Investováním do akcií se člověk stává spoluvlastníkem podniku, z čehož plynou určitá práva a povinnosti. Jedním z nejdůležitějších práv je podíl na zisku společnosti. Pokud podnik vykazuje zisk, může s ním v zásadě udělat jen dvě věci – může ho zadržet a použít pro další růst společnosti (formou kapitálových investic, akvizic jiných společností či splátky dluhů), čímž ideálně zvyšuje hodnotu pro své akcionáře, a nebo ho může distribuovat akcionářům, ať už formou dividendy, nebo zpětného odkupu akcií.
Management společnosti by se měl vždy snažit o to, jak vydělaný kapitál co nejefektivněji alokovat tam, kde dosáhne nejvyšší výnos. Jedná se totiž o kapitál, který patří akcionářům. Vyšší dividendy zpravidla vyplácejí velké, zaběhnuté a ziskové společnosti, které nevidí příležitosti růstu, do kterých by vydělaný zisk investovaly, a tak jej raději vyplatí akcionářům.
Drží-li takovou akcii fond ETF, pak inkasuje dividendy, stejně jako individuální akcionář. A stojí tak před obdobným dilema, jako firma dividendy vyplácející. Má obdržené dividendy reinvestovat do nákupu svých podkladových akcií, anebo je poslat dále mezi své akcionáře (vlastníky ETF)? Vzhledem k tomu, že jsou preference investorů různé, existují 2 verze ETF – dividendové (popř. distribuční) a reinvestiční (popř. akumulační).
Do volby, kterou verzi ETF vybrat, se tak dostává i drobný investor – zda takové, které distribuuje dividendy, nebo to, které kapitál dále reinvestuje. Jaké si vybrat? Pojďme se na obě strategie podívat blíže.
Dividendové ETF
Tento typ ETF nezadržuje inkasované dividendy, ale vyplácí („přeposílá“) je – zpravidla na měsíční nebo čtvrtletní bázi – svým akcionářům. Vhodný je například pro investory, kteří si chtějí prostřednictvím ETF zajistit stabilní příjem (rentu, o které pohovoříme ještě níže), anebo chtějí dividendy použít k nákupům mimo vlastní ETF. Dividendový výnos u ETF, který kopíruje například index S&P 500, dosahuje úrovně zhruba 2 % ročně. Kupříkladu milionový kapitál tak vygeneruje hrubý příjem pro akcionáře ve výši 20 000 Kč ročně.
Na trhu však existují i tzv „high yield“ ETF, které investují do společností vyplácející vysokou dividendu (takové společnosti bývají přezdívané „dividenoví aristokraté“) a dá se s výnosem dostat podstatně výš než na 2 %. Například ETF Vanguard FTSE All-World High Dividend, které je v nabídce Portu pod názvem Globální dividendové akcie, má dividendový výnos ročně okolo 3,5 %. ETF zaměřené na dividendové akcie rozvojových zemí (iShares Emerging Markets Dividend, také v nabídce Portu), má pak roční dividendový výnos dokonce 6,7 %.
Pro doplnění: Vlastní cena dividendových ETF roste pomaleji než cena reinvestičních. Důvodem je právě ono vyplácení dividend investorům. Výnos je dán hlavně dividendami a ne tolik nárůstem ceny.
Jak ale možná tušíte, dividendový příjem investora je potřeba zdanit. Danění u dividend ze zahraničí (jelikož ETF jsou zahraniční tituly) probíhá zpravidla formou srážkové daně a investorovi již chodí dividenda v čisté výši.(více o daních zde). Taková dividenda se pak připíše investorovi na jeho účet a může s ní být dále nakládáno.
Podobně jako u akciových ETF to funguje u dluhopisových – jen namísto dividend jsou jim připisovány úroky, které pak dále (již jako dividendu) posílají svým akcionářům.
Nakládání s dividendami v Portu
Kromě výplaty dividendy na běžný účet, může být příjem využit například pro chytré rebalancování celkového portfolia udržující jeho strukturu. Taková rebalance přináší zajímavé výhody pro investora a udržuje rizikovost investice, proto je to strategie, kterou využívá i Portu. Algoritmus monitoruje složení portfolia a obdržení dividendy chytře rozmisťuje mezi podvážené tituly, aby navrátil složení portfolia k cílovým hodnotám bez případné nutnosti prodeje – obdobně, jako je tomu v případě pravidelných vkladů. O rebalanci si přečtěte více zde. Rebalance je automaticky zapnutá u všech řízených Portfolií Portu a volitelná u vlastních Strategií v plánech Plus a Premium.
Reinvestiční ETF
Na rozdíl od dividendových ETF zde není příjem z dividend. Není to tak, že by společnosti dividendy ETFku nevyplácely, jen jsou dále reinvestovány uvnitř ETF. Přijaté dividendy ETF samo zainvestuje do svých podkladových akcií dle rozložení indexu, který sleduje. Opět to funguje obdobně i v případě dluhopisových ETF, které dostávají úroky.
Koncovému investorovi nejsou připisovány žádné dividendy, a tudíž nevzniká příjem, který je potřeba uvést do daňového přiznání. Jediným příjmem pro investora je pak příjem z prodeje ETF – a pokud je ETF drženo od svého nákupu minimálně 3 roky, je zisk od zdanění osvobozen. Tento typ ETF je oblíben především mezi investory, kteří chtějí mít jistotu, že se nebudou muset zabývat případným uváděním dividend do daňového přiznání, a současně nechtějí využít chytré rebalance vyplacených dividend napříč třídami aktiv, ani nechtějí například čerpat dividendovou rentu.
Které ETF je tedy lepší? Zda je jedna verze „lepší“ než druhá, říci obecně nelze. Oba typy mají své své příznivce, hodí se pro jiné investiční strategie. Investujete-li pomocí vlastní Strategie Portu, můžete využít filtrování pro zobrazení pouze vybraného druhu ETF zde:
Vyplácení renty, nebo budování majetku?
K tématu dividend, jejich vyplácení a nakládání s nimi, se váže ještě jeden důležitý úhel pohledu: otázka, zda si chci nechat dividendy vyplácet jako rentu, anebo je zpětně poslat pracovat (ať už využitím reinvestičních ETF, anebo dividendy z distribučních využít pro rebalanci)?
Kdo totiž pošle dividendy zpět do práce, může naplno využít efektu složeného úročení, zvláště pokud plánuje držet se dlouhodobé investiční strategie s horizontem například v desítkách let.
Síla reinvestování a složeného úročení v čase se dá nejlépe vyjádřit na vývoji majetku Warrena Buffetta. Tento investor dosáhl na první miliardu svého jmění ve věku 60 let, což mu zabralo zhruba 40 let investování. Dnes je Buffettovi 90 let a jeho majetek má hodnotu asi 70 miliard, mezitím už ale zhruba 50 miliard rozdal na charitu. Buffett tedy za prvních 40 let investování vydělal miliardu a za dalších 30 let díky složenému úroku vydělal zhruba 120 miliard.
Obě strategie se dají porovnat na následujícím grafu, který má jako podkladové aktivum americký akciový index S&P 500 v časovém období 1980-2019. Modrá křivka znázorňuje strategii pravidelného vyplácení dividend, které nejsou dále reinvestovány. Zelená naopak veškeré dividendy zpátky reinvestuje. Výsledek? Po 40 letech investování by investor, který zvolil strategii reinvestování, znásobil svůj počáteční kapitál 52,9x. Investovaných 100 000 Kč by tedy mělo hodnotu 5 290 000 Kč. Na druhou stranu, strategie vyplácející dividendy by zhodnotila kapitál jen 17,9x. Ve výsledku by investor preferující strategii reinvestic měl z původních 100 000 Kč o 3 500 000 Kč více, než kdyby si nechal vyplácet průběžně dividendy a dále by s nimi nepracoval.
——————————————————-
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
