Jak se vyvíjí inflace v Česku, Evropě a ve světě?

Inflace v Česku se v sprnu oproti čerenci snížila o 0,2 p. b. z 2,7 % na 2,5 %, což bylo v souladu s očekáváním a předběžným odhadem ČSU. K poklesu inflace přispěly především levnější energie, jejichž ceny se meziročně snížily o 4,4 %. Bez jejich vlivu by inflace dosáhla 3,5 %. Naopak hlavním zdrojem tlaku na růst zůstávají služby, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 4,7 %.

Zdražování služeb souvisí především s rostoucími mzdami, které podporují vyšší spotřebu domácností a zároveň zvyšují náklady firem. V srpnu nejvíce rostlo nájemné, ceny v pohostinství a ubytování. Přesto i zde tempo růstu lehce zpomalilo – v červenci činila meziroční inflace ve službách 4,8 %. Podobný vývoj zaznamenaly i potraviny, alkohol a tabák, jejichž zdražování kleslo na 4 %.

Inflace bude pravděpodobně v dalších měsících postupně zpomalovat. K dosažení dvouprocentního cíle by mohlo dojít až v příštím roce či dokonce až v roce 2026. Současný vývoj tak odráží kombinaci nižších cen energií a přetrvávajícího tlaku z trhu práce, který drží ceny služeb vysoko. Konečná čísla za srpen zveřejní ČSÚ 10. října.

Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v červenci při využití meziroční hodnoty inflace 2,7 % 14. nejnižší inflaci, což je oproti červenci polepšení o jednu příčku. Nejvyšší inflaci v Evropě měla nadále Ukrajina a to 13,2 % a Rusko s meziroční inflací 8,8 %. Vysokou inflaci mělo také Moldavsko (7,9 %) a Bělorusko (7,4 %). Nejnižší naopak Kypr (-0,9 %), Lichtenštejnsko (0,2 %) a Švýcarsko (0,2 %).

Ze sousedních států byla inflace oproti Česku vyšší v Polsku (2,8 %), na Slovensku (4,4 %) a v Rakousku (4,1 %). V Německu činila v červenci 2,2 %.

Inflace ve světě

Meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu podle předběžného odhadu Eurostatu zrychlila na 2,1 %, stále se však pohybuje blízko dlouhodobého cíle 2 %. Pozitivní je, že jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, zůstala na 2,3 %, což je nejnižší úroveň od ledna 2022. V některých zemích však inflace nadále vyvolává obavy. V srpnu dosáhla 6,2 % v Estonsku, 4,6 % v Chorvatsku, 4,4 % na Slovensku a 4,1 % v Lotyšsku a Rakousku.

ECB ponechala podle očekávání na červencovém zasedání úrokové sazby beze změny, depozitní sazba se tak nachází na úrovni 2 %.  Tvůrci politiky zaujímají vyčkávací postoj, protože vyhodnocují dopad přetrvávající nejistoty v oblasti obchodu a potenciální dopady navrhovaných amerických cel na hospodářský růst a inflaci. Další zasedání ECB je naplánováno na 11. září 2025, kde se očekává ponechání depozitní sazby na úrovni 2 %.

Meziroční míra inflace v USA v červenci zůstala na 2,7 %, což je o desetinu méně, než se čekalo. Ceny vzrostly u ojetých osobních a nákladních automobilů (4,8 % oproti 2,8 % v červnu), dopravních služeb (3,5 % oproti 3,4 %) a nových vozidel (0,4 % oproti 0,2 %), zatímco inflace u potravin zůstala stabilní (2,9 % oproti 2,9 %). Na druhé straně se mírně zpomalila inflace u bydlení (3,7 % oproti 3,8 %) a náklady na energii klesly více (-1,6 % oproti -0,8 %). Ceny benzínu (-9,5 % oproti -8,3 %) a topného oleje (-2,9 % oproti -4,7 %) pokračovaly v poklesu, zatímco růst cen zemního plynu zůstal vysoký (13,8 % oproti 14,2 %).

Index výdajů na osobní spotřebu za červenec potvrdil očekávání trhu. Meziročně setrval oproti červnu na 2,6 %, jeho jádrová varianta očištěná o složky, jako jsou ceny potravin a energií, dle očekávání vzrostla z 2,8 % na 2,9 %. Jelikož jsme se nedočkali výrazného překvapení směrem vzhůru, otevírá se prostor pro možné snížení sazeb na zářijovém zasedání centrální banky. Což potvrdily I slabší data z trhu práce. Právě jim věnuje Fed zvýšenou pozornost – i přesto, že inflace zůstává zvýšená.

V srpnu bylo vytvořeno pouhých 22 tisíc nových pracovních míst, zatímco trh očekával 75 tisíc. Data za červen byla navíc revidována směrem dolů na –13 tisíc, což znamená, že firmy pracovní místa rušily. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,3 %. Američané, kteří hledají práci, mají problém – firmy přestávají nabírat, což může odrážet nejistotu i slábnoucí spotřebitelskou poptávku. Americká centrální banka může v září přistoupit ke snížení sazeb. Pro letošní rok očekáváme jejich pokles celkem o tři čtvrtě procentního bodu.

Spotřebitelské ceny v Číně v srpnu meziročně poklesly o 0,4 %, poté co v předchozím měsíci zůstaly beze změny a nesplnily tak očekávání trhu, který předpokládal pokles o 0,2. V srpnu 2025 se v Číně objevila deflace hlavně kvůli prudkému poklesu cen potravin a vysoké srovnávací základně z předchozího roku. Slabá domácí poptávka, nejistota na trhu nemovitostí a slabší exportní prostředí tyto deflační tlaky ještě prohloubily.

Marek Pokorný

Marek denně sleduje finanční trhy a svými komentáři, výstupy v médiích, analýzami a vzdělávacími články informuje veřejnost o aktuálním dění. Na investičních konzultacích s klienty nejčastěji řeší optimálnost rozložení portfolií, finanční plány a produkty, tržní situaci a další otázky ohledně investování a financí.

Všechny články od autora