Zpět na články
Týden v české ekonomice: ČNB stojí před důležitým rozhodnutím a další novinky
1. ČNB stojí před důležitým rozhodnutím. Poprvé po více než třech letech může zvýšit sazby
Bankovní rada České národní banky bude na čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním klíčové úrokové sazby na 3,5 % a jejím zvýšením na 3,75 %. Jak hlasování dopadne, není vůbec jisté. Argumenty existují pro oba scénáře. Pokud by ČNB sazby zvýšila, šlo by o první zpřísnění měnové politiky od nástupu guvernéra Aleše Michla a zároveň o první růst sazeb po období, kdy centrální banka od konce roku 2023 úroky postupně snižovala.
Zastánci zvýšení sazeb upozorňují především na přetrvávající inflační rizika. Vedle dopadů konfliktu na Blízkém východě a růstu cen energií zmiňují také rychlý růst mezd, vysokou inflaci ve službách, silnou úvěrovou aktivitu či nadále expanzivní fiskální politiku. Včasné zvýšení sazeb by mohlo zabránit nutnosti výraznějších zásahů v budoucnu a vyslat trhu jasný signál, že ČNB zůstává odhodlaná držet inflaci pod kontrolou.
Na druhé straně stojí argument, že inflace v květnu zpomalila na 2,1 % a nachází se jen těsně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Bankovní rada by proto mohla zvolit vyčkávací přístup a nejprve sledovat další vývoj geopolitické situace i dopady zdražování energií na českou ekonomiku.
Shoda panuje alespoň v jednom bodě – prostor pro snižování úrokových sazeb je v současnosti minimální a měnová politika pravděpodobně zůstane po delší dobu relativně přísná.
Portfolia od Portu
Nechte starosti o své investice na profesionálech
2. Rozpočtové problémy nekončí, schodek může příští rok překročit 350 miliard korun
Národní rozpočtová rada varovala, že schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce překročit 350 miliard korun. Podle rady je to úroveň, která ještě odpovídá splnění maastrichtského kritéria pro deficit veřejných financí do tří procent HDP. Ani překročení této hranice nelze vyloučit, zejména pokud vláda využije evropskou výjimku umožňující vyšší schodky kvůli rostoucím výdajům na obranu.
Rada kritizovala také plánované změny rozpočtových pravidel, které podle ní povedou k oslabení fiskální disciplíny. Po jejich schválení by se Česká republika řídila mírnějšími evropskými pravidly namísto přísnější národní úpravy. Podle NRR mají přitom domácí fiskální pravidla sloužit jako ochrana před nadměrným zadlužováním a pomáhat udržovat veřejné finance v bezpečné vzdálenosti od limitů, jejichž porušení by mohlo vyvolat tlak ze strany finančních trhů.
Dalším varovným signálem je růst výnosů českých státních dluhopisů. Výnos desetiletého státního dluhopisu se přibližuje pěti procentům, což jsou úrovně typické pro období výrazných ekonomických nebo geopolitických otřesů. Vyšší úroky zároveň prodražují obsluhu státního dluhu. Národní rozpočtová rada odhaduje, že úrokové náklady státu by v následujících letech mohly vzrůst až na 1,6 % HDP, což by dále zvyšovalo tlak na veřejné rozpočty.
3. Přebytek zahraničního obchodu drží českou platební bilanci v plusu
Běžný účet platební bilance skončil v prvním čtvrtletí letošního roku přebytkem 70,5 miliardy korun. Česká ekonomika tak nadále vykazuje kladnou bilanci ve vztahu k zahraničí, přestože výsledek zaostal za loňským prvním čtvrtletím, kdy přebytek dosáhl 113,5 miliardy korun. Hlavním zdrojem přebytku zůstává zahraniční obchod, který nadále potvrzuje konkurenceschopnost českých exportérů.
Bilance zboží a služeb vykázala přebytek 149,1 miliardy korun. Samotný obchod se zbožím skončil v plusu 114,1 miliardy korun a služby přidaly dalších 35 miliard korun. Oproti loňsku se však přebytek snížil, což souvisí se slabším výsledkem zahraničního obchodu. Negativně na celkovou bilanci působil také schodek prvotních důchodů ve výši 58,9 miliardy korun, za kterým stojí zejména vyšší objem zisků zahraničních investorů odcházejících z Česka do mateřských společností v zahraničí.
Dalším faktorem zhoršujícím meziroční výsledek byl schodek druhotných důchodů ve výši 19,8 miliardy korun, který ovlivnily nižší čisté příjmy z rozpočtu Evropské unie. Přesto zůstává celková pozice české ekonomiky vůči zahraničí solidní. Potvrzují to i měsíční data, podle nichž byl běžný účet od začátku roku nepřetržitě v přebytku. V dubnu dosáhl kladného salda 1,2 miliardy korun, především díky pokračujícímu přebytku obchodu se zbožím a službami.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Nelegální práce v Česku loni zesílila, inspektoři odhalili přes 2,4 tisíce případů
Státní úřad inspekce práce v loňském roce odhalil 2 484 nelegálně pracujících osob, což je meziročně o 550 více, tedy nárůst o více než 28 %. Celkem provedl přes 21 tisíc kontrol, z nichž část byla přímo zaměřena na nelegální zaměstnávání. Pokuty za zjištěná porušení dosáhly více než 134 milionů korun, přičemž nejčastěji se nelegální práce týkala stavebnictví, pohostinství a zpracovatelského průmyslu.
Z pohledu struktury převažovali mezi nelegálně pracujícími cizinci občané třetích zemí, kteří tvořili zhruba dvě třetiny všech případů. Nejčastěji šlo o pracovníky z Ukrajiny, Moldavska, Uzbekistánu a Vietnamu, zatímco občané ČR tvořili necelou třetinu zjištěných případů. Inspektoři zároveň upozornili, že významná část případů se koncentruje u menších firem do 49 zaměstnanců, kde je kontrola i evidence pracovníků obtížnější.
Kontroly podle úřadu zůstávají administrativně i časově náročné, zejména kvůli neochotě ke spolupráci a složitým provázaným obchodním vztahům mezi firmami. Nárůst nelegální práce zároveň potvrzuje přetrvávající tlak na trhu práce v některých odvětvích, kde firmy často sahají po neoficiálních formách zaměstnávání kvůli nedostatku pracovní síly a snaze o snížení nákladů.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
