Americká centrální banka Fed na svém květnovém zasedání podle očekávání s úrokovými sazbami nehýbala, a ty tak zůstávají na 23letém maximu 5,25 % až 5,50 %. Nemůže si to dovolit, protože spotřebitelská inflace v USA v březnu vzrostla z 3,2 % na 3,5 % a vzdálila se tak od 2% inflačního cíle.
Snížení sazeb brání také solidní ekonomická aktivita a napjatý trh práce, který tlačí na růst mezd. Klíčová tak byla rétorika šéfa Fedu J. Powella o tom, kdy by mohlo dojít k prvnímu snížení sazeb a kolik kol snižování letos americkou ekonomiku čeká.
Trhy se však nedozvěděly nic nového, Powell pouze zopakoval svůj plán držet sazby na stabilní úrovni, dokud nebude přesvědčen, že inflace je na cíli. Již nyní však můžeme téměř s jistotou říci, že čtyři plánovaná snížení úrokových sazeb na začátku roku nejsou reálná. Trhy by měly spíše očekávat dvě snížení, a to první nejdříve na podzim.