Zatímco více než dvě třetiny Čechů stále nechává své prostředky ležet na běžných a spořících účtech, mezi investory roste stále větší zájem o alternativní investice. Dobře totiž pomáhají při diverzifikaci portfolia. Jelikož se ale jedná o jiný typ aktiv než klasické akcie, dluhopisy nebo hotovost, je důležité, aby investoři chápali, jak tyto alternativy fungují a znali jejich výhody i rizika – a na ta se nyní podíváme.
Mezi alternativní investice můžeme počítat v podstatě vše mimo tradiční akcie a dluhopisy: takže předně komodity, nemovitosti a REITS, ale také veterány, víno, umění, známky, housle… a mohli bychom ještě dlouho pokračovat.
Jak tedy alternativní investice přispějí k diverzifikaci portfolia?
V zásadě jde o princip korelace jednotlivých tříd aktiv v portfoliu. Pohyb portfolia, které se například skládá výlučně z akcií, bude v zásadě kopírovat pohyby trhu. V teoretické rovině se proto doporučuje mít pro tyto případy v portfoliu z části i dluhopisovou složku. Tato teorie však počítá s normálními úrokovými sazbami. Žijeme však v éře nejlevnějších peněz za posledních 6 000 let a zhruba 1/3 všech světových bondů nese záporný reálný výnos. Z toho důvodu se dívají investoři stále častěji i na jiné (alternativní) druhy investic. Důvodem je, že v případě propadu na akciovém trhu nezamíří dolů celé portfolio, ale jenom jeho část. Zbývající část portfolia složená z alternativních investic může svou hodnotu zvýšit, nebo ji minimálně udržet.
Případ zlato
Mezi nejpopulárnější alternativní investici patří zlato – komodita, kterou zná každý a je s námi od nepaměti. Zlato se sice nehodí pro dlouhodobé budování majetku (jeho růst), protože cihla zlata sama nic nevyprodukuje a za 30 let bude mít investor pořád jen jednu cihlu. Jeho cena se navíc často odvíjí od nálady jednotlivých účastníků trhu. Kromě dekorativních účelů, nebo omezené poptávky v průmyslu, nemá ani žádné praktické využití.
Zlato má ale funkci uchovatele hodnoty, jelikož historicky cena zlata drží krok s inflací. Slouží také jako defenzivní složka portfolia pro případy tržních krachů. V takovém případě se většinou investoři odklánějí od akcií a hledají bezpečný přístav, který nachází často právě ve zlatě. Přeliv těchto peněz následně vytáhne nahoru jeho cenu.
Znamená to tedy, že je dobré si nějakou tu cihličku nebo slitek domů pořídit? Chcete-li se s ním fotit, nebo si jej večer prohlížet, možná ano – pro investiční účely ale spíše ne. S fyzickým zlatem se váže několik komplikací – jednak musíte počítat s náklady na jeho úschovu (například pojištění pro případ krádeže) a zadruhé je potřeba se připravit na velké rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou (tzv. spread). Ten totiž dokáže ukrojit značnou část případných zisků, jelikož při nákupu cihly nebo slitku zaplatíte zpravidla cenu vysoko nad aktuální tržní cenou zlata na burze a při prodeji naopak dostanete zaplaceno pod cenou. Na fyzickém zlatu tak vydělávají hlavně obchodníci – obdobně třeba jako směnárny.
Doplnit své portfolio o zlato lze ale i jinak, než nákupem fyzických kousků – třeba přes burzovně obchodovanou komoditu (ETC) iShares Physical Gold z nabídky instrumentů Portu. Instrument sám nakupuje – jak název napovídá – fyzické zlato v podobě cihel, které jsou uskladněny v trezoru v Londýně. Výhodou ale je jeho vysoká likvidita (možnost kdykoliv nakoupit nebo prodat na burze) a velmi malý spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou v řádu setin procent).
Ostatní komodity? Spíše spekulace
V oblasti komoditních futures je to kategorie energie (ropa, plyn), průmysl a drahé kovy (zmíněné zlato, měď, stříbro a další), zemědělství (kukuřice nebo sója). Tyto komodity jsou k dispozici na zavedených a relativně aktivně obchodovaných futures kontraktech. Pro nákup komodit pro drobné investory je nejvhodnější použití nástroje komoditního ETF. Podle serveru ETF.com bylo ke konci června 2020 celkem 137 různých komoditních ETF, do kterých jsou zainvestována aktiva za 121 miliard dolarů. Některé z těchto fondů investují do fyzických komodit, jiné používají zmíněné futures kontrakty a kopírují tak svůj benchmark. Někteří pokročilí obchodníci sami obchodují s futures a opcemi. Existují i aktivně řízené fondy (managed futures funds), na jejichž činnost dohlíží licencovaný jednotlivec nebo organizace (Commodity trading advisor).
Jak se historicky dařilo komoditním investicím ve srovnání s trhem v rozkolísaných obdobích? Jako příklad se dá uvést tržní krach označovaný jako „Black Monday“ z října 1987. Index S&P 500 během jediného dne spadl o více než 22 % a naproti tomu index Barclay BTOP 50 (odrážející výkonnost managed futures funds, které lze považovat za proxy pro celý trh komodit) rostl o 17 %. Při hypoteční krizi v prvním kvartálu 2009 index S&P 500 ztrácel 11 %, zatímco index BTOP klesl jen o 1,8 %. Na druhou stranu, při býčích trzích má alternativní index (BTOP) tendenci ztrácet a například v loňském roce zaostal za trhem (S&P 500) o téměř 25 %.
Nemovitosti – opravdu se vyplatí vlastní?
Kromě kótovaného trhu se investoři často obracejí se svými investicemi například i na nemovitosti. Z aktuální zprávy poradenské společnosti Deloitte vyplývá, že ten, kdo před 5 lety nakoupil byt v Praze, zhodnotil tuto investici k dnešnímu dni v průměru téměř o 100 %. Právě o tuto procentuální výši se v hlavním městě za posledních 5 let zvedla cena bytů. Nemovitosti i v dalších městech zažívají díky převisu poptávky nad nabídkou éru několika let trvajícího konstantního růstu cen. Výnos z pronájmu již však naráží na své limity. Průměrná cena nového bytu v Praze dosáhla dle posledních statistik Deloittu hranice 115 000 Kč za metr čtvereční. Za 50metrový nový byt tak investor zaplatí 5,75 milionu Kč. Pokud by se mu tento byt podařilo spolehlivě pronajmout za nadprůměrných 350 Kč/m2, dosáhl by tak na hrubý výnos 3,6 % p.a. Ten nezahrnuje daně, náklady na údržbu a může v sobě nést i hrozbu (zejména v oblastech se socialistickými kořeny jako Evropa) vyvlastnění. Například radnice Barcelony již minulý měsíc majitelům bytů vzkázala, aby pro své volné byty urychleně sehnali nájemce. Pokud tak neučiní, Barcelona jim je může vzít za polovinu jejich tržní ceny. Koupě fyzické nemovitosti tak kromě výhod v podobě růstu její ceny má mnoho úskalí – vysoká cena, starosti, nižší výnos z nájmu po započtení nákladů na údržbu a čas věnovaný hledáním a staráním se o nájemce a tak dále.
Opět ale existuje cesta, jak do svého portfolia nemovitostí složku zahrnout a přitom nekupovat fyzickou nemovitost. V Portu to jde například přes instrument iShares Developed Markets Property Yield ETF, se kterým investujete jak do realitních investičních společností (REIT), tak do firem, které nemovitosti budují, anebo spravují. Alternativně mohou větší investoři zvážit i nákup realitních fondů kvalifikovaných investorů mateřské společnosti Portu – WOOD & Company. Ty existují 2 a nakupují kancelářské budovy, respektive nákupní centra v České republice a na Slovensku. Díky své atraktivní výnosnosti pravidelně obsazují první příčky v žebříčku TOP realitní fondy Hospodářských novin.
Veteráni, hodinky nebo třeba housle…
Další netradiční investice mohou nabízet umělecká díla, kvalitní víno nebo whisky, historičtí veteráni nebo třeba raritní poštovní známky. Obdobně jako u nemovitostí s těmito investicemi bývá spojeno úskalí vysoké ceny za daný kousek, vysoké náklady na skladování a údržbu a navíc je ještě potřeba dobře se na trhu daného aktiva orientovat a dokázat identifikovat „ten pravý“ raritní kus. A proto je zde Portu Gallery – investiční platforma umožňující investovat do těchto alternativ již od jediné koruny a jednoduše. Základy investování do podobných alternativních investic jsou rozebrány v tomto článku.
Kolik alternativních investic do portfolia?
Na otázku, jak velkou část portfolia by měly tvořit alternativní investice, nelze dát univerzální odpověď. Jedná se o velmi individuální rozhodnutí. Miliardář Warren Buffett jednou na otázku novinářů, proč má veškerý svůj majetek v jediné akcii, odpověděl: „proč bych investoval do něčeho jiného, když investování do akcií je tak jednoduché“. Pokud bychom se však zeptali zkušeného odborníka investujícího v oblasti kvalitních vín, obrazů nebo veteránů, mohli bychom dostat podobnou odpověď.
Výhodou alternativních investic může být jejich částečná nezávislost na akciové či dluhopisové složce portfolia. Tato nekorelace se může hodit zejména při propadech trhů, jak ukázal příklad S&P 500 vs. BTOP index. Jejich nevýhodou je ale jejich nižší likvidita než u klasických investic. Stejně tak je zde problém s oceněním těchto aktiv. Je cena 2 000 dolarů za trojskou unci adekvátní? A co 10 000 dolarů za bitcoin? Je to hodně nebo tak akorát? Vzhledem k tomu, že tyto alternativní investice svým majitelům negenerují žádný tok hotovosti, nedokážeme určit jakou mají hodnotu. Teoreticky tím vlastně nesplňují označení investice – jejich budoucí cena závisí pouze na tom, zda se v budoucnu najdou další optimisté, kteří za tato aktiva zaplatí ještě více peněz.
V každém případě, vydělat i prodělat se dá na nejrůznějších investicích, a proto nejdůležitější je mít na paměti známou poučku – investovat jen do toho, čemu rozumím.
——————————————————-
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
