Zpět na články
Týden v České ekonomice: Domácí ekonomika zrychluje, růst táhnou domácnosti a další novinky z České ekonomiky
1. Česká ekonomika zrychluje, růst táhnou domácnosti
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku výrazně zrychlila a meziročně vzrostla o 2,8 procenta, což je nejlepší výsledek od poloviny roku 2022. Mezikvartálně HDP stoupl o 0,8 procenta a data potvrdila, že růst byl tažen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Klíčovou roli sehrála spotřeba domácností, pozitivně přispěla také tvorba kapitálu a přebytek zahraničního obchodu. Celkový vývoj naznačuje, že za celý rok by ekonomika mohla růst tempem okolo 2,5 procenta.
Zlepšování ekonomické aktivity se promítá i do finanční situace domácností. Reálná spotřeba na obyvatele meziročně vzrostla o 2,8 procenta a zvýšily se také reálné příjmy ze zaměstnání. Přesto zůstává chování domácností relativně opatrné, což dokládá stále vysoká míra úspor, která se sice postupně snižuje, ale pohybuje se výrazně nad úrovněmi před pandemií. Tato opatrnost tlumí inflační tlaky a naznačuje, že část spotřebního potenciálu zůstává zatím nevyužitá.
Slabším místem hospodářského oživení zůstávají investice firem, které meziročně mírně klesly. Přestože úvěrové podmínky se postupně zlepšují, podniky zůstávají obezřetné kvůli nejistému výhledu poptávky. Investiční aktivitu tak nadále drží především veřejný sektor, zejména v oblasti infrastruktury. Do dalších čtvrtletí by ale mělo investicím pomoci pokračující ekonomický růst, čerpání evropských fondů a vyšší výdaje na obranu a veřejné projekty.
2. Nemovitosti dál výrazně zdražují, poptávka zůstává silná
Ceny starších bytů v Česku loni prudce rostly a meziročně se zvýšily o 17 procent na zhruba 82 tisíc korun za metr čtvereční. Zdražování se nevyhnulo ani nájemnímu bydlení, kde nájmy vzrostly o osm procent a podnájmy pokojů dokonce o desetinu. Růst cen byl patrný i u rodinných domů, jejichž průměrná cena se zvýšila o deset procent, podobně jako u rekreačních nemovitostí.
V Praze byl růst cen bytů mírnější než celostátní průměr, přesto zůstávají ceny výrazně vyšší než ve zbytku země. Starší byty v hlavním městě zdražily o 14 procent a nájmy vzrostly o sedm procent, přičemž nájemné se pohybuje výrazně nad republikovým průměrem. Vývoj na trhu naznačuje, že růst cen bytů může pokračovat i v letošním roce, zejména na jeho začátku, než se projeví zpřísnění podmínek pro investiční hypotéky.
U domů, chat a chalup by se tempo zdražování mohlo postupně stabilizovat, loňský vývoj ale potvrzuje přetrvávající zájem kupujících. Stavební pozemky zdražovaly jen mírně, zejména kvůli vyšším nákladům na výstavbu a přísnějším energetickým požadavkům, výraznější růst cen byl patrný hlavně v Praze. Do dalšího období se očekává spíše stagnace cen pozemků, protože část investorů dává přednost nákupu starších nemovitostí a jejich rekonstrukci před novou výstavbou.
3. Sazby zůstanou nad inflací, návrat levných hypoték je nepravděpodobný
Česká národní banka se podle vyjádření svého guvernéra bude i nadále snažit udržovat úrokové sazby nad úrovní inflace, která by se měla pohybovat kolem dvou procent. Základní sazba je od května na 3,5 procenta a v letošním roce může buď mírně klesnout, nebo zůstat stabilní. Výraznější uvolnění měnové politiky ale nelze očekávat.
Centrální banka tím dává jasně najevo, že návrat velmi levných hypoték z minulých let není realistický. I při postupném odeznívání inflačních tlaků chce ČNB zachovat spíše opatrný přístup, aby předešla opětovnému rozjezdu inflace. Současné nastavení sazeb má podle banky působit restriktivně, ale zároveň nebrzdit ekonomiku nadměrně.
Za klíčové riziko pro cenovou stabilitu považuje ČNB vývoj veřejných financí. Pokud by se v příštích letech nedařilo snižovat rozpočtové schodky a hospodaření státu by zůstalo nevyrovnané, mohlo by to vytvářet dodatečné inflační tlaky. Měnová politika tak zůstává úzce provázaná s fiskální disciplínou a dlouhodobou udržitelností státních financí.
4. Stát převezme podporu obnovitelných zdrojů, elektřina domácnostem výrazně zlevní
Regulovaná složka ceny elektřiny v Česku od ledna 2026 výrazně klesne, a to především díky rozhodnutí vlády převzít plné financování podpory obnovitelných zdrojů energie. Pro domácnosti a malé podniky napojené na nízké napětí se regulovaná cena sníží o 15,1 procenta, tedy o 420 korun na megawatthodinu. Stát tak nově uhradí veškeré náklady spojené s touto podporou, což zatíží rozpočet částkou přes 41 miliard korun ročně.
Pokles regulované ceny se projeví i u větších odběratelů. Na hladině vysokého napětí klesne regulovaná složka meziročně o 21 procent a u velmi vysokého napětí dokonce v průměru o více než třetinu. Energetický regulační úřad kvůli rozhodnutí vlády upravil své původní cenové rozhodnutí, které ještě počítalo s mírným růstem regulované ceny elektřiny pro domácnosti. Díky rychlému schválení změny budou nižší ceny platit hned od začátku roku.
U plynu se naopak systém podpory nemění, a regulovaná složka jeho ceny proto mírně vzroste. Domácnostem se zvýší zhruba o pět procent, tedy o desítky korun na megawatthodinu. Celkové účty za energie budou i nadále záviset na kombinaci regulované a obchodní složky, kterou určují dodavatelé. Významné snížení regulované části u elektřiny však představuje citelnou úlevu pro odběratele a zároveň přesouvá větší část nákladů transformace energetiky přímo na stát.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
