V nedávné době ohlásilo vstup na trh Start pražské burzy několik nových společností. Například společnosti jako Pilulka.cz, což je technologická firma působící v segmentu online lékáren a zdravotnických služeb, nebo Česká zbrojovka. Těsně před nimi ohlásila své IPO technologická společnost e-Man, která si již své IPO odbyla. V rámci nově spuštěné platformy oPORTUnity budou investoři mít možnost pořídit si akcie Pilulky online a participovat na jejich IPO. Co vlastně to IPO znamená, jak takový proces probíhá a proč se k němu společnost rozhodne?
Zkratka IPO (Initial public offering) znamená první veřejnou nabídku akcií společnosti pro širokou veřejnost. Akcie dané firmy jsou zalistovány na burze a ta se transformuje ze soukromé společnosti na veřejně obchodovanou. Jaké jsou důvody pro vstup na burzu? Zde nabízíme ty nejzákladnější:
- Společnost chce získat kapitál pro další rozvoj
- Likvidita spojená s prodejem podílů soukromých investorů nebo fondů private equity, kteří chtějí ze své pozice vystoupit a svůj podíl zpeněžit (tzv. exit)
- Optimalizace rozvahy společnosti (jiný zdroj financování než bankovní úvěry)
- Rozložení rizika na širší pole investorů
- Získání prostředků na akvizice
- Zvýšení prestiže či důvěryhodnosti
Jak probíhá IPO
Společnost, která plánuje IPO, často začne s přípravou trvající mnoho měsíců (a někdy i roků) předem. Důvod je ten, že potřebuje zajistit, aby její účty, management a interní postupy byly v souladu s pravidly burzy, kde bude společnost zapsána. Vše zpravidla zatím probíhá v tajnosti.
Na základě konzultací s poradenskými společnostmi, obchodníky s cennými papíry nebo investičními bankami, které se specializují na tyto operace a mají pro ně oprávnění, společnost a její poradci připraví prodejní dokument (tzv. prospekt). To je často i mnohasetstránkový dokument uvádějící všechny podrobnosti o společnosti a je prodejním dokumentem IPO.
Takovou společností, která má s přípravou IPO mnoho zkušeností, je například WOOD & Company, mateřská společnost Portu. Z větších IPO, na kterých se WOOD podílel, můžeme zmínit například IPO Moneta Money Bank z roku 2016.
Společnost poté oznámí svůj záměr vstoupit na burzu v médiích, na webu a prostřednictvím svých poradců. Cílem nabídek akcií jsou často instituce typu penzijních fondů, pojišťovacích společností a investičních fondů. V neposlední řadě chtějí společnosti nabídnout své akcie i drobným investorům. Dostat se k IPO ale pro drobné investory nebývá úplně snadná záležitost, přednost často dostávají velcí investoři a těm drobným nezbyde než akcie koupit až po IPO na sekundárním trhu.
Během vlastního IPO je také stanovena prvotní cena akcií. Funguje to následovně: společnost má zpravidla za cíl vybrat určitou finanční sumu prodejem určitého počtu svých akcií (například 30 nebo 80 %) a také má očekávané rozpětí ceny jedné akcie dané valuací celé společnosti. Aby vzbudila společnost zájem investorů o své akcie, často také pořádá sérii prezentací a setkání s investory během tzv. roadshow. Jednotliví investoři pak několik dní před IPO zadávají formou pokynu své objednávky různého počtu akcií pro různé ceny. V momentu IPO je zadávání pokynů uzavřeno, je stanovena cena a podle té jsou uspokojování jednotliví investoři se svými objednávkami. Kdo za nákup akcií nabízel cenu vyšší, než byla výsledná cena při IPO, nakoupil je ve výsledku levněji. Kdo nabízel méně, ten odešel s prázdnou.
Po IPO ihned začíná veřejné obchodování a akcie jsou vrženy na trh, kde mohou jednotliví účastníci obchodovat, jako s každou jinou akcií, a cena je již stanovována na základě nabídky a poptávky.
Život firmy po IPO
Po (ne)úspěšném IPO je “život“ společnosti jiný, než byl před ním. Nyní jsou akcie zalistovány na vybrané burze a společnosti z toho vyplývají určité povinnosti, které nemusí být zrovna pozitivní. K nim patří například čtvrtletní zveřejňování hospodářských výsledků a s ním spojený zvýšený zájem veřejnosti a médií.
V případě úspěšného IPO bude společnost zvyšovat svoji hodnotu – a to bude mít vliv na rostoucí cenu akcie. Všichni akcionáři (mezi ně často patří i management, původní zakladatelé či zaměstnanci) tak budou mít kapitálový zisk. Jako příklad úspěšného IPO české společnosti poslední doby můžeme uvést společnost Avast, který vstoupil na burzu v Londýně, jeho akcie však lze koupit i na burze v Praze. Ten v rámci svého IPO před více než dvěma lety uvedl na trh své akcie za cenu 67,5 Kč. K dnešnímu dni (15.9.) dosahuje cena akcií Avastu úrovně 158 Kč, tj. zhodnocení o 134 % (bez započtení dividend).
Ne vždy je však IPO tak úspěšné. Své o tom ví například akcionáři Kofoly. Akcie této společnosti se na pražské burze upisovaly před 5 lety (říjen 2015) za cenu 346 Kč. Po pěti letech konstantního propadu se akcie Kofoly obchodují za cenu 220 Kč.
Pro zajímavost můžeme uvést největší světové IPO. Tento primát drží od minulého roku ropný koncern Saudi Aramco, který v rámci své prvotní veřejné nabídky získal rekordních 25,6 miliardy dolarů za pouhé 1,5 % svých akcií. Tento rekord by ale ráda překonala čínská finanční skupina Ant Financial, jejíž akcie by měly být ještě letos k dispozici na burzách v Hongkongu a Šanghaji.
