrnující jména, rodná čísla i další osobní údaje. Potíže se systémem uznala i Finanční správa, která doporučila finančním úřadům zohledňovat zvýšenou administrativní zátěž při posuzování žádostí o odklad daňových přiznání. Nový systém tak zatím místo očekávaného zjednodušení přinesl zaměstnavatelům i účetním výrazně více komplikací.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Vlna veder může českou ekonomiku stát miliardy kvůli nižší produktivitě práce
Extrémní letní teploty mají podle ekonomů významný, ale často přehlížený dopad na ekonomiku. Ztráty vznikají kombinací nižší pracovní výkonnosti, vyšší nemocnosti, problémů v zemědělství a zvýšených nákladů na chlazení a provoz budov. Podle ekonomů jde o jakousi „skrytou daň“, kterou ekonomika platí v obdobích extrémního horka.
Největší zátěž nese stavebnictví, průmysl a další fyzicky náročná odvětví, kde horko zpomaluje práci, zvyšuje chybovost a nutí firmy upravovat směny či zavádět delší přestávky. To se následně promítá do zpoždění zakázek, vyšších nákladů i možných smluvních sankcí. Výrazně roste také spotřeba elektřiny, protože domácnosti i firmy více využívají klimatizace a chladicí technologie. Vyšší náklady tak vznikají napříč ekonomikou, přičemž jejich intenzita je závislá na schopnosti adaptace jednotlivých sektorů.
Ekonomové zároveň upozorňují na nerovnoměrné dopady veder mezi domácnostmi. Nejvíce jsou zasaženy nízkopříjmové skupiny, které mají omezený přístup ke klimatizaci nebo kvalitnímu bydlení a často pracují v náročných provozech. Naopak vyšší příjmové skupiny mohou lépe kompenzovat nepohodlí i pracovní zátěž. Podle analytiků Allianz Trade se podobné efekty projevují napříč Evropou a v souhrnu snižují výkon ekonomik během letních vln extrémních teplot.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
