Inflace v Česku se v listopadu oproti říjnu snížila o 0,4 p. b. na 2,1 %, čímž dosáhla nejnižší úrovně od dubna letošního roku. Pokles inflace byl především důsledkem zpomalení zdražování potravin a pokračujícího poklesu energií. Potraviny a nealkoholické nápoje zpomalily svůj meziroční růst na 2,8 % z říjnových 3,9 %. Výrazně se snížily ceny ovoce (o 6,6 %), másla (o 17,7 %), a ceny vepřového masa se dokonce vrátily do poklesu (-2,9 % po říjnovém růstu o 2,3 %). Ceny vajec sice zrychlily na 17,3 %, ale zpomalily z říjnového nárůstu o 26,1 %. Naopak energetické komodity dále zlevňují – elektřina klesl o 5,0 %, zemní plyn o 8,5 %. Bydlení nadále zdražuje, ceny nájemného z bytu vzrostly meziročně o 6,2 % a náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) zůstaly na 4,8 %.
Bez započítání energií by celková inflace dosáhla 2,9 %, což potvrzuje, že jádrová složka zůstává relativně stabilní. Ceny služeb přetrvávají na vysoké úrovni s meziročním růstem kolem 4,6 %. ČNB nadále sleduje vývoj cen služeb jako hlavní inflační riziko. Očekáváme, že v příštích měsících bude inflace nadále zpomalovat a postupně dosáhnout 2% cíle ČNB. Za celý rok 2025 by měla dosáhnout 2,5 %, v roce 2026 pak centrální banka počítá se zpomalením na 2,2 %.
Česká národní banka na svém listopadovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni repo sazby 3,50 %. ČNB tím udržuje svou restriktivní pozici a podtrhává důležitost kontroly inflačních tlaků v ekonomice. V nejbližších měsících se neočekávají změny sazeb, centrální banka zůstává opatrná zejména kvůli přetrvávajícím tlakům v cenách služeb a potenciálnímu riziku oživení kreditní aktivity ze strany firem a domácností.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v říjnu při využití meziroční hodnoty inflace 2,1 % 9. nejnižší inflaci, což je oproti říjnu polepšení o pět příček. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko (9,8 %), za kterou následovala Ukrajina (9,3 %), Rusko (7,7 %) a Moldavsko (7 %). Na Kypru došlo v meziročním vyjádření k deflaci ve výši -0,5 %. Nízkou inflaci měly také Lichtenštejnsko (0,1 %) a Švédsko (0,3 %). Švýcarsko mělo inflaci nulovou.
Inflace ve světě
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu podle rychlého odhadu Eurostatu překvapivě vzrostla o 0,1 p. b. na 2,2 %, což bylo vyšší než očekávání analytiků na stabilitu. Zdražování bylo táhnuto zejména Německem, kde inflace vzrostla na 2,6 %. Inflace služeb pokračovala v růstu na 3,5 %, což je stále znepokojující pro ECB. Ceny energií se meziročně snížily o 0,5 %, zlepšení oproti říjnovi. Jádrová inflace bez energií a potravin zůstala na 2,4 %. Eurozóna se tak opět vzdaluje svému 2% cíli, který zůstává nedosažitelný.
Evropská centrální banka ponechala v listopadu úrokové sazby beze změny – depozitní sazba zůstala na 2,00 % a hlavní refinanční operace na 2,15 %. Toto rozhodnutí odráželo opatrný přístup ECB ke stabilizaci inflace při podpoře ekonomického růstu. Eurozóna čelí nejistosti související s globálními obchodními spory a geopolitickými napětími. Ekonomika eurozóny se v současnosti zvyšuje, nicméně tempo růstu zůstává mírné. ECB aktuálně signalizuje, že se pravděpodobně drží sazeb na stabilní úrovni.
Meziroční míra inflace v USA dosáhla v září 3,0 % a podobné tempo se očekává i pro následující měsíce. Ceny energií v září vzrostly meziročně o 2,8 %, což je nejvíce od května 2024, zejména kvůli růstu cen topného oleje a benzinu. Nejistota na trhu přetrvává kvůli poklesům ochlazování na trhu práce a absenci čerstvých dat kvůli nedávno skončenému federálnímu shutdownu.
Fed snížil základní úrokovou sazbu potřetí v řadě o čtvrt procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 %, čímž splnil očekávání trhu. Banka uvedla, že při budoucích úpravách sazeb bude pečlivě sledovat data a vývoj rizik. Podle stávajících projekcí se v letech 2026 a 2027 očekává jen jedno další snížení sazby ročně, s dlouhodobým cílem kolem tří procent. Předseda Powell označil pozici Fedu po snížení za „pohodlnou“, přestože inflace zůstává „poněkud zvýšená“. Fed také zvýšil odhad růstu HDP pro rok 2026 na 2,3 % a oznámil, že obnoví nákup státních dluhopisů (pokladničních poukázek) za 40 miliard dolarů.
Spotřebitelské ceny v Číně v listopadu meziročně vzrostly na 0,7 %, což představuje nejvyšší hodnotu za téměř dva roky a výrazné zlepšení oproti říjnovým 0,2 %. Zpomalení bylo způsobeno zmírňujícími deflačními tlaky. Za listopadovým vzestupem stály hlavně potraviny, jejichž ceny vzrostly meziročně o 0,2 % po říjnovém poklesu o 2,9 %. Výrobní ceny se ale meziročně snížily o 2,2 %, což signalizuje přetrvávající slabou poptávku v průmyslu. Vláda tak pokračuje v podporných opatřeních, včetně programů výměny spotřebního zboží, která mají podpořit domácí ekonomiku.
Marek denně sleduje finanční trhy a svými komentáři, výstupy v médiích, analýzami a vzdělávacími články informuje veřejnost o aktuálním dění. Na investičních konzultacích s klienty nejčastěji řeší optimálnost rozložení portfolií, finanční plány a produkty, tržní situaci a další otázky ohledně investování a financí.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
