Zpět na články
Týden v české ekonomice: ČNB zvýšila sazby, obavy z inflace převážily a další novinky
1. ČNB poprvé po roce zvýšila sazby, obavy z inflace převážily
Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %. Jde o první změnu měnové politiky po 13 měsících a zároveň první zvýšení sazeb od nástupu guvernéra Aleše Michla. Bankovní rada tím reaguje na rostoucí inflační rizika, mezi která řadí rychlý růst mezd, silnou úvěrovou aktivitu, expanzivní fiskální politiku a dopady konfliktu na Blízkém východě. Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů rady.
Podle ČNB se inflace sice aktuálně pohybuje poblíž dvouprocentního cíle, ale hrozí její opětovné zrychlení. Centrální banka proto zvolila preventivní krok s cílem udržet inflační očekávání pod kontrolou a zabránit nutnosti výraznějšího zpřísňování měnové politiky v budoucnu. Guvernér Michl zároveň upozornil, že vyšší sazby mohou zpomalit hospodářský růst, prioritou však zůstává cenová stabilita.
Rozhodnutí ČNB se postupně promítne do ekonomiky prostřednictvím dražších úvěrů a vyšších výnosů na spořicích produktech. Některé banky mohou v následujících týdnech zvýšit hypoteční sazby nebo omezit poskytované slevy. Hypotéky by tak mohly zdražit přibližně o 0,2 až 0,3 procentního bodu, což by u nových úvěrů znamenalo vyšší měsíční splátky domácností. V současnosti ale nepředpokládáme výraznější cyklus růstu sazeb, ještě jedno další zvýšení v případě přetrvávajících inflačních tlaků však nelze vyloučit.
V návaznosti na rozhodnutí ČNB o zvýšení základní úrokové sazby zvyšujeme od pondělí 22. 6. 2026 také úročení hotovostní složky korunové Investiční rezervy o 0,25 procentního bodu. Úročená hotovost v Investiční rezervě bude nově úročena 3,45 % p. a.
S Investiční rezervou proti inflaci
Ať už chcete budovat finanční rezervu, nebo mít peníze brzy po ruce
2. Neobsazená pracovní místa připravují ekonomiku o stovky miliard korun
Nedostatek pracovníků zůstává jednou z hlavních brzd české ekonomiky. Skutečný počet neobsazených pracovních míst se má podle analýzy pohybovat kolem 190 tisíc, což je výrazně více než přibližně 96 tisíc pozic evidovaných Úřadem práce. Dlouhodobě neobsazená místa přitom znamenají nejen problém pro firmy, ale také citelné ztráty pro veřejné finance a ekonomický růst.
Každé neobsazené pracovní místo připraví veřejné rozpočty přibližně o 465 tisíc korun ročně na daních a odvodech. Celkově tak stát přichází o desítky miliard korun ročně, přičemž při započtení všech odhadovaných volných pozic by mohly výpadky dosahovat až 88 miliard korun. Vedle toho každé neobsazené místo snižuje ekonomický výkon země zhruba o 1,7 milionu korun, což v souhrnu představuje potenciální ztrátu kolem 320 miliard korun ročně, tedy přibližně tři procenta HDP.
Řešením by mohlo být větší zvýšení flexibility trhu práce. Mezi doporučení patří širší využívání částečných úvazků, zejména pro rodiče s malými dětmi, lepší motivace seniorů k delší pracovní aktivitě nebo otevřenější přístup k zahraničním pracovníkům. Právě kombinace domácích a zahraničních zdrojů pracovní síly bude klíčová pro další růst české ekonomiky v situaci, kdy nezaměstnanost zůstává relativně nízká a firmy nadále narážejí na nedostatek zaměstnanců.
3. Elektromobilita v Česku zaostává, stát neplní část evropských závazků
Česko podle kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu nadále zaostává za většinou evropských zemí v rozvoji elektromobility. Na konci září 2025 bylo v tuzemsku registrováno necelých 55 tisíc osobních elektromobilů a elektrických dodávek, což představovalo pouze 1,2 % vozového parku. V přepočtu na počet obyvatel se Česká republika řadí až na 24. místo v Evropě. Pro srovnání, v Německu, Rakousku nebo Velké Británii přesahuje podíl elektromobilů šest procent, zatímco v Norsku již více než třetinu všech vozidel.
NKÚ zároveň upozornil na nedostatečný rozvoj dobíjecí infrastruktury. Česko zatím nesplnilo několik závazných evropských cílů týkajících se pokrytí dálniční sítě veřejnými dobíjecími stanicemi, a to zejména pro nákladní elektromobily. Nedostatky přetrvávají například na vybraných úsecích dálnic D5 a D11. Ministerstvo dopravy však argumentuje, že jde pouze o přechodný stav a díky již schváleným projektům by mělo být většiny stanovených cílů dosaženo během příštích let.
Vedle infrastruktury upozornil NKÚ také na pomalejší rozvoj alternativních pohonů a nedokončenou legislativu. Česko sice splnilo cíl pro počet osobních bateriových vozidel, zaostává však v počtu elektrických užitkových vozů, autobusů i vodíkových vozidel. Stále navíc chybí finální pravidla pro bezpečné dobíjení a parkování elektromobilů v hromadných garážích. Kontrola tak ukazuje, že přestože investice do dobíjecí sítě pokračují, rozvoj čisté mobility v Česku naráží na infrastrukturní i legislativní překážky.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
3. Příměří na Blízkém východě uklidnilo energetické trhy, ceny pro domácnosti však zatím neklesnou
Energetické trhy uklidnila dohoda o příměří mezi USA a Íránem, díky čemuž z cen plynu a elektřiny postupně mizí geopolitická riziková přirážka. Velkoobchodní ceny energií tak po předchozím růstu korigují a sentiment na trhu se zlepšil. Odhady nyní počítají s nižším rizikem narušení dodávek energetických surovin z Blízkého východu.
Domácnosti a firmy ale na případné zlevnění energií zatím čekat nemohou. Dodavatelé totiž nakupují elektřinu i plyn s výrazným předstihem a změny na burzách se do koncových ceníků promítají jen postupně. Ceny navíc stále drží výše nízká úroveň zásob plynu v Evropě. V polovině června byly české zásobníky naplněny pouze ze 42 %, v Německu z 36,5 % a na Slovensku z 34 %.
Další vývoj bude záviset především na skutečném obnovení dodávek energií a rychlosti doplňování zásob před zimní sezonou. Energetické trhy zůstávají velmi citlivé na geopolitické události a každý další týden nejistoty zkracuje čas na doplnění zásobníků. Přestože se situace na trzích stabilizovala, výraznější pokles cen energií pro konečné odběratele nelze v nejbližších měsících očekávat.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
