Zpět na články
ČNB zhoršila odhad schodku veřejných financí a další novinky
1. ČNB varuje před rostoucím schodkem i zadlužením státu
Česká národní banka zhoršila výhled veřejných financí a nově očekává, že letošní deficit dosáhne 2,7 procenta HDP místo dříve odhadovaných 2,5 procenta. V příštím roce by se měl schodek ještě zvýšit nad tři procenta HDP. Spolu s tím pokračuje i růst státního dluhu, který by měl letos vzrůst na 45,7 procenta výkonu ekonomiky a dál se zvyšovat i v roce 2027.
Zhoršující se vývoj se týká také strukturálního deficitu, tedy hospodaření státu očištěného o vliv ekonomického cyklu. ČNB tím naznačuje, že problémy veřejných financí nejsou pouze důsledkem mimořádných událostí, ale mají stále více dlouhodobý charakter. Přesto česká ekonomika podle prognózy nadále poroste, podpořená zejména růstem mezd a spotřebou domácností.
Centrální banka očekává, že mzdy letos nominálně vzrostou o více než šest procent a po započtení inflace si zaměstnanci reálně polepší zhruba o čtyři procenta. Mírně má ale vzrůst nezaměstnanost a postupně zpomalí také růst cen nemovitostí. Ty by sice měly dál zdražovat, ale výrazně pomaleji než v minulém roce.
Portfolia od Portu
Nechte starosti o své investice na profesionálech
2. ČNB drží sazby beze změny, ale varuje před vyšší inflací
Česká národní banka podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta a pokračuje ve vyčkávací strategii. Bankovní rada zároveň upozornila, že v ekonomice převažují rizika směrem k vyšší inflaci a měnová politika proto musí zůstat relativně přísná. Guvernér Aleš Michl nevyloučil ani možnost budoucího zvýšení sazeb, pokud by se inflační tlaky dále zhoršovaly.
Centrální banka zároveň zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Nově očekává růst HDP o 2,5 procenta místo dříve předpokládaných 2,9 procenta a zvýšila i odhad průměrné inflace. Vývoj podle ČNB negativně ovlivňuje především geopolitická nejistota a konflikt na Blízkém východě, který zvyšuje riziko dražších energií a slabšího hospodářského růstu v Evropě.
Současné rozhodnutí znamená pokračování podobných podmínek i pro domácnosti a firmy. Hypoteční sazby zůstávají nad pěti procenty, i když u bonitních klientů lze dosáhnout na nižší nabídky. ČNB si zatím nechává prostor pro další kroky podle vývoje ekonomiky, přičemž bude sledovat zejména inflaci, ceny energií a dopady zahraničních konfliktů na české hospodářství.
3. Debata o euru se odsouvá, vláda nechce řešit společnou měnu
Vláda rozhodla, že už nebude každoročně připravovat zprávu o připravenosti Česka na přijetí eura. Premiér Andrej Babiš krok zdůvodnil tím, že současný kabinet nemá zájem společnou evropskou měnu zavádět, a pravidelné hodnocení proto podle něj postrádá smysl. Debata o euru se tak fakticky odsouvá na další roky.
Dosavadní zprávy ministerstva financí a České národní banky pravidelně hodnotily plnění podmínek pro vstup do eurozóny i připravenost české ekonomiky. Opakovaně upozorňovaly na silnou provázanost Česka s ekonomikou eurozóny, zároveň ale zmiňovaly rozdíly v cenové a mzdové úrovni či vyšší citlivost českého průmyslového hospodářství na ekonomické šoky. Vláda nyní signalizuje, že téma nepovažuje za prioritu.
Rozhodnutí vyvolalo kritiku opozice, která upozorňuje na možné ztracené výhody společné měny, například nižší transakční náklady nebo větší stabilitu pro firmy obchodující v eurozóně. Česko se přitom k přijetí eura zavázalo už při vstupu do Evropské unie v roce 2004, termín zavedení ale nikdy nestanovilo. Rozdíl mezi úrokovými sazbami ČNB a eurozóny navíc znovu otevírá debatu o tom, jakou cenu má samostatná měnová politika pro českou ekonomiku.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Konec rozpočtového provizoria výrazně prohloubil schodek státu
Schodek státního rozpočtu vzrostl na konci dubna na 106,1 miliardy korun, když se během jediného měsíce prohloubil o téměř 80 miliard. Hlavním důvodem byl konec rozpočtového provizoria, které do poloviny března výrazně omezovalo tempo státních výdajů. Přesto jde zatím o nejnižší dubnový deficit za poslední čtyři roky, i když historicky stále patří mezi nejvyšší.
Příjmy rozpočtu meziročně rostou díky vyššímu výběru daní, pojistného i přílivu peněz z Evropské unie. Silnější ekonomická aktivita a růst mezd zvýšily inkaso daně z příjmů i sociálního pojištění, zatímco vyšší spotřeba domácností podpořila výběr DPH. Naopak riziko pro další vývoj představuje slabší ekonomický růst a snížení spotřební daně na naftu, které se do rozpočtu promítne až v dalších měsících.
Největší část výdajů nadále tvoří sociální dávky a důchody, zároveň ale roste i investiční aktivita státu. Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o více než 14 procent, především kvůli financování dopravní infrastruktury. Analytici však upozorňují, že dodržení plánovaného letošního schodku 310 miliard korun nebude jednoduché, zejména pokud ekonomika poroste pomaleji, než vláda očekává.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
