1. Důvěra spotřebitelů roste, podnikatelé zůstávají opatrní
Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v listopadu meziměsíčně klesl na 101,9 bodu. Zatímco podnikatelé hlásí ústup optimismu a jejich indikátor se propadl na 99,9 bodu, spotřebitelé mají opačný trend, když jejich důvěra vzrostla na 111,7 bodu, což je nejvyšší hodnota za posledních šest let.
Podnikatelská nálada zeslábla zejména kvůli zhoršeným očekáváním v průmyslu a stavebnictví. Největší pokles důvěry zaznamenalo právě stavebnictví a průmysl, kde se snížila očekávaná produkce i poptávka po nové pracovní síle. Jediným odvětvím, kde důvěra meziměsíčně vzrostla, byl obchod.
Spotřebitelé naopak vidí budoucnost pozitivněji. Více domácností očekává zlepšení celkové ekonomické i své vlastní finanční situace během příštího roku. Zároveň ubylo těch, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než v minulosti, a mírně poklesl i podíl domácností, které neplánují větší nákupy.
2. ČNB vstupuje do éry digitálních aktiv. Koupila bitcoin a další kryptoměny
Česká národní banka nově vytvořila testovací portfolio digitálních aktiv v hodnotě 1 milionu dolarů, čímž uskutečnila svůj první nákup tohoto typu. Portfolio vzniklo mimo rámec devizových rezerv a jeho cílem je umožnit centrální bance získat praktické zkušenosti s technologiemi, které mohou v budoucnu ovlivnit finanční trhy i platební infrastrukturu. Součástí portfolia je bitcoin, USD stablecoin i tokenizované depozitum, díky nimž může ČNB porovnat vlastnosti jednotlivých digitálních aktiv a ověřit všechny související procesy — od správy klíčů po audit a bezpečnostní standardy.
Rozhodnutí navazuje na analytickou práci ČNB, která ukázala, že digitální aktiva se postupně prosazují v portfoliích firem i fondů a jejich význam může dále růst. Centrální banka však zdůrazňuje, že nejde o krok směrem k začlenění bitcoinu do devizových rezerv, ale o technický experiment s marginálním dopadem na hospodaření. Cílem je lépe porozumět blockchainovým řešením a posoudit, jak by mohly být v budoucnu využity například při digitalizaci investičních produktů či modernizaci platebního styku.
S testovacím portfoliem zároveň ČNB spouští nový inovační hub ČNB Lab, který se má stát platformou pro testování technologií ovlivňujících fungování finančního sektoru. Kromě digitálních aktiv se má zaměřit i na umělou inteligenci, inovace v oblasti plateb a další projekty spojené s modernizací finanční infrastruktury. Testování by mělo centrální bance poskytnout know-how pro budoucí rozhodování i schopnost reagovat na technologické změny, které mohou zásadně proměnit způsob, jakým Češi platí, investují i spravují své finance.
3. Státu a jeho institucím nově zaplatíte okamžitou platbou
Česká národní banka nově umožňuje státním institucím přijímat okamžité platby, což zásadně zrychluje úhradu daní, poplatků, pojistného či dalších odvodů. Finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny i další organizace s účtem u ČNB mohou nově přijímat platby v řádu sekund, a to včetně víkendů i státních svátků. Zjednodušuje se tak vyřizování povinností občanů i podnikatelů a odpadá nutnost čekat, než se peníze připíší na účet úřadu.
Novinka přináší praktické benefity především v situacích, kdy je třeba zaplatit poplatek na poslední chvíli, například před vydáním úředního potvrzení či dokumentu. Díky okamžitému připsání odpadá nejistota z časových prodlev, které dříve vznikaly při posílání plateb na účty vedené u ČNB. Stačí dodržet správné číslo účtu a variabilní symbol, případně využít QR kód. Podmínkou zůstává, že banka plátce podporuje okamžité platby a umožňuje je v dostatečném limitu.
Okamžité platby jsou v Česku rozšířené, využívat je může 99 % spotřebitelů a denně proběhnou miliony transakcí, jejichž počet meziročně výrazně roste. Jsou rychlé, bezpečné a levnější než některé jiné platební metody, což ocení nejen veřejnost, ale i podnikatelé či e-shopy. Zavedení jejich příjmu na straně státu je tak dalším krokem v digitalizaci a modernizaci platebního styku, který zpřístupňuje rychlé platby i v oblasti státní správy.
4. Nejvyšší kontrolní úřad kritizuje vleklé likvidace státních podniků
Nejvyšší kontrolní úřad upozornil, že likvidace státních podniků pod ministerstvy průmyslu a obchodu a zemědělství trvají v některých případech déle než 20 let. Zatímco většinu průtahů způsobují soudní spory či exekuce mimo kontrolu likvidátorů, v jednom z případů se na zdržení podepsala i nečinnost vedení podniku. Ke konci sledovaného období zůstávalo v likvidaci 13 podniků z původních 28. Příkladem je Cihlářský a keramický závod Teplice, kde likvidaci prodloužila exekuce vyvolaná neaktivním tehdejším ředitelem, který se následně stal i likvidátorem.
Kontrola zároveň odhalila významné rozdíly v přístupu jednotlivých ministerstev. Ministerstvo průmyslu podle NKÚ dlouhodobě selhávalo ve své zakladatelské roli. Nekontrolovalo účetní závěrky podniků a nevěnovalo pozornost jejich hospodaření. Oproti tomu ministerstvo zemědělství kontroly provádělo, byť i u něj se objevily dílčí nedostatky, například nejasnosti kolem identifikace majetku Státního statku Valtice. V jednom z případů MZe dokonce odvolalo likvidátora a ukončilo nevýhodnou smlouvu na právní služby, čímž zabránilo dalším ztrátám.
Ze sedmi prověřovaných podniků porušily čtyři právní předpisy, nejčastěji v účetnictví a inventarizaci majetku. Ve dvou případech likvidátoři nepostupovali s péčí řádného hospodáře, což způsobilo finanční škody ve výši 160 tisíc korun. NKÚ však nezjistil, že by docházelo k neúčelnému nakládání s majetkem státu. Hlavní problém tak spočívá v dlouhodobé neefektivitě procesů, nedostatečné kontrole a nízkých kapacitách na straně státu, což ministerstva do budoucna slibují zlepšit.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
