Zpět na články
Týden v České ekonomice: Česká inflace zůstává na 2,1 % a další novinky z české ekonomiky
1. Česká inflace zůstává poblíž cíle, brzdu drží bydlení a služby
Inflace v meziročním vyjádření v Česku v prosinci zůstala na 2,1 % a drží se tak na nejnižších hodnotách od jara loňského roku. Meziměsíčně ceny dokonce klesly o 0,3 %. Zatímco u potravin růst cen zpomaloval, hlavním zdrojem inflačních tlaků zůstává bydlení, zejména nájemné a náklady spojené s vlastnickým bydlením. Ceny zboží rostly jen mírně, výrazněji naopak zdražovaly služby.
Rychle meziročně rostla cena nájemného, a to o 6,4 %, zatímco náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 5 %. Nahoru šly také ceny vodného, stočného a tepla. Naopak energie domácnostem dál zlevňovaly – ceny elektřiny, plynu i tuhých paliv meziročně klesly. U potravin zdražovalo zejména maso, mléčné výrobky a nápoje, výrazně naopak zlevnilo máslo a brambory.
V evropském srovnání měla Česká republika 14. nejnižší inflaci ze 41 sledovaných zemí. Inflace byla vyšší u většiny našich sousedů kromě Německa. Celkově se tak inflace v Česku stabilizovala, ale její struktura dál omezuje prostor pro rychlé uvolňování měnové politiky.
Investujeme tak, abyste dlouhodobě dosahovali lepších výnosů než v tradičních bankovních produktech a podílových fondech.
2. Hypotéky se usazují v novém normálu, zlevnění zatím nepřijde
Průměrná sazba hypoték na začátku ledna mírně vzrostla na 4,94 % a zaznamenala tak první meziměsíční růst od loňského léta. Pravděpodobně jde spíše o technickou korekci po delším období stagnace než o začátek nového trendu. Hypoteční trh se podle analytiků definitivně posunul do „nového normálu“, kdy se sazby drží na historicky spíše průměrných úrovních, které ale pro řadu domácností stále znamenají výraznou bariéru při pořizování vlastního bydlení.
Banky zůstávají opatrné kvůli přetrvávajícím inflačním rizikům i nejistému makroekonomickému výhledu a do svých nabídek promítají očekávání ohledně měnové politiky ČNB jen velmi pozvolna. Pokles sazeb se zastavil a případné další pohyby budou spíše kosmetické, v řádu desetin procentního bodu. Pro letošní i příští rok se očekává, že se hypoteční sazby budou pohybovat převážně v pásmu 4,5 až 5 %.
Klíčovým tématem roku 2026 se má stát refinancování hypoték sjednaných v letech 2020 a 2021, kdy končí fixace zhruba 100 až 140 tisícům klientů. Právě zde se rozhoří konkurenční boj bank o bonitní klienty, zejména prostřednictvím individuálních slev. Plošné zlevňování hypoték ale trh nečeká, což potvrzuje i mírný růst měsíčních splátek – u typické hypotéky 3,5 milionu korun splátka v lednu vzrostla na zhruba 20,3 tisíce korun.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company může zajímavě doplnit portfolio každého investora. Nemovitostní složka pomáhá diverzifikovat riziko a je schopna porážet inflaci.
3. Daňové příjmy táhly rozpočet vzhůru, schodek ale dál roste
Stát loni vybral na daních 1,54 bilionu korun, což znamenalo meziroční nárůst o 8,1 %. Zvýšilo se inkaso všech hlavních daňových titulů, přičemž nejrychleji rostly daně z příjmů. Daň z příjmu právnických osob vzrostla téměř o 14 % na 333 miliard korun, k čemuž přispělo zejména vyrovnání záloh i pokračující výběr daně z neočekávaných zisků, která za poslední rok své účinnosti přinesla státu přes 38 miliard korun.
Výrazně se zvýšil také výběr daně z příjmu fyzických osob, a to o více než 10 % na 290 miliard korun, především díky růstu mezd a platů. Spotřební daně rostly podstatně pomaleji, celkově o 2,4 %, když vyšší výnos z tabákových výrobků a pohonných hmot částečně kompenzoval pokles inkasa z daně z lihu v důsledku nižší spotřeby alkoholu. Z menších položek nejrychleji rostla daň z hazardních her, zatímco daň z nemovitých věcí přinesla obcím mírné navýšení příjmů.
Navzdory silnějším daňovým příjmům skončil státní rozpočet se schodkem 250 miliardy korun, který se meziročně ještě prohloubil a patřil k nejvyšším v historii Česka. Daňové příjmy bez pojistného sice vzrostly téměř o 10 %, rostoucí výdaje však tento efekt převážily. Významnou roli v systému nadále hrají sdílené daně, jejichž výnosy se dělí mezi stát, kraje a obce, přičemž právě samosprávy z nich získávají podstatnou část svých příjmů.
4. Český vývoz elektřiny se nadechl, dlouhodobý trend ale zůstává nejistý
Export elektřiny z Česka se loni po několika letech propadů znovu zvýšil. Čistý vývoz dosáhl 7,56 TWh, což představuje meziroční nárůst zhruba o 15 %. Hlavním důvodem byl růst domácí výroby elektřiny, která se zvýšila poprvé od roku 2021, a to na 71,4 TWh. Česká republika tak dočasně přerušila trend klesající energetické soběstačnosti.
Nejvíce elektřiny směřovalo do Rakouska, kam čistý vývoz činil 8,27 TWh, následovalo Slovensko se 4,36 TWh. Tyto toky ale nemusí nutně znamenat konečnou spotřebu v daných zemích, část elektřiny přes jejich území pouze tranzitovala dál. Naopak s Polskem se bilance poprvé po letech překlopila do dovozu, když Česko čistě importovalo 0,88 TWh. Dlouhodobě je Česko čistým dovozcem také vůči Německu, odkud se loni dovoz zvýšil na 4,2 TWh.
Navzdory loňskému zlepšení zůstává výhled české energetické bilance spíše negativní. Podle dřívějších analýz se Česko může stát čistým dovozcem elektřiny už kolem roku 2027, především v důsledku postupného odstavování uhelných zdrojů. Loňský růst exportu tak pravděpodobně představuje spíše krátkodobou odchylku než obrat v dlouhodobém trendu.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
