Nejdřív seřídit, pak „vyhrát“. Housle z Portu Gallery míří k filharmonikům

Nejdřív seřídit, pak „vyhrát“. Housle z Portu Gallery míří k filharmonikům

Se začínajícím podzimem se rozeběhla také koncertní sezona. Zatímco Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK už mají své zahajovací večery za sebou, orchestr PKF – Prague Philharmonia tato slavnostní událost čeká v neděli. A právě poslední dvě zmiňovaná tělesa mají v zápůjčce vzácné historické housle ze správy investiční platformy Portu Gallery a fondu WOOD & Company. Jde o nástroje italských mistrů Josepha Gagliana, Vincenza Carcassiho, Francesca Granciniho, Tomassa Balestrieriho a Pietra Guarneriho.
Pavel Vokatý 24.10.2024

Se začínajícím podzimem se rozeběhla také koncertní sezona. Zatímco Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK už mají své zahajovací večery za sebou, orchestr Prague Philharmonia tato slavnostní událost čeká v neděli. A právě poslední dvě zmiňovaná tělesa mají v zápůjčce vzácné historické housle ze správy Portu Gallery a fondu WOOD & Company.

Prague Philharmonia (dříve PKF) bude svou 31. koncertní sezonu otevírat 26. října a právě tady zazní čtyři nástroje z našeho depozitáře: půjde o housle italských mistrů Pietra Guarneriho, Josepha Gagliana, Vincenza Carcassiho a Tomassa Balestrieriho.

„Na housle budou hrát naše tři koncertní mistryně v čele s Romanou Špačkovou (na horním snímku vpravo), která je první koncertní mistryní. Čtvrtý nástroj s velkým nadšením přijala za svůj vedoucí skupiny druhých houslí,“ vysvětluje Karolína Šášková z Prague Philharmonia. A pokračuje: „Romana Špačková se s houslemi Guarneri představí také jako sólistka v Šostakovičově Koncertu pro housle a orchestr č. 1, a to na závěrečném koncertu orchestrální řady v červnu příštího roku.“

Nástroje zazní na všech koncertech hlavního orchestrálního cyklu v Rudolfinu a vybraných koncertech cyklu soudobé hudby, kde budou houslistky vystupovat. Protože ale Prague Philharmonia hraje i na festivalech a jiných vystoupeních v České republice a zahraničí, lze s nadsázkou říct, že housle budou slyšet všude, kam filharmonici zavítají.

Houslistky Barbora Kolářová a Romana Špačková (vpravo uprostřed) na závěrečném koncertu minulé sezony Prague Philharmonia v Rudolfinu. Foto: Petr Matoušek

Housle se objeví také v České televizi, a to 9. prosince v přenosu ze Španělského sálu z koncertu u příležitosti Slavnostního předání Ceny Antonína Dvořáka, kterou letos získá operní režisér Barrie Kosky.

A jak se na nástroje starší více než dvě stě let hraje? „Jednoznačnou výhodou je samozřejmě fakt, že housle zní dobře jak u ucha, tak i do sálu. Koncertní mistryně Romana Špačková se svěřila, že oproti běžným houslím je potřeba vynaložit menší úsilí k tomu, aby se tón houslí nesl celým sálem – tedy aby housle krásně zněly v celé koncertní síni,“ líčí Šášková. Stěžejní je totiž kvalita zvuku a ta je u podobných mistrovských kousků nepřekonatelná. „Dalším, neopomenutelným faktem je historie každého z nástrojů, která je při jejich stáří zajisté fascinující,“ dodává.

Houslista? Ten se musí přizpůsobit

Co se Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK týče, ten má v zápůjčce nástroj milánského houslaře Francesca Granciniho z roku 1730. Hraje na ně vedoucí skupiny druhých houslí Jakub Marek. Při koncertech jej najdete šikmo vlevo za dirigentem.

„Housle použiji na abonentních koncertech FOKu a na jaře na komorních koncertech. Svým stářím mi dodávají pokoru a zároveň energii ve hře. Staré nástroje mají specifikum ve škále barvy a propojovanosti tónů. Hráč se musí svým způsobem přizpůsobovat,“ líčí Marek s tím, že Granciniho nástroj má specifický tvar a menší korpus. Působí tak subtilnějším dojmem.

Podle houslisty se nástroj musí nejdříve „vyhrát“, protože je vidět, že nebyl delší dobu používaný. Prošel také seřízením u houslaře Davida Pötzla. „Opticky se mi moc líbí a těším se, že na ně budu hrát,“ dodává Marek.

Jakub Marek v FOK vede skupinu druhých houslí.

Jaká je historie samotných nástrojů a houslařských rodů? Guarneri byla rodina houslových mistrů působících v průběhu 17. a 18. století v italské Cremoně. Kvalita jejich nástrojů je dodnes srovnatelná s těmi, které vyrobil Antonio Stradivari.

Pietro Guarneri (1655–1720), známý také jako Pietro da Mantova, byl synem zakladatele rodu Andrey Guarneri. Poté, co nabyl zkušenosti u svého otce, si otevřel vlastní dílnu v Mantově. Jeho housle mají lepší zvuk než nástroje jeho otce, ale za svůj život jich vyrobil méně, protože se zároveň živil jako houslista.

Do sedmnáctého století sahá také historie houslařského rodu Gaglianů, kdy se v roce 1660 v Neapoli narodil jeho zakladatel Alessandro. Ten se vyučil u tehdejšího mistra oboru Stradivariho, čímž nastolil tradici, která se dědila z generace na generaci.

Jejich housle jsou lákavé pro světové koncertní hráče, protože jsou cenově dostupnější než „stradivárky“, ale zpracováním a zvukovou kvalitou se jim vyrovnají. Jsou mistrovsky zpracované a nabízejí krásný tón velmi dobré nosnosti. To samé platí i pro nástroje z Carcassiho dílny.

Granciniho nástroj pak pochází z vrcholného období italského houslařství z roku 1730. Bratři Francesco a Giovani Granciniové byli nejvýznamnějšími členy milánské rodiny, jejich vzorem byl Niccolo Amati z Cremony. Pro nezaměnitelný osobitý zvuk jsou jejich nástroje vyhledávány světovými virtuosy. Na Granciniho housle koncertoval například sir Yehudi Menuhin.

Prague Philharmonia na závěrečném koncertu minulé sezony v pražském Rudolfinu. Foto: Petr Matoušek

Obě tělesa, jak Symfonický orchestr hl. m. Prahy, tak Prague Philharmonia, představují neocenitelný přínos nejen pro domácí kulturní scénu, ale i v mezinárodním měřítku. Svou jedinečnou interpretací klasické hudby, spoluprací s předními světovými umělci a inovativní dramaturgií přispívají k uchování a rozvoji hudebního dědictví. Ať už jde o skladby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Vítězslava Nováka nebo Karla Husy.

V České republice jsou oporou kulturní identity, propojují různé generace posluchačů a rozšiřují povědomí o umělecké hodnotě hudby. Na světové scéně pak reprezentují českou hudební tradici a svým vystupováním posilují kulturní diplomacii, což z nich činí důležité ambasadory české kultury.

A mistrovské nástroje ze správy Portu Gallery a WOOD & Company je na této misi hrdě doprovázejí.

Chcete se o vzácných houslích dozvědět víc? Prostudujte si je v našich úpisech:

Pavel Vokatý
Pavel Vokatý

Pavel má v týmu Portu Gallery na starosti obsah a produkci investiční platformy. Připravuje články pro magazín i úpisy uměleckých děl a sběratelských předmětů. Ve volném čase se zajímá o architekturu a design, rád fotí na analog (miluje foťáky typu Leica) a cestuje po Evropě.

  • Článek není investičním doporučením
  • Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
  • Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
  • Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
  • Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Novinky ze světa financí

Vždy jednou týdně v pátek zasíláme pravidelné shrnutí z finančních trhů a ekonomiky. Žádný spam, slibujeme.