Zpět na články
Co je dluhopis a jak funguje? Po akciích druhý pilíř investování
Co je dluhopis
Dluhopis je cenný papír, kterým se jeho vydavatel zavazuje splatit vám půjčenou částku a obvykle k ní pravidelně vyplácet úrok. Koupí dluhopisu se z vás stává věřitel — někdo vám dluží peníze.
A teď úplně polopaticky. Instituce, které potřebují peníze — firmy, města i státy — mohou místo úvěru v bance vydat dluhopisy. Prodejem získají kapitál a zaváží se, že ho lidem, kteří si dluhopisy koupili, do určité doby vrátí. Je to tedy jako půjčka, jen rozdrobená mezi mnoho věřitelů. Aby z toho věřitelé něco měli, dostávají až do splacení pravidelný úrok. V řeči dluhopisů se mu říká kuponový výnos.
Čtyři pojmy, které stačí znát
- Emitent — kdo dluhopis vydává (dlužník).
- Nominální hodnota — částka, kterou dostanete zpět při splatnosti.
- Kupon — úrok, který vám průběžně chodí.
- Splatnost (maturita) — datum, kdy vám emitent vrátí nominál.
Tři typy dluhopisů podle úročení
Ne každý dluhopis platí úrok stejně. Podle způsobu úročení rozlišujeme tři základní druhy.
Dluhopisy s pevným kuponem mají úrok stanovený už při vydání a ten se po celou dobu nemění. Výhoda je jasná. Přesně víte, kolik dostanete. Nevýhoda je, že se úrok nepřizpůsobí inflaci; když ceny v ekonomice vyletí, reálná hodnota vašeho kuponu klesá.
Dluhopisy s proměnlivým kuponem mění výši úroku v čase, nejčastěji podle tržních (mezibankovních) sazeb. Když sazby rostou, roste i váš kupon a naopak. Hodí se v obdobích, kdy se sazby hýbou a vy nechcete zamknout jednu pevnou hodnotu.
Dluhopisy s nulovým kuponem (diskontované) žádný průběžný úrok neplatí. Místo toho je koupíte pod nominální hodnotou a při splatnosti vám emitent vyplatí plnou částku. Celý váš výnos je schovaný v tom rozdílu mezi nákupní cenou a nominálem.
Kolik na dluhopisu reálně vyděláte: kupon není totéž co výnos
Tady pozor, protože právě na tomhle spousta lidí naletí. Kupon není totéž co váš skutečný výnos. Kupon se počítá z nominální hodnoty. Jenže dluhopis často nekoupíte přesně za nominál. Může se prodávat dráž, nebo naopak levněji.
Představte si dluhopis s nominálem 10 000 Kč a pevným 5% kuponem. Každý rok vám připíše 500 Kč. Když ho ale koupíte levněji, třeba za 9 000 Kč, je těch 500 Kč ročně vůči vaší investici víc než 5 % a k tomu vám při splatnosti vrátí celých 10 000 Kč, takže vyděláte i na rozdílu v ceně. A naopak: když za dluhopis přeplatíte, váš reálný výnos klesne pod kuponovou sazbu.
Tomuhle „skutečnému“ výnosu, který počítá s cenou, kuponem i tím, co dostanete při splatnosti, se říká výnos do splatnosti (často uvidíte zkratku YTM z anglického yield to maturity). Když porovnáváte dluhopisy mezi sebou, dívejte se na něj, ne na samotný kupon.
Vyzkoušejte si na vlastní kůži, proč kupon není totéž co skutečný výnos. V kalkulačce níže si nastavíte nákupní cenu dluhopisu, jeho kuponovou sazbu a splatnost — nominální hodnotu držíme na 10 000 Kč, tedy částce, kterou vám emitent vrátí na konci. Uvidíte, jak se výnos do splatnosti (YTM) mění podle toho, jestli dluhopis koupíte pod nominálem, nebo nad ním.
Proč cena dluhopisu kolísá, i když má „pevný“ úrok
Jedna z nejmatoucnějších věcí pro začátečníka: dluhopis má pevný kupon, a přesto se jeho cena na trhu mění. Jak je to možné?
Klíč je vztah mezi cenou dluhopisu a úrokovými sazbami — a je obrácený (inverzní). Když v ekonomice vzrostou úrokové sazby, nově vydávané dluhopisy nabízejí vyšší kupony. Ten váš starší, s nižším kuponem, je najednou méně atraktivní, takže jeho tržní cena klesne, aby se výnosem vyrovnal novým emisím. A obráceně: když sazby klesají, váš starší dluhopis s vyšším kuponem se stává vzácnějším a jeho cena roste.
Není to jen teorie. V roce 2022 úrokové sazby prudce vzrostly a ceny dříve vydaných dluhopisů výrazně spadly. Spousta lidí byla v šoku, že „ta bezpečná část portfolia“ umí taky klesat. Dluhopis totiž není spořicí účet: když ho prodáte před splatností, dostanete aktuální tržní cenu, ne nutně to, co jste zaplatili.
Dobrá zpráva je, že když dluhopis (nebo dluhopisové ETF) držíte dlouhodobě, krátkodobé výkyvy ceny vás trápí méně. Vyšší sazby totiž postupně znamenají i vyšší výnosy z nově nakupovaných dluhopisů.
Kdo dluhopisy vydává a jak poznat, jak jsou rizikové
Riziko dluhopisu z velké části poznáte podle toho, kdo si od vás půjčuje. Platí jednoduché pravidlo: čím menší riziko, že vám emitent nezaplatí, tím nižší úrok nabízí. Za vyšší jistotu se prostě platí nižším výnosem.
Státní dluhopisy vydává stát a zpravidla patří k nejméně rizikovým, čemuž odpovídá i nižší výnos. Jejich výnos se obvykle pohybuje někde poblíž základních úrokových sazeb centrální banky: v prostředí, kdy se sazby drží výš, nabízejí zajímavější úrok, když sazby klesají, výnos se s nimi snižuje. Za nižší riziko se ale platí. Dlouhodobě od státních dluhopisů čekejme spíš skromnější zhodnocení než od akcií.
Korporátní dluhopisy vydávají firmy — nejčastěji velké korporace a banky. Jsou obecně rizikovější než státní, a proto lákají na vyšší úrok. U velkých a známých emitentů (typicky společnosti jako ČEZ) jde stále o poměrně bezpečnou investici; čím menší a méně známá firma, tím opatrnější je potřeba být.
Jak ale poznat riziko, když nejste finanční analytik? Od toho jsou ratingové agentury, které emitentům udělují známky podle toho, jak spolehlivě dokážou svým závazkům dostát. Dluhopisy pak dělí zjednodušeně do dvou světů:
Investiční stupeň (investment grade) jsou dluhopisy emitentů, u kterých se s vysokou pravděpodobností čeká bezproblémové splacení. Nižší výnos, vyšší jistota. Sem spadá většina státních dluhopisů vyspělých zemí i velkých stabilních firem.
Spekulativní pásmo (high yield, lidově „prašivé“ dluhopisy) je pravý opak — vyšší riziko kompenzované vyšším úrokem. Vydávají je subjekty s nejistější budoucností a láká na dvouciferné kupony. Jenže vysoký úrok tu není zadarmo: je to cena za riziko, že se peněz nemusíte dočkat.
Jaká rizika u dluhopisů reálně hrozí
Dluhopisy patří mezi klidnější aktiva, ale „klidný“ neznamená „bez rizika“. Stojí za to znát pět hlavních.
Kreditní riziko je riziko, že emitent nezaplatí. Proto sledujeme, kdo dluhopis vydává, a jeho rating.
Úrokové riziko už znáte z předchozí kapitoly: když tržní sazby vzrostou, cena vašeho dluhopisu klesne.
Inflační riziko znamená, že pevný kupon může „sníst“ inflace. Když ceny rostou rychleji než váš úrok, reálně na dluhopisu proděláváte, i když nominálně dostáváte „svoje“.
Likviditní riziko je o tom, že některé dluhopisy — hlavně od menších emitentů — jde těžko prodat, když se potřebujete dostat k penězům dřív.
Měnové riziko se týká dluhopisů v cizí měně: i když emitent zaplatí přesně, kolik slíbil, výsledný výnos v korunách ovlivní pohyb kurzu.
Jak se dluhopisy daní v Česku
Daně nejsou nejzábavnější téma, ale u dluhopisů se vyplatí je pochopit. Jsou totiž jedním z důvodů, proč se drobným investorům víc vyplatí investice do dluhopisů přes ETF.
U úroků (kuponů) z dluhopisů českých emitentů to máte jednoduché: podléhají srážkové dani 15 %, kterou odvádí přímo emitent. K vám tak přijde úrok už zdaněný a nemusíte ho uvádět do daňového přiznání.
U zisku z prodeje dluhopisu (když ho prodáte dráž, než jste koupili) je to jinak. Ten se v principu daní také 15 %, ale existují dvě cesty, jak být od daně osvobozeni. První je hodnotový test: pokud za rok neprodáte cenné papíry za víc než 100 000 Kč, zisk se nedaní. Druhá je časový test: když dluhopis (nebo třeba ETF) držíte déle než tři roky, je zisk z prodeje od daně osvobozený.
(Daně jsou individuální a pravidla se mění; berte to jako orientační přehled, ne jako daňové poradenství. Více informací najdete v našem článku Portu – vše, co potřebujete vědět o daních)
Pozor na podnikové „korporátní dluhopisy“
V posledních letech se na drobné investory valí nabídky „podnikových dluhopisů“ slibujících nadstandardní úroky. Vysoký kupon ale vždycky znamená vysoké riziko. Nikdo vám nenabízí deset procent z dobroty srdce, ale proto, že za nižší úrok by mu nikdo nepůjčil. Řada takových emisí navíc nemá rating, jde špatně prodat a stojí za ní firmy s nejasnou finanční kondicí.
Než někam pošlete peníze, položte si pár otázek. Kdo přesně je emitent a jak se mu daří? Má emise rating? Rozumím tomu, na co si firma půjčuje a z čeho chce dluhopis splatit? A hlavně — kolik svého majetku dávám do jednoho jediného dluhopisu? Protože jeden dluhopis znamená jedno riziko. A to je přesný opak toho, o co bychom měli usilovat: rozložení.
Dluhopisy v praxi: proč přes ETF, a ne po jednom
Jednotlivé dluhopisy mají pro běžného člověka dvě nevýhody. Často mají vysokou minimální investici (nominály bývají velké) a jejich nabídka není zdaleka tak široká jako u akcií. Když k tomu přidáme, že vsadit celou dluhopisovou část portfolia na jednu emisi je riskantní, vyjde z toho jasný závěr. Většině lidí dává smysl držet dluhopisy rozložené přes fond.
Přesně to umožňují burzovně obchodovaná dluhopisová ETF. Jedním nákupem získáte podíl na stovkách či tisících dluhopisů najednou, s nízkými náklady a od malých částek. Diverzifikace, o kterou byste se jinak museli složitě starat sami, je vyřešená uvnitř fondu. A když ETF držíte dlouhodobě, řešíte i zdanění jednodušeji než u pravidelně vypláceného kuponu.
I v Portu tvoří dluhopisová složka součást většiny portfolií. A stejně jako u akcií nenakupujeme jednotlivé dluhopisy napřímo, ale právě přes nízkonákladová dluhopisová ETF. Portfolio vám navíc sestavíme na míru a průběžně ho hlídáme, takže se o výběr konkrétních dluhopisů starat nemusíte.
Srovnávací tabulka akcií a dluhopisů podle vlastnictví, výnosu, kolísavosti, příjmu a role v portfoliu
Obě aktiva se přitom nevylučují — naopak. Kombinace akcií a dluhopisů je základ, na kterém stojí většina dobře postavených portfolií: akcie táhnou růst, dluhopisy tlumí výkyvy.
Často kladené dotazy
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
