Zpět na články
Týden v české ekonomice: ČNB varuje před inflačním rizikem a další novinky
1. ČNB varuje před inflačním rizikem, sazby mohou znovu růst
Česká národní banka sice ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 %, zároveň ale sílí opatrnost ohledně dalších kroků měnové politiky. Podle guvernéra Aleše Michla nesmí centrální banka podcenit dopady konfliktu v Íránu, který představuje potenciální ekonomický šok. Bankovní rada se shodla, že okamžitá reakce v podobě zvýšení sazeb není nutná, zároveň však deklarovala připravenost zasáhnout, pokud by se začaly zvyšovat inflační tlaky.
Klíčovým faktorem pro další vývoj bude zejména délka konfliktu a jeho dopad na ceny komodit, především ropy. Riziko představuje i strategický význam Hormuzského průlivu, jehož případné omezení by mohlo dlouhodobě narušit dodávky energií. Delší trvání konfliktu by se mohlo promítnout do vyšších nákladů v ekonomice a následně i do růstu inflačních očekávání, na což by ČNB pravděpodobně reagovala zpřísněním měnové politiky.
Bankovní rada zároveň upozorňuje, že ekonomika vstupuje do tohoto období nejistoty v relativně dobré kondici – s nízkou inflací a vyššími úrokovými sazbami než v minulosti. Přesto existuje zvýšené riziko rychlejšího přenosu cenových šoků, protože domácnosti i firmy mají stále v paměti nedávnou inflační epizodu. To zvyšuje pravděpodobnost, že by v případě zhoršení situace mohla ČNB reagovat rychleji a razantněji než v minulosti.
Investujeme tak, abyste dlouhodobě dosahovali lepších výnosů než v tradičních bankovních produktech a podílových fondech.
2. Drahá paliva plní státní kasu, zároveň ale zvyšují výdaje
Růst cen pohonných hmot v důsledku konfliktu na Blízkém východě výrazně zvyšuje příjmy státního rozpočtu. Vyšší ceny se promítají především do výběru DPH, který podle odhadů přináší státu navíc vysoké desítky milionů korun denně. Například u nafty tvoří tento nárůst dominantní část, přičemž při současných cenách by šlo v měsíčním vyjádření o miliardové částky.
Zdražování paliv je taženo především růstem cen ropy, přičemž konečná cena zahrnuje kromě samotné komodity také spotřební daň, DPH a marže obchodníků. Zatímco spotřební daň zůstává fixní, DPH roste přímo úměrně s cenou, což vysvětluje vyšší příjmy státu. Konečný výnos může být navíc ještě vyšší v případě zvýšené poptávky, která byla patrná zejména v prvních týdnech konfliktu.
Vyšší příjmy však neznamenají čistý zisk pro veřejné finance. Současně totiž rostou i výdaje státu, zejména kvůli dražším energiím, což celkový dopad výrazně tlumí. Vláda proto začíná řešit možné kroky ke zmírnění cenového růstu, včetně diskuse o regulaci marží, i když dosavadní kontroly naznačují, že marže čerpacích stanic po vypuknutí konfliktu spíše klesaly.
3. Veřejné finance zůstávají pod tlakem, dluh i deficit dál rostou
České veřejné finance se podle Nejvyššího kontrolního úřadu nepodařilo stabilizovat ani v loňském roce, a to navzdory příznivému ekonomickému vývoji. Příjmy státního rozpočtu sice rostly, výdaje je však ještě předčily, což vedlo k prohloubení schodku na 290,7 miliardy korun oproti plánovaným 241 miliardám. Státní dluh zároveň pokračoval v růstu a přiblížil se hranici 3,7 bilionu korun.
Pozitivem zůstává nízká inflace a rekordně nízká nezaměstnanost, které signalizují relativně stabilní makroekonomické prostředí. NKÚ však upozorňuje, že stát těchto podmínek nevyužil ke konsolidaci rozpočtu. Strukturální problém představuje zejména rychlý růst výdajů a vysoký podíl povinných výdajů, které již tvoří více než 86 % rozpočtu a výrazně omezují flexibilitu fiskální politiky.
Rizikem do budoucna je především dynamika zadlužování a rostoucí náklady na jeho obsluhu. Úrokové výdaje se od roku 2021 téměř zdvojnásobily a letos mají dosáhnout až 110 miliard korun. NKÚ zároveň upozorňuje na dlouhodobé nedostatky ve výběru daní, kvůli nimž stát přichází o desítky miliard korun ročně, což dále zhoršuje udržitelnost veřejných financí.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Ekonomika zrychluje, růst táhnou domácnosti i stabilní výkon firem
Česká ekonomika v loňském roce vzrostla o 2,6 %, čímž potvrdila předchozí odhady a zároveň výrazně zrychlila oproti roku 2024. Jde o nejsilnější růst od roku 2022 a již pátý rok nepřetržité expanze. Pozitivní vývoj podpořil i závěr roku, kdy HDP ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,7 % a mezikvartálně o 0,7 %, což ukazuje na solidní dynamiku ekonomiky i v závěru roku.
Růst byl podpořen především spotřebou domácností, která se reálně zvýšila o tři procenta, zatímco příjmy rostly pomaleji. Domácnosti přitom nadále udržují relativně vysokou míru úspor, i když ta mírně klesla. Firemní sektor zůstává ziskový, i přes mírný pokles ziskových marží, které však stále převyšují průměr Evropské unie. Naopak slabším článkem zůstávají investice, jejichž podíl na ekonomice se meziročně snížil.
Výhled do dalších let zůstává relativně příznivý, s očekávaným růstem kolem 2,7 %. Rizikem však zůstává geopolitická situace, zejména dopady konfliktu na Blízkém východě, které se mohou projevit spíše v inflaci než v samotném ekonomickém růstu. Vyšší ceny energií by sice mohly tempo růstu mírně zpomalit, celkový dopad na HDP by však měl být omezený.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
