Zpět na články
Jaroslav Šura: Investuju 32 let. Na trhu není bublina
Americké technologické akcie jsou dnes pro většinu investorů symbolem úspěchu i potenciálního rizika zároveň. Index Nasdaq v posledních letech výrazně posílil, portfolia mnoha investorů dosahují nových maxim a technologie dominují světovým indexům. Zároveň se ale častěji objevují otázky, zda se neblíží konec růstu, zda nejde o další bublinu a zda není vhodná chvíle „vystoupit“. Jaroslav Šura, dlouholetý investor a host podcastu Portu, k tomu přistupuje podstatně střízlivěji. Podle něj je třeba odsunout emoce stranou, podívat se na data a především nezapomínat na to, co předcházelo současnému období silných výnosů.
Dnešní růst technologických akcií totiž nepřišel z čistého nebe. Předcházel mu rok 2022, kdy zejména technologický sektor zaznamenal hluboké propady, často v řádu desítek procent. To, co dnes vypadá jako neuvěřitelná jízda vzhůru, je z velké části návrat na úrovně před tímto poklesem. Trhy mají tendenci přehánět reakce v obou směrech – v období strachu i v období euforie. Jaroslav Šura připomíná, že podobnou dynamiku jsme viděli po finanční krizi v roce 2008 i po pandemickém šoku v roce 2020. Nejprve prudký propad, poté nadprůměrně silné roky, během kterých se vytváří dojem, že „už je to nějak moc“. Z pohledu dlouhodobého investora jde ale často jen o vyrovnání extrému na druhou stranu, nikoli o něco, co by samo o sobě muselo znamenat konec trendu.
S tím souvisí i vnímání korekcí. V mediálním prostoru a na sociálních sítích se o „výplachu“ mluví už při poklesu o několik procent. Historicky ale patří poklesy o pět až deset procent k běžnému chodu trhů. Nejsou signálem systémového problému, ale projevem krátkodobé nervozity, vybírání zisků a přenastavování očekávání. Podle Jaroslava Šury je proto chybou interpretovat každý menší propad jako začátek hlubokého medvědího trhu. Skutečný problém by viděl až ve chvíli, kdy by se současně začaly zhoršovat dva klíčové parametry: výsledky firem a stav ekonomiky. Pokud tržby a zisky velkých technologických společností nadále rostou a globální ekonomika neupadá do hluboké recese, je podle něj na místě zachovat klid.
Paralely s .COM bublinou
Rozdíl oproti období dotcom bubliny na přelomu tisíciletí považuje Šura za zásadní. Tehdy stačilo mít v názvu firmy „.COM“ a trh byl ochoten financovat projekty, které mnohdy neměly ani jasný produkt, natož tržby či zisky. Dnes velké technologické společnosti stojí na mnohem pevnějších základech. Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta či Nvidia nejsou spekulativní příběhy, ale obří podniky s diverzifikovaným byznysem a robustním cashflow. Jejich růst není postavený pouze na naději, ale na skutečné poptávce po digitálních službách, cloudu, reklamním prostoru, softwaru či výpočetním výkonu pro umělou inteligenci. Podle Jaroslava Šury se proto nelze spokojit s jednoduchým tvrzením, že „je to stejné jako v roce 2000“, aniž bychom se podívali na to, co se ve firmách reálně děje.
Dobrým příkladem strukturálního trendu je oblast cloud computingu. Velcí hráči jako Microsoft (Azure), Amazon (AWS) nebo Alphabet (Google Cloud) poskytují infrastrukturu, bez níž se moderní firmy stále hůře obejdou. Přes cloud běží aplikace, databáze, interní systémy i zákaznické služby. Cloudové segmenty těchto firem rostou dlouhodobě dvouciferným tempem a mají velké, dopředu nasmlouvané objemy zakázek. Podle Šury je cloud v tomto ohledu novou páteří digitální ekonomiky – a pro investora je důležité, že se nejedná o jednorázovou vlnu, nýbrž o dlouhodobý posun v tom, jak podniky používají technologie.
Dalším motorem, na který Jaroslav Šura opakovaně upozorňuje, je umělá inteligence. AI už dávno není pouze abstraktní pojem z prezentací, ale technologie, která proniká do každodenního života i firemních procesů. Generativní modely se používají k psaní a úpravě textů, tvorbě kódu, automatizaci zákaznické podpory, analýze dat a mnoha dalším činnostem. Každé takové nasazení vyžaduje výpočetní výkon, datacentra a specializované čipy. To vytváří poptávku po službách cloudových providerů i po produktech společností, jako je Nvidia. Šura přitom upozorňuje, že AI zvyšuje nejen poptávku po hardwaru, ale zároveň posiluje zamykání zákazníků v ekosystémech velkých technologických firem. Pokud firma vybuduje své AI řešení na konkrétní cloudové platformě, má tendenci u ní zůstat.
Jak si vede Nvidia?
Právě Nvidia se stala symbolem současného technologického boomu. Její čipy pro trénování a provoz velkých modelů se staly standardem v oboru, což se odrazilo i na jejím ocenění. Trhy často sledují výsledky Nvidie jako indikátor, kam se bude krátkodobě ubírat celý technologický sektor. Podle Jaroslava Šury ale není zdravé vázat celkový pohled na trh na jedinou firmu, byť sebepůsobivější. V současnosti jsou navíc očekávání investorů nastavená velmi vysoko. Stačí, aby firma zveřejnila výhled růstu, který je „jen“ velmi dobrý, ale ne mimořádně nad očekávání, a trh reaguje zklamáním. To ukazuje, jak křehká může být rovnováha mezi realitou a očekáváním. Pro dlouhodobého investora to posiluje význam trpělivosti a důrazu na fundament, nikoli na jednotlivé kvartální výsledky.
Z geografického hlediska zůstávají Spojené státy podle Šury jednoznačným centrem technologického byznysu. Kombinují přebytek kapitálu, velký domácí trh, ochotu podstupovat riziko a relativně kvalitní institucionální prostředí. Americký trh nabízí jak dominantní poskytovatele cloudu, tak lídry v oblasti softwaru, hardwaru, polovodičů i digitální reklamy. Retailový investor, který chce mít v portfoliu podíl na globálním technologickém růstu, se Spojeným státům prakticky nevyhne. Evropa naproti tomu disponuje řadou kvalitních firem, ale postrádá vlastní technologické giganty srovnatelné velikosti a významu. Velké evropské společnosti často stojí na průmyslu, bankovnictví či spotřebním zboží, nikoli na digitálních platformách a cloudu.
Čína je risk
Čínský trh představuje samostatnou kapitolu. Na první pohled nabízí atraktivní kombinaci velkého vnitřního trhu, technologických talentů a často nižších nákladů. K tomu přistupuje silná pozice v některých strategických surovinách. Pro investora však podle Jaroslava Šury zůstává zásadním rizikem míra zásahů státu do podnikání, regulatorní nejistota a geopolitické napětí. Příběh Jacka Ma a Alibaby, restrikce vůči technologickým firmám či omezení exportu nejmodernějších čipů do Číny jsou příklady, které nelze ignorovat. Šura otevřeně říká, že po těchto zkušenostech čínské akcie ze svého portfolia zcela vyřadil. Dává přednost „dražším, ale čitelnějším“ americkým společnostem, u nichž považuje riziko zásadního politického zásahu za nižší.
Portfolio Jaroslava Šury
Pokud jde o konkrétní podobu portfolia, Jaroslav Šura volí rozdělení na konzervativnější „jádro“ a menší, rizikovější část. V jádru má významnou váhu stabilní dividendový titul, v jeho případě Komerční banku, kterou dle svých slov vnímá téměř jako rizikovější, ale slušně úročený „náhradní dluhopis“. Zbytek jádra tvoří velké americké technologické společnosti, zejména Alphabet, Amazon a Microsoft. Jde o firmy, u kterých věří dlouhodobé schopnosti generovat zisk a přizpůsobovat se technologickým změnám. Vedle toho si Šura ponechává zhruba desetiprocentní „hrací“ portfolio, kde drží řadu menších technologických akcií s vyšším potenciálem růstu, ale i vyšším rizikem. Otevřeně přiznává, že u těchto pozic počítá s výrazně větší volatilitou a možností hlubokých poklesů.
Tento přístup může být inspirací i pro retailové investory. Ti často podléhají dojmu, že musí vybírat „vítězné“ jednotlivé akcie, nebo naopak rezignují a vnímají trh jako kasino. Kombinace stabilního silně diverzifikovaného jádra a menší dynamické složky, která slouží k testování nových témat a vyššímu riziku, může pomoci udržet disciplínu. Podstatné je nastavit poměr tak, aby investor dokázal mentálně i finančně zvládnout případné propady rizikovější části portfolia, aniž by ohrozil svou dlouhodobou strategii. Podle Jaroslava Šury je zásadní, aby investor už na začátku věděl, s jakou částí peněz je ochoten „riskovat“, a tuto hranici dodržoval.
Velkou chybu naopak vidí Šura v tom, když se začínající investoři snaží kompenzovat nedostatek kapitálu použitím páky, derivátů či jiných složitých nástrojů. V prostředí krátkodobých korekcí mohou tyto instrumenty rychle vést k nuceným prodejům a výrazným ztrátám, které by při standardním, investování znamenaly jen dočasné zakolísání portfolia. V momentě, kdy je investor nucen prodávat v nejhorší možnou chvíli, přichází o možnost podílet se na následném oživení trhu. Podle Jaroslava Šury by začátečníci měli naopak budovat pozice postupně, bez páky, s důrazem na diverzifikaci a dostatečně dlouhý investiční horizont.
Alternativní investice
Důležitý je také vztah mezi pochopením investice a schopností vydržet její volatilitu. U velkých technologických společností si většina investorů dokáže představit, jakým způsobem generují tržby a zisky. To usnadňuje rozhodování v době poklesů – pokud investor vidí, že byznys firmy se zásadně nezměnil, má větší motivaci pozici držet nebo i přikoupit. U složitějších nebo spekulativnějších aktiv, jako jsou některé kryptoměny, tento komfort často chybí. Šura proto upozorňuje, že investice, kterým nerozumíme, mají sklon nás v období turbulence přimět k unáhleným rozhodnutím. Podle něj je legitimní mít spekulativnější složku portfolia, ale její velikost by měla odpovídat tomu, jak investor rozumí danému aktivu a jakou míru nejistoty dokáže akceptovat.
Shrnutí
Závěrem lze shrnout, že technologické akcie zůstanou velmi pravděpodobně významnou součástí světových trhů i v dalších letech. Cloud, digitalizace a umělá inteligence nejsou krátkodobou módou, ale strukturální změnou v tom, jak funguje ekonomika. To však neznamená, že ceny těchto akcií porostou rovnoměrně a bez turbulencí. Naopak, období zvýšené volatility jsou přirozenou součástí cesty. Podle Jaroslava Šury je úkolem retailového investora nikoli odhadovat každý krátkodobý výkyv, ale nastavit si takovou strategii a strukturu portfolia, se kterou dokáže dlouhodobě žít – a to i v obdobích, kdy technologické indexy zažívají korekci.
Nejde o investiční doporučení, ale o způsob uvažování investora, který zažil více tržních cyklů a upozorňuje na rozdíl mezi šumem a podstatnými změnami. Podstatné je dívat se na kvalitu firem, dlouhodobé trendy a vlastní toleranci k riziku. Vše ostatní – krátkodobé titulky, emoce a snaha o „dokonalé načasování“ – by mělo v investičním rozhodování hrát až druhotnou roli.
Jsme zde, abychom vám umožnili pracovat se svými financemi tak, jak je to pro vás nejlepší. Budujeme místo, kam můžete peníze ukládat a nechat je vydělávat. A to vše jednoduše a bez starostí.
