Zpět na články
Týden v české ekonomice: Důvěra v českou ekonomiku se v květnu snížila a další novinky
1. Důvěra v českou ekonomiku se v květnu snížila
Důvěra v českou ekonomiku v květnu oslabila, když souhrnný indikátor ČSÚ klesl meziměsíčně o 1,6 bodu na 99,7 bodu. Horší nálada se projevila jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů. Firmy jsou opatrnější zejména v průmyslu a obchodě, kde se zhoršila očekávání dalšího vývoje výroby i celkové ekonomické situace. Naopak stavebnictví si udrželo relativně silnou důvěru.
Spotřebitelé jsou stále opatrnější kvůli obavám z dalšího vývoje ekonomiky a zhoršující se finanční situace domácností. Přibývá lidí, kteří neplánují větší nákupy, a zároveň ubývá těch, kteří očekávají zlepšení své finanční situace v příštích měsících. Domácnosti začínají více reagovat na vyšší ceny pohonných hmot a obavy z růstu inflace spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Hlavním důvodem zhoršení nálady je pokračující válka v Íránu a nejistota kolem cen energií a ropy. Nákladový šok zatím silněji dopadá na firmy než na domácnosti, především na energeticky náročný průmysl. Odborníci zároveň upozorňují i na další problémy české ekonomiky, mezi které patří rostoucí byrokracie nebo nedostatek pracovní síly. Přesto zatím nečekáme výrazné zhoršení výkonu české ekonomiky, spíše pozvolnější růst v dalších měsících.
Portfolia od Portu
Nechte starosti o své investice na profesionálech
2. Firemních bankrotů v Česku přibývá, největší problémy mají stavebnictví a doprava
Počet firemních bankrotů v Česku letos dál roste. Za první čtyři měsíce roku soudy vyhlásily 255 bankrotů společností, což je meziročně o šest procent více a zároveň nejvyšší počet od roku 2019. Ještě rychleji přibývá insolvenčních návrhů, kterých soudy od ledna do konce dubna přijaly 447, meziročně o 18 procent více. Lze tak očekávat, že počet bankrotů bude v letošním roce dále růst.
Nejvíce firemních bankrotů připadá dlouhodobě na Prahu, kde jich letos soudy vyhlásily 117. Následují Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Nejvyšší riziko bankrotu podle počtu případů na 10 000 aktivních firem vykazuje Ústecký kraj, následovaný Jihomoravským krajem a Moravskoslezským krajem. Naopak nejnižší riziko zůstává na Vysočině.
Z pohledu jednotlivých odvětví se situace nejvíce zhoršila ve stavebnictví, kde počet bankrotů meziročně vzrostl o čtvrtinu. Výrazný nárůst zaznamenal také zpracovatelský průmysl a doprava. Právě doprava a skladování vykazují nejvyšší míru bankrotů v celé ekonomice. Firmy nadále čelí kombinaci slabší poptávky, vyšších nákladů a nejistého ekonomického prostředí.
3. Spotřeba energií v Česku roste, zásoby plynu po zimě výrazně klesly
Češi v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšili spotřebu elektřiny i plynu. Podle dat Energetického regulačního úřadu vzrostla spotřeba elektřiny meziročně o 3,2 procenta na 16,9 terawatthodiny a spotřeba plynu o 4,4 procenta. Vyšší odběr energií souvisel především s chladnějším lednem a pokračujícím oživením spotřeby napříč domácnostmi i firmami.
Zatímco spotřeba energií rostla, výroba elektřiny v Česku meziročně klesla o dvě procenta na 20,3 terawatthodiny. Největší pokles zaznamenaly jaderné elektrárny kvůli plánovaným odstávkám v Temelíně a Dukovanech. Nižší byla také produkce z vodních, větrných či fotovoltaických zdrojů. Naopak výrazně vzrostla výroba v paroplynových elektrárnách. Přesto si Česko udrželo pozici čistého exportéra elektřiny, i když přebytek exportu nad dovozem výrazně oslabil.
Výrazně nižší jsou také zásoby plynu po skončení zimní sezony. Ke konci března bylo v českých zásobnících meziročně o více než 45 procent méně plynu. Vyšší těžba ze zásobníků byla způsobena silnější zimní spotřebou i vývojem cen energií na světových trzích. Situace tak ukazuje na pokračující citlivost české energetiky na počasí i globální geopolitické faktory.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Českou ekonomiku letos podrží domácnosti, největším rizikem zůstává geopolitika
Česká ekonomika by letos podle odhadu poradenské společnosti EY měla letos vzrůst o 2,2 procenta, a výrazně tak překonat průměr eurozóny, kde se počítá pouze s jednoprocentním růstem. Hlavním motorem českého hospodářství má být obnovená spotřeba domácností, kterou podporují vysoké úspory nahromaděné po pandemii. Inflace by se podle prognózy měla stabilizovat kolem 2,4 procenta.
Ve srovnání s velkými evropskými ekonomikami si má Česko vést relativně dobře. Německu prognóza přisuzuje růst jen o 0,6 procenta a Itálii o 0,7 procenta. Ve středoevropském regionu však česká ekonomika zaostává za Polskem, které by podle odhadů mohlo letos růst tempem 4,1 procenta. Lepší výkon než Česko se naopak neočekává u Maďarska ani Slovenska.
Analytici zároveň upozorňují na výrazná rizika spojená s konfliktem na Blízkém východě. Česká ekonomika je kvůli vysokému podílu průmyslu a citlivosti domácností na ceny energií vůči podobným šokům zranitelnější než většina zemí EU. V případě dlouhodobého konfliktu a narušení obchodních tras by podle modelů EY mohl negativní dopad na český HDP v roce 2027 dosáhnout až 2,5 procenta. Riziko ale částečně vyvažují rekordní úspory českých domácností, které podle EY patří v Evropě k nejvyšším.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
