Inflace v České republice
Meziroční míra inflace v ČR v červenci podle Českého statistického úřadu vzrostla na 2,2 %, což bylo o 0,2 p. b. více než v květnu, zatímco se očekávalo setrvání na 2 %, mírný růst tak příliš nepotěšil. Podle ČSÚ bylo červencové mírné zrychlení meziročního cenového růstu ovlivněno především cenami potravin. Ty oslabily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému červenci levnější zhruba o 3 %.
U bydlení zdražilo nájemné meziročně o 6,8 %, vodné o 10,9 %, stočné o 13,4 %, elektřina o 8,9 % a teplo a teplá voda o 5 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,7 % a tuhých paliv o 2,9 %. Stravovací služby zdražily meziročně o 7,1 % a za ubytování se platilo o 8,8 % víc. Za pohonné hmoty a oleje vydali lidé o 5,6 % víc.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v červenci při využití meziroční hodnoty inflace 2,2 % 15. nejnižší inflaci. A oproti údajům z června jsme si tak o 4 příčky pohoršili. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo nadále Rusko, kde vzrostla na 9,1 %. Vysokou inflaci měl i Island (6,3 %), Bělorusko (5,5 %) a Rumunsko (5,4 %). Ze sousedních států byla inflace vyšší ve všech státech kromě Slovenska. V Rakousku aktuálně činí 2,9 %, v Polsku 4,2 %, Německu 2,3 % a na Slovensku 2,1 %. Nejnižší byla naopak inflace v Lotyšsku (0,7 %), následovala Litva (0,9 %) a Dánsko (1,1 %).
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,7 %. Růst spotřebitelských cen v rekreaci a kultuře byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 25,1 %. V dopravě vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 1,3 %. Co se týče potravin a nealkoholických nápojů, zde byly vyšší zejména ceny drůbežího masa o 6,4 %, čokoládových výrobků o 7,7 %, nealkoholických nápojů o 1,3 %, vepřového masa o 1,9 % a másla o 4,3 %.
Jak to vidí ČNB?
Česká národní banka pokračuje ve snižování úrokových sazeb. Bankovní rada na svém čtvrtém letošním měnově-politickém zasedání rozhodla o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu a potvrdila tak očekávání trhu. Sazba je nyní na nejnižší úrovni od února 2022. ČNB se nyní uchýlila ke zpomalení uvolňování měnové politiky potom, co na předchozích čtyřech zasedáních snížila sazby o půl procentního bodu.
Klíčová dvoutýdenní reposazba, kterou ČNB reguluje množství peněz v oběhu a od které banky odvozují svoje úroky se tak snížila ze 4,75 % na 4,5 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,5 % a lombardní sazby na 5,5 %. Diskontní sazba je úrok, za který si komerční banky ukládají u ČNB své volné peníze nad rámec repo operací. Lombardní sazba je svým způsobem opakem sazby diskontní a určuje, za kolik si komerční banky půjčují od ČNB.
Inflace ve světě
V červencipřekvapivě vzrostla inflace v eurozóně na 2,6 %, zatímco se čekal pokles na 2,4 %. Meziroční růst cen energií na 1,3 % z červnových 0,2 % a jádrová inflace na 2,9 % naznačují, že tlak na zvyšování cen pokračuje a inflace v jednotlivých zemích vykazovala rozdílné trendy. Například ve Španělsku inflace klesla, zatímco v Itálii prudce vzrostla. To může způsobit to, že ECB bude v budoucnu se snižováním úrokových sazeb déle vyčkávat.
V USA ostře sledovaná zpráva o inflaci ukázala, že růst spotřebitelských cen byl v červenci v souladu s odhady a v červenci klesly na 2,9 % z červnových 3 %, což je nejnižší hodnota od března 2021. Vývoj inflace nic nemění na očekávání, že Fed v září sníží úrokové sazby.
Podle trhu by k razantnějšímu snížení sazeb přistoupila pouze v případě výrazného zhoršení situace na trhu práce. Nezaměstnanost v červenci vzrostla na téměř tříleté maximum 4,3 %. Ve prospěch uvolnění měnové politiky hovoří i vývoj jádrové inflace bez cen energií a potravin. Ta se v červenci zmírnila již čtvrtý měsíc v řadě a dosáhla 3,2 %, což je nejnižší hodnota od dubna 2021.
Meziroční míra inflace v Číně se v červenci 2024 vyšplhala na 0,5 % z červnových 0,2 %, čímž překonala tržní prognózy ve výši 0,3 % a poukázala na nejvyšší hodnotu od února. Jednalo se také o šestý měsíc spotřebitelské inflace v řadě, protože Peking zvýšil stimulační opatření na podporu spotřeby.
