Zpět na články
Jak se vyvíjí inflace v Česku, Evropě a ve světě?
Inflace v Česku se v dubnu oproti březnu v meziročním vyjádření zvýšila o 0,6 p. b. na 2,5 %. S touto hodnotou počítaly i odhady. Vývoj spotřebitelských cen byl v dubnu opět významně ovlivněn pohonnými hmotami. Nafta se na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 44,50 Kč/l a benzín Natural 95 za 41,10 Kč/l. Byly to nejvyšší hodnoty od října, respektive listopadu roku 2022. Důvodem je konflikt na Blízkém východě, který zvýšil ceny především ropy, což se projevilo v cenách na čerpacích stanicích.
V oddíle doprava byly vyšší především ceny pohonných hmot a maziv o 7,3 %. Ceny automobilů vzrostly o 0,3 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší zejména ceny destilátů a likérů o 2,1 %, tabákových výrobků o 0,6 % a vína o 1,9 %. Růst cen v oddíle bydlení byl ovlivněn především vyššími cenami nájemného za bydlení o 0,4 % a tepla a teplé vody o 0,9 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v březnu při meziroční inflaci 2,5 % 10. nejnižší inflaci, což je oproti březnu zlepšení o jednu příčku. Všechny sousední státy měly inflaci vyšší. Na Slovensku činila 3,5 %, v Rakousku 3,3 %, v Polsku 3,2 % a v Německu 2,9 %. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko (10,7 %), za kterým následovala Ukrajina (8,6 %) a Kosovo (7,5 %). Nejnižší inflaci měly Švýcarsko a Lichtenštejnsko (obě 0,6 %). Švédsko se pak dostalo do deflace (-0,1 %).
Česká národní banka podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta a pokračuje ve vyčkávací strategii. Bankovní rada zároveň upozornila, že v ekonomice převažují rizika směrem k vyšší inflaci a měnová politika proto musí zůstat relativně přísná. Guvernér Aleš Michl nevyloučil ani možnost budoucího zvýšení sazeb, pokud by se inflační tlaky dále zhoršovaly.
Centrální banka zároveň zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Nově očekává růst HDP o 2,5 procenta místo dříve předpokládaných 2,9 procenta a zvýšila i odhad průměrné inflace. Vývoj podle ČNB negativně ovlivňuje především geopolitická nejistota a konflikt na Blízkém východě, který zvyšuje riziko dražších energií a slabšího hospodářského růstu v Evropě.
Inflace ve světě
Meziroční inflace v eurozóně v dubnu 2026 vzrostla na 3 %, což je nejvyšší úroveň od září 2023. Oproti březnu, kdy činila 2,6 %, se zvýšila a zároveň mírně překonala tržní očekávání ve výši 2,9 %, vyplývá z předběžného odhadu. Náklady na energie prudce vzrostly o 10,9 %, nejvíce od února 2023, a to v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Rychleji rostly také ceny průmyslového zboží bez energií (0,8 % oproti 0,5 %) a ceny potravin, alkoholu a tabáku (2,5 % oproti 2,4 %). Naopak inflace ve službách zpomalila na 3,0 % z předchozích 3,2 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií, rovněž zpomalila na 2,2 % z 2,3 %. Mezi největšími ekonomikami eurozóny inflace zrychlila v Německu (2,9 % oproti 2,8 %), Francii (2,5 % oproti 2 %), Itálii (2,9 % oproti 1,6 %) a Španělsku (3,5 % oproti 2,4 %).
ECB na svém dubnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní refinanční sazba zůstala na úrovni 2,15 % a depozitní sazba na 2,0 %, protože tvůrci měnové politiky zaujali opatrný postoj a vyhodnocovali dopady války s Íránem na inflaci a hospodářský růst. Přestože ECB podle svých představitelů zůstává dobře připravena čelit nejistotě, upozornila na zesílení proinflačních rizik i rizik slabšího ekonomického růstu. Banka zároveň zdůraznila, že dlouhodobá inflační očekávání zůstávají ukotvená, i když krátkodobá očekávání výrazně vzrostla.
Na tiskové konferenci po zasedání prezidentka ECB Christine Lagarde uvedla, že rozhodnutí ponechat sazby beze změny bylo jednomyslné, přestože představitelé banky diskutovali o různých možnostech, včetně případného zvýšení sazeb. Dodala, že debata se soustředila na skutečnost, že ECB se „zcela jistě vzdaluje“ svému základnímu scénáři vývoje ekonomiky.
Meziroční míra inflace v USA v dubnu 2026 zrychlila na 3,8 %, což představuje nejvyšší úroveň od května 2023, oproti 3,3 % v březnu. Výsledek zároveň překonal očekávání trhu ve výši 3,7 %, protože ropný šok vyvolaný válkou s Íránem nadále tlačí ceny vzhůru. Náklady na energie vzrostly o 17,9 %, což je nejprudší meziroční nárůst od září 2022, oproti 12,5 % v březnu. Hlavním důvodem byl zejména růst cen benzínu (28,4 % oproti 18,9 %) a topného oleje (54,3 %). Inflace dále zrychlila také u bydlení (3,3 % oproti 3,0 %) a potravin (2,3 % oproti 2,7 %).
Ve srovnání s předchozím měsícem vzrostl index spotřebitelských cen o 0,6 %, což představuje zpomalení oproti březnovému růstu o 0,9 %, který byl nejvyšší od června 2022, a zároveň výsledek odpovídal očekáváním trhu.
Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, rovněž mírně zrychlila na 2,8 % meziročně, což je nejvyšší úroveň od září. V březnu činila 2,6 % a překonala očekávání trhu ve výši 2,7 %. V meziměsíčním vyjádření vzrostly jádrové spotřebitelské ceny o 0,4 %, oproti 0,2 % v únoru i březnu, zatímco trh očekával růst o 0,3 %.
Fed ponechal na svém dubnovém zasedání základní úrokovou sazbu beze změny v cílovém pásmu 3,5 % až 3,75 %, a to již potřetí v řadě, v souladu s očekáváním trhu. Rozhodnutí však nebylo jednomyslné – guvernér Stephen Miran hlasoval pro snížení sazeb o 25 bazických bodů a další tři členové nesouhlasili s formulací v prohlášení, která naznačovala, že centrální banka by mohla v budoucnu obnovit snižování sazeb. Poměr hlasů 8 ku 4 představoval první případ od října 1992, kdy čtyři představitelé nesouhlasili s rozhodnutím Federal Open Market Committee.
Fed při určování vhodného nastavení měnové politiky bude pečlivě vyhodnocovat příchozí ekonomická data, měnící se výhled ekonomiky i rovnováhu rizik. Centrální banka upraví svou politiku v případě, že se objeví rizika, která by mohla ohrozit plnění jejích cílů. Vývoj na Blízkém východě totiž přispívá k vysoké míře nejistoty ohledně ekonomického výhledu. Předseda Fedu Jerome Powell zároveň prohlásil, že po skončení svého mandátu předsedy zůstane členem Rady guvernérů Fedu.
Meziroční inflace v Číně v dubnu 2026 zrychlila na 1,2 % z březnových 1,0 % a překonala tržní očekávání ve výši 0,8 %. Ne-potravinová inflace vzrostla na 1,8 % oproti 1,2 % v březnu, přičemž výrazně zrychlil růst nákladů na dopravu (4,6 % oproti 0,9 %) v důsledku vyšších cen energií a narušení dodavatelských řetězců spojených s prodlužujícím se konfliktem na Blízkém východě. Ceny dále rostly také u oděvů (1,5 % oproti 1,6 %), zdravotní péče (2,2 % oproti 1,9 %) a vzdělávání (1,3 % oproti 1,1 %). Naopak pokles nákladů na bydlení přetrvával na úrovni -0,2 %.
V oblasti potravin ceny klesly o 1,6 %, čímž se obrátil březnový růst o 0,3 %, a zaznamenaly první pokles od ledna. Vývoj odrážel přetrvávající slabé ceny vepřového masa a pokles cen čerstvé zeleniny a ovoce.
Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií, meziročně vzrostla o 1,2 % po březnovém růstu o 1,1 %. V meziměsíčním vyjádření vzrostl index spotřebitelských cen o 0,3 %, zatímco v předchozím měsíci klesl o 0,7 %. Výsledek zároveň překonal konsenzus trhu, který očekával růst pouze o 0,1 %.
Marek denně sleduje finanční trhy a svými komentáři, výstupy v médiích, analýzami a vzdělávacími články informuje veřejnost o aktuálním dění. Na investičních konzultacích s klienty nejčastěji řeší optimálnost rozložení portfolií, finanční plány a produkty, tržní situaci a další otázky ohledně investování a financí.
