Inflace v Česku se říjnu oproti září zvýšila o 0,2 p. b. na 2,5 %, což bylo v souladu s očekáváním a předběžným odhadem ČSÚ. Ke zrychlení cenového růstu došlo především u potravin a nealkoholických nápojů. které zrychlily svůj meziroční růst na 3,6 %. Například ceny pekárenských výrobků a obilovin zrychlily svůj růst na 3 %, maso na 6,3 % a mléko, sýry a vejce na 7,7 %. Nadále zdražuje i bydlení, ceny nájemného z bytu se meziročně zvýšily o 5,8 % a náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 4,8 % hlavně kvůli růstu cen nových nemovitostí.
Očekáváme, že v příštích měsících by se měla inflace v meziročním vyjádření snižovat a ještě více se přiblížit 2% cíli ČNB. Za celý rok 2025 by měla dosáhnout 2,5 %, v roce příštím by mohla být k cíli ještě blíže.
Česká národní banka v současné chvíli volí stabilitu sazeb a mírně jestřábí rétoriku. Znepokojující jsou především rostoucí ceny služeb. Inflace se už od začátku roku ale pohybuje v tolerančním pásmu ČNB a je tak pravděpodobné, že se v nejbližší době se sazbami příliš hýbat nebude.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v říjnu při využití meziroční hodnoty inflace 2,5 % 14. nejnižší inflaci, což je oproti říjnu pohoršení o čtyři příčky. Nejvyšší inflaci v Evropě měla nadále Ukrajina 10,9 %, za kterou následovaly Rumunsko (10,1 %) a Rusko (7,5) %. Vysokou inflaci mělo také Moldavsko (7 %) a Bělorusko (6,9 %). Naopak na Kypru došlo v meziročním vyjádření k deflaci ve výši -0,3 %. Nízkou inflaci měly také Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Finsko (všechny země 0,1 %).
Ze sousedních států byla inflace oproti Česku nižší pouze v Německu (2,3 %), vyšší byla naopak inflace v Polsku (2,8 %), Rakousku (4 %) i na Slovensku (4 %).
Inflace ve světě
Meziroční míra inflace v eurozóně v říjnu podle předběžného odhadu Eurostatu mírně zpomalila o 0,1 p. b. na 2,1 %, nadále se tak pohybuje velmi blízko dlouhodobého inflačního cíle ve výši 2 %. Zatímco náklady na energii klesly meziročně o 1 %, inflace služeb zrychlila druhý měsíc po sobě na 3,4 %, což je nejvyšší hodnota od dubna. Jádrová inflace, která nezahrnuje energie, potraviny, alkohol a tabák, zůstala stabilní na 2,4 %. Stejně jako ČNB tak bude i ECB bedlivě sledovat vývoj cen služeb, které mají potenciál celkovou inflaci zvýšit.
Evropská centrální banka ponechala v říjnu úrokové sazby beze změny již potřetí v řadě. Inflace zůstává blízko svého a ekonomika zemí eurozóny i přes náročné globální prostředí pokračuje v růstu, a to díky robustnímu trhu práce, solidním rozvahám soukromého sektoru a dopadu předchozích snížení sazeb. Výhled však zůstává nejistý, zejména kvůli přetrvávajícím globálním obchodním sporům a geopolitickým napětím.
Meziroční míra inflace v USA by v říjnu podle odhadů měla zůstat na 3 %. Na tuto hodnotu vzrostla už v září, výše byla inflace naposledy v květnu 2024. Ostře sledované zůstávají v USA především ceny energií, v září vzrostly meziročně o 2,8 %, což je nejvíce od května 2024, a to zejména díky růstu cen topného oleje, benzinu a zemního plynu. Nejistotu navíc zvyšuje probíhající federální shutdown, kvůli kterému jsou data často zveřejněna s několikátýdenním zpožděním nebo vůbec.
Fed na svém zasedání v říjnu 2025 snížil klíčovou sazbu o 0,25 p. b. do pásma 3,75 %–4,00 %, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Tento krok navázal na podobné snížení v září a přivedl náklady na půjčky na nejnižší úroveň od roku 2022. Trhy přesto znervóznilo to, že podle Fedu není prosincové snížení sazeb předem dané. Pravděpodobnost dalšího snížení sazeb se tak výrazně snížila, podle nás ale k němu i tak dojde. Signály o ochlazování trhu práce přetrvávají a riziko jejich rozmnožení zůstává zvýšené.
Spotřebitelské ceny v Číně v říjnu meziročně vzrostly o 0,2 %, v rozporu s očekáváními, které počítaly se stabilitou cen. Jde tak o výrazné zvýšení po poklesu cen o 0,3 % v předchozím měsíci. V září a srpnu se v Číně objevila deflace hlavně kvůli prudkému poklesu cen potravin a vysoké srovnávací základně z předchozího roku. V říjnu ale ekonomiku podpořily rozšíření spotřebitelských programů výměny starých výrobků za nové a zvýšené výdaje během tamních svátků, což přispělo k posílení domácí poptávky.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
