Dluhopisový trh se zaměřuje na budoucnost. Opírá se o data, ale často rozhoduje i interpretace a příběh, který si kolem nich trh postaví. A přesně to jsme viděli v uplynulých dnech.
Trh se obecně přesunul z optimistické fáze ohledně implementace AI a jejích dopadů v podobě vyšší produktivity a ekonomického růstu do pesimistické, kdy řeší negativní (a podle mě krátkodobé) dopady, včetně propouštění. Vše bylo podpořeno tím, že z byznysu začaly chodit zprávy od konkrétních firem, které chtějí propouštět především vinou umělé inteligence. Aniž by to byla nějaká novinka, takové zprávy dostáváme už delší dobu, padly na velmi úrodnou půdu. Vše se navíc odehrálo v době, kdy se začaly objevovat (další) negativní zprávy z oblasti nebankovního finančního sektoru, které s sebou stáhly ten bankovní sektor, a ještě víc podpořily negativní sentiment. Výčet můžeme uzavřít spekulacemi o geopolitickém dění a možných scénářích kolem Íránu. Zde bych ale sílu dopadu oproti předchozím vstupům viděl jako menší.
Včerejší pokles amerických výnosů šel především za středními splatnostmi, které kopírovaly nárůst sázek na rychlejší pokles sazeb. V letošním roce trh opět očekává snížení úroků o více než šedesát bodů. Ještě předtím jsme viděli úpravu výhledu pro příští rok. Ještě na začátku února trh sázel na to, že v roce 2027 půjdou americké sazby nahoru. Dnes už pracuje s poklesem. Odhadovanou neutrální sazbu tak mírně posunul pod tři procenta. Nejde o žádnou situaci věštící krizi a posun sazeb na nulu. Jde o signál, že trh nepracuje s nárůstem rizik vyšších inflačních očekávání. Pokud bychom zde přejali AI narativ, dluhopisový trh potvrzuje dezinflační efekt umělé inteligence.Srovnání úrovní americké výnosové křivky dnes (plná zelená), před týdnem (žlutá čerchovaná) a před měsícem (zelená čerchovaná).
Graf: Srovnání úrovní americké výnosové křivky dnes (plná zelená), před týdnem (žlutá čerchovaná) a před měsícem (zelená čerchovaná).
Další vývoj bude záležet na tom, co přinesou data. Na americkém trhu půjde o inflaci a trh práce. Poslední inflační data překvapila směrem nahoru, trh je ale ve výsledku ignoroval a věnoval pozornost ostatním faktorům. Klíčové je, že to nemělo dopad na dlouhodobá inflační očekávání.
Samostatnou kapitolou je trh práce, zejména v aktuálním kontextu debat o dopadech AI na tuto oblast. V lednu byla data z trhu práce velmi dobrá, nikoliv však bez škraloupů. Dlouhodobý trend jde směrem k ochlazujícímu se trhu práce a míra responzivity dotazovaných na úrovni firem i domácností dlouhodobě klesá.
Pokud by se vyplnilo to, co například očekává člen Rady guvernérů Fedu Christopher Waller, který více než z tvrdých dat vychází z měkkých, včetně komentářů firem ohledně plánů najímat/propouštět, prostor pro nižší výnosy stále existuje. A spolu s ním i prostor pro potenciálně slabší dolar, nad kterým stále visí riziko zvýšené poptávky po zajištění ze strany neamerických investorů.
Rizikem zde může být i nervozita ohledně fiskální politiky. Tu by dolar mohl ve výsledku reflektovat silněji než samotné dluhopisy, pokud by se udržel výše popsaný dezinflační narativ. Trh totiž může současně vnímat strukturální dezinflační tlaky i fiskální expanzi. Pokud však první faktor dominuje přes inflační očekávání a očekávané sazby, fiskální riziko se nemusí projevit růstem výnosů, ale spíše jinými kanály, například přes kurzový kanál. Pomoci může i prostředí, ve kterém dluhopisy znovu fungují jako zajištění vůči akciím, tedy v prostředí negativní korelace. V takovém případě je trh schopný část vyšší nabídky dluhopisů absorbovat bez dramatického růstu výnosů.
Jan je fanouškem trhů a ekonomiky. Vede analytický tým Portu, se kterým komentuje ekonomický a tržní vývoj a připravuje výhledy. Investory pravidelně informuje o tom nejdůležitějším prostřednictvím článků, podcastů a webinářů. Přednáší na Metropolitní univerzitě Praha a je spoluautorem knihy Trhy: měnová politika pro nadšence a investory.
