Pokud patříte mezi pravidelné čtenáře našeho blogu, víte, že patříme mezi zastánce pasivního investování. A nejsme jediní. Stále více expertů (včetně investičního guru Warrena Buffetta) doporučuje nízkonákladová ETF před klasickými, aktivně spravovanými podílovými fondy. Dobrým důkazem toho, že jejich hlasy jsou stále více slyšet, je odliv peněz z aktivně spravovaných fondů, který můžeme v posledních letech sledovat. Čím dál tím častěji se tak objevuje názor, že doba známých a úspěšných manažerů fondů je u konce.
Je to ale doopravdy tak? Neexistuje nic lepšího, než tak trochu nudné pasivní investování? Nebo existuje možnost, jak porazit trh a při tom neriskovat nic navíc?
Výhody pasivního investování
V posledních 7 letech sledujeme trend, kdy pasivní investice drtí aktivně spravované fondy. Hlavní příčinou nižšího výnosu je vysoký poplatek, který si manažeři fondů účtují. Ukažme si na vývoji amerického indexu S&P 500, jak velký vliv tyto poplatky mají. V naší hypotetické situaci porovnáme vývoj 100 000 Kč při 1% a 3% poplatku při investici do identicky složeného portfolia akcií, které přesně kopírují index S&P 500.
Graf 1: Vývoj 100 000 Kč při investici do portfolia kopírující index S&P 500 (zdroj: výpočet na základě veřejně dostupných dat)
Jak lze na grafu vidět, není tomu pouze tak, že by profesionálové ve svém oboru tolik chybovali, a tím své zákazníky připravovali o peníze. Problémem mohou být jen vysoké poplatky, kterými své klienty připravují o peníze.
Aktivní fondy však jen těžko snižují svůj poplatek a v jeho výši nemají šanci konkurovat pasivním investicím. Zbývá jim tak jediná možnost a tou je porazit trh. Naneštěstí pro ně, v posledních letech se jim to příliš nedařilo. Mohl za to konstantní růst trhu a velmi nízká volatilita. V období recese, kdy dochází k poklesu hodnoty akcií, se ale mince otáčí.
Výhody aktivního investování
Otáčí se ve prospěch aktivně spravovaných portfolií, jejichž manažeři můžou a také reagují na negativní vývoj. Mají totiž oproti pasivním investicím jednu velkou výhodu. Tou je možnost změnit „koš“ firem, do kterých vkládají peníze. Pokud zainvestujete do ETF sledujícího vývoj indexu S&P 500, investujete do všech 500 společností, které v indexu figurují. Není zde žádný prostředník (manažer), který by se mohl rozhodnout, že do téhle a téhle společnosti investovat nechce. Nebo že naopak chce investovat do začínající společnosti, která v indexu není a u které věří v růst.
Pasivní investicí se připravujete o možnost překonat trh (a samozřejmě o „možnost“ proti trhu prohrát). Z části tak ztrácíte kontrolu nad vývojem svých peněz. V období poklesu neexistuje žádná šance na výdělek, nebo alespoň na minimalizaci ztráty. Kam jde trh, tam jdou vaše peníze.
S otázkou volby se pojí další problém. Pokud se vrátíme například k indexu S&P 500, existuje reálná šance, že u některé z firem narazíme např. na morální problém, který nás odrazuje od investice. Některá z firem může zaměstnávat děti, jiná může mít jako výkonného ředitele rasistu. Existuje zde mnoho morálních rizik, které můžeme jen těžko zjistit a které širokou investicí nemůžeme ovlivnit.
Jak najít správný aktivní fond?
Pokud se rozhodnete část svých peněz investovat do aktivně spravovaného fondu, je důležité sledovat několik zásadních ukazatelů.
Prvním, pravděpodobně nejdůležitějším, jsou poplatky, které zaplatíte. Na rozdíl od Portu, které účtuje jediný, transparentní poplatek, u fondů často narazíte na různé poplatky. Zaměřte se především na vstupní poplatek, který se pohybuje mezi 0 až 5 %. Na jeho výši má nejčastěji vliv dynamičnost fondu, která je ovlivněna např. množstvím držených akcií. Dalším důležitým poplatkem je pravidelný poplatek za správu, který se platí pravidelně a který se nejčastěji pohybuje mezi 1-2 %. Často také narazíte na tzv. výkonnostní poplatek, který si správce fondu účtuje jen v případě překonání předem určeného benchmarku (často je to právě index sledující vývoj celého trhu).
Můžete narazit i na další poplatky, které zde nemá cenu vyjmenovávat, protože všechny (včetně výše uvedených) jsou shrnuty v tzv. ukazateli celkové nákladovosti (anglicky TER – Total Expensive Ratio). Ten vyjadřuje, kolik % vámi investované částky ročně zaplatíte manažerům daného fondu.
Poplatek však není jediným ukazatelem, který má smysl sledovat. Výhodou fondů je jejich užší zaměření, které vám umožní investovat do toho, čemu věříte, nebo co máte rádi. Investicí do celého trhu vkládáte důvěru v růst celého trhu. Pravděpodobně však existují oblasti, kterým věříte více a kterým méně. Myslíte, že jediná auta, která v budoucnu budeme mít, jsou auta na elektřinu? Zvolte fond, který investuje do automobilek vyrábějících je. Věříte ve společnosti, které vedou ženy? Proč ne, zvolte fond, který je zaměřený na společnosti vedené úspěšnými ředitelkami. Díky užšímu zaměření některých specializovaných fondů můžete investovat do toho, čemu věříte a porážet tak trh.
Hrstka úspěšných
I přes to, že fondů, které dlouhodobě poráží trh, není mnoho, neznamená to, že neexistují žádné.
Pravděpodobně každý, kdo se alespoň trochu zajímá o svět financí, zbystří, když slyší jméno Warren Buffett. Třetí nejbohatší člověk, velký filantrop a především úspěšný investor, který mimo jiné stojí za fondem Berkshire Hathaway. Ačkoliv v posledních letech nedosahuje tak obřích výnosů, historický vývoj jeho fondu svědčí o zkušenosti a správných rozhodnutí, které Warren Buffett dělá.
Graf 2: Vývoj indexu S&P 500 a Buffettovo fondu Berkshire Hathaway (zdroj, zdroj)
Pozn. Vzhledem k vysokému zhodnocení Buffettova fondu je graf upraven na logaritmické stupnici.
Buffet však není jediný manažer, kterému se daří dlouhodobě porážet trh. Takových, kteří své úspěchy mohou podložit dlouhodobými daty není moc. To ale neznamená, že neexistují. Pokud se podíváme na český trh, můžeme vypíchnout příklad manažera fondu Top Stocks, Jána Hájka, kterému se dlouhodobě daří porážet i rychle rostoucí americký index S&P 500.
Graf 3: Vývoj indexu S&P 500 a fondu Top Stocks mezi lety 2007-2018 (zdroj, zdroj)
Jaká strategie je ta správná?
Která strategie je ta správná? Pasivní, která obzvlášť v poslední dekádě nabírá na oblíbenosti? Nebo aktivní, kdy za zhodnocení peněz „ručí“ profesionálové ve svém oboru, kteří však stále častěji nedokáží porážet trh? Rozhodnutí je na osobních preferencích každého z nás. Vzhledem k lepším výsledkům aktivních fondů v období recese stojí za zamyšlení „diverzifikace na druhou„. Nevkládat své peníze pouze do již tak diverzifikovaných pasivních portfolií, ale část aktiv uložit na aktivní fondy, které i přes vyšší poplatky umožňují snížit ztrátu v období recese a zúžit oblast vaší investice.
