ECB úrokové sazby nezvýšila, na příštím zasedání se to však (asi) změní
ECB trhy nepřekvapila a po červnovém zvýšení depozitní sazby z 2 % na 2,25 % – prvním od roku 2023 – ponechala v červenci úrokové sazby beze změny. Vytvořila si tak prostor pro vyhodnocení dopadů opětovně rostoucích cen energií na inflaci v eurozóně.
Dočasné příměří mezi USA a Íránem přineslo úlevu na energetickém trhu, což se promítlo do nižší meziroční inflace, která se v červnu v eurozóně snížila na 2,8 % z květnových 3,2 %. To je však stále nad cílem 2 %. Pozitivním signálem bylo zejména snížení jádrové inflace z 2,6 % na 2,4 %.
V následujících týdnech bude ECB vyhodnocovat opětovně rostoucí inflační tlaky způsobené obnovením konfliktu na Blízkém východě. Cena ropy Brent na burze za měsíc vzrostla o třetinu a od začátku roku o 62 % na 98 dolarů za barel.
Pokud se ceny energií v nejbližších týdnech nesníží, je velmi pravděpodobné, že ECB v září přistoupí k dalšímu zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů.
Guvernéři ECB při tvorbě měnové politiky eurozóny balancují mezi rizikem zhoršení již tak slabého ekonomického růstu a rostoucími inflačními tlaky, avšak ve snaze udržet cenovou stabilitu je zvýšení sazeb pravděpodobnější.
Pokud totiž podniky začnou přenášet vyšší ceny energií na spotřebitele, vzroste jádrová inflace, která je „lepkavější“ než běžná spotřebitelská inflace, jelikož je doprovázena i růstem nominálních mezd.
Marek pracuje ako analytik a špecializuje sa predovšetkým na makroekonómiu, globálne akciové trhy, prípadne komodity. Jeho cieľom je zvýšiť investičnú gramotnosť na Slovensku a približovať odborné témy ľudským jazykom. Marekove komentáre a analýzy vychádzajú v popredných médiách v Česku a na Slovensku.