Zpět na články
Týden v české ekonomice: Inflace v Česku klesla na nejnižší úroveň za 8 let a další novinky z české ekonomiky
1. Inflace v Česku klesla na nejnižší úroveň za 8 let
Meziroční inflace v Česku v únoru zpomalila na 1,4 % z lednových 1,6 % a dostala se tak na nejnižší úroveň od října 2016. Spotřebitelské ceny meziměsíčně dokonce mírně klesly o 0,1 %. Za zpomalením inflace stál především vývoj cen potravin, pohonných hmot a energií, které v posledních měsících výrazně brzdí růst cenové hladiny.
Potraviny a nealkoholické nápoje meziročně zdražily jen o 0,4 %, přičemž některé položky výrazně zlevnily – například polotučné mléko o pětinu nebo oleje a tuky o více než 21 %. Naopak některé potraviny zdražily výrazně, například hovězí maso téměř o 22 % a vejce o 16,5 %. Inflaci nadále zvyšují také služby a bydlení: nájemné meziročně vzrostlo o 6,1 % a ceny služeb celkově o 4,5 %.
Inflace v dalších měsících pravděpodobně znovu mírně zrychlí. Důvodem je především růst cen ropy a dalších komodit v souvislosti s konfliktem v Íránu, který už se začal promítat do cen pohonných hmot. Přesto by se podle většiny odhadů měla inflace letos pohybovat poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, i když jádrová inflace zůstává zvýšená a vyžaduje opatrnost v měnové politice.
Investujeme tak, abyste dlouhodobě dosahovali lepších výnosů než v tradičních bankovních produktech a podílových fondech.
2. Pohonné hmoty prudce zdražily kvůli napětí na Blízkém východě
Ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech výrazně vzrostly v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Od konce února zdražila nafta v průměru o více než devět korun na 42,12 Kč za litr, což je nejvyšší úroveň od listopadu 2022. Benzin Natural 95 podražil mírněji, o 4,39 koruny, a aktuálně se prodává přibližně za 38 korun za litr.
Za prudkým růstem stojí především zdražení ropy na světových trzích po útocích Izraele a USA na Írán. Konflikt narušil dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Nejistota na energetických trzích se tak rychle promítla i do cen u českých čerpacích stanic.
Růst cen pohonných hmot začala sledovat i vláda. Ministerstvo financí si od provozovatelů čerpacích stanic vyžádalo informace o cenách, aby mohlo kontrolovat výši marží. Opoziční návrh na dočasné snížení spotřební daně kabinet odmítl s tím, že by vedl především k výpadku příjmů státního rozpočtu, aniž by výrazně zlevnil paliva pro motoristy.
3. ČNB kvůli geopolitickému napětí sazby měnit nebude
Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,5 %. Shodují se na tom odhady, které počítají s tím, že současné nastavení měnové politiky odpovídá domácím ekonomickým podmínkám a k jeho úpravě zatím není důvod – a to ani bez ohledu na aktuální geopolitické napětí.
Konflikt na Blízkém východě sice vedl k růstu cen ropy a zvýšení globální nejistoty, jeho dopad na českou ekonomiku je ale podle expertů zatím omezený. Nejde o inflační šok srovnatelný s pandemií nebo energetickou krizí po ruské invazi na Ukrajinu. Klíčové přitom bude, zda se konflikt podaří rychle uklidnit. V takovém případě zůstane jeho vliv na inflaci i hospodářský růst pouze dočasný.
Debata o snižování sazeb, která byla aktuální ještě před eskalací konfliktu, se tak odsouvá. Další vývoj bude záviset především na inflaci ve službách a stabilitě energetických trhů. Pokud by inflační tlaky zůstaly pod kontrolou, může se otázka poklesu sazeb znovu otevřít, naopak delší trvání konfliktu by mohlo vést spíše k opatrnějšímu přístupu centrální banky.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company může zajímavě doplnit portfolio každého investora. Nemovitostní složka pomáhá diverzifikovat riziko a je schopna porážet inflaci.
4. Příjmy státního rozpočtu od roku 2019 reálně klesly
Reálné příjmy státního rozpočtu se od roku 2019 snížily zhruba o 100 miliard korun, zatímco výdaje naopak vzrostly o přibližně 200 miliard korun. Analýza Centra veřejných financí tak ukazuje na výrazné rozevření nůžek mezi příjmy a výdaji, které se začalo prohlubovat zejména po pandemii covidu-19 a energetické krizi.
Na straně příjmů se při zohlednění inflace zvýšily pouze výnosy z daně z příjmu právnických osob a sociálního pojištění, zatímco ostatní položky reálně klesly. Významnou roli sehrálo zrušení superhrubé mzdy, které snížilo výběr daně z příjmů fyzických osob, a také nevalorizace spotřebních daní. Výsledkem je i změna daňové struktury. Nižší zdanění spotřeby a slabší progresivita, což více dopadá na nízkopříjmové skupiny.
Na výdajové straně rostly nejrychleji náklady na obranu, obsluhu státního dluhu, důchody či zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Naopak některé deklarované priority, jako školství nebo věda a výzkum, v reálném vyjádření klesaly. I přes snahy o konsolidaci tak zůstává strukturální nerovnováha veřejných financí jedním z klíčových rizik pro dlouhodobou stabilitu české ekonomiky.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
