Pokud patříte mezi pravidelné čtenáře minisérie Makléř, kterou každý týden publikujeme na našem blogu a která vychází ze stejnojmenné knihy, mohli jste v posledním díle narazit na tzv. lednový efekt. Zatímco někteří z vás možná ví, nebo alespoň tuší, čeho se lednový efekt týká, pro jiné se může jednat o úplnou novinku.
Lednový efekt ve zkratce poukazuje na statisticky vyšší růst ceny akcií během prvního měsíce v roce. Ten je způsoben větším množstvím nákupů na akciovém trhu. Někteří analytici tvrdí, že se jedná o reakci na častý pokles cen v prosinci (v USA způsobený odprodáváním ztrátových aktiv, tak, aby investorům klesla daňová povinnost – tzv. tax-loss harvesting), jiní odhadují, že důvodem lednového efektu je investování obdržených zaměstnaneckých bonusů.
Jak velký popisovaný efekt je, jak na něm vydělat a existuje vůbec?
Lednový efekt
S informací o lednovém efektu přišel ve 40. letech 20. století investiční bankéř Sidney B. Wachtel. Ten si všiml, že od roku 1925 se menším americkým akciím dařilo každý leden lépe než zbytku trhu. Toto pozorování bylo podpořeno i pozdější studií, která analyzovala data z let 1904 až 1974. Ta dokonce tvrdila, že se v lednu daří americkým akciím 5x lépe než v jiných měsících.
Investoři začali pozorovat, že se lednový efekt nevztahuje pouze na menší akcie, ale často i na celý americký trh. Zprávy o lednovém efektu se brzy začaly hrnout i ze zbytku světa a lednový efekt se stal statistickým fenoménem.
Novější studie možnost lednového efektu nevyvrací, staví se však k němu více skepticky a přikládají mu pouze velmi nízký význam.
Rozhodli jsme se proto udělat analýzu tří instrumentů, jejichž vývoj výrazně ovlivňuje výnos Portu portfolií. U všech instrumentů jsme pracovali s měsíčním vývojem od začátku roku 2006 do konce roku 2018, tak ,abychom postihli jak období hospodářské krize, tak období růstu.
U každého instrumentu nás zajímalo porovnání lednového vývoje v rámci jednotlivých let a zároveň porovnání průměrného lednového vývoje napříč roky. Nutno podotknout že sledovaná data postihují pouze krátké období a v žádném případě neslouží jako jakékoliv investiční doporučení. Prezentované výsledky slouží pouze jako zajímavost a zároveň připomínka toho, že není třeba se zabývat časováním investice.
1. S&P500
Prvním analyzovaným instrumentem byl americký index S&P 500. Na základě dat za posledních 13 let nemůžeme potvrdit žádné výraznější působení lednového efektu. Je pravdou, že ve čtyřech z třinácti let byl leden prvním, nebo druhým nejlepším měsícem celého roku. Stejně tak je ale nutné poukázat na fakt, že ve čtyrech z třinácti let byl leden také prvním, nebo druhým nejhorším měsícem celého roku.
Graf 1: Vývoj indexu S&P 500 v lednu v letech 2006 až 2018 (zdroj) – číslice u sloupce vyjadřuje kolikátý nejlepší měsíc (měřeno výnosem) byl leden z celého roku.
Možná ještě zajímavějším faktem je, že leden patří (spolu s červnem a srpnem) mezi jediné 3 měsíce, ve kterých hodnota indexu S&P 500 v průměru klesala. U ledna jde o průměrný pokles o 0,6%.
2. Euro Stoxx 50
Druhým analyzovaným instrumentem byl evropský index Euro Stoxx 50. Na základě dat za posledních 13 let můžeme opět vyvrátit působení lednového efektu. V ani jednom ze sledovaných roků nebyl leden nejúspěšnějším měsícem roku. Naopak ve dvou případech byl první měsíc roku nejméně úspěšným obdobím.
Graf 2: Vývoj indexu Euro Stoxx 50 v lednu v letech 2006 až 2018 (zdroj)
Pokud nahlédneme do průměrných hodnot jednotlivých měsíců za posledních 13 let, zjistíme že v celé polovině případů evropský index klesal. Mimochodem, na rozdíl od amerického indexu, který je od roku 2006 na dvojnásobku své hodnoty, evropský index zaostává a hodnot z roku 2006 stále nedosáhl. To i proto že v lednu evropský index klesá v průměru o 1,7 procenta.
3. Nikkei 225
Posledním, v pořadí třetím analyzovaným instrumentem je japonský index Nikkei 225. Na základě dat za posledních 13 let můžeme říct, že na japonském trhu nepůsobil žádný pozitivní lednový efekt. Spíše bychom mohli mluvit o inverzním lednovém efektu, jelikož leden často patřil mezi nejhůře vyvíjející se měsíce v daném roce. V ani jednom z 13 sledovaných roků nepatřil leden mezi 3 nejlepší měsíce. Naopak hned šestkrát patřil mezi tři nejhorší.
Graf 3: Vývoj indexu Nikkei 225 v lednu v letech 2006 až 2018 (zdroj)
Není proto divu, že byl leden na japonském trhu v průměru nejhorším měsícem za posledních 13 let. Vévodil skupině pěti měsíců, ve kterých index klesal a to s průměrným poklesem o 2,5 procenta.
Sázka na leden?
Lednový efekt je podložen mnoha analýzami a jeho (alespoň dřívější) existenci nelze popřít. V posledních letech se však zdá, že si trhy na popsaný fenomén stále více zvykají a to i díky lépe nastaveným daňovým podmínkám pro americké investory spořící na důchod. Ti již nemají důvod odprodávat akcie na konci roku. Podobný vývoj můžeme sledovat i u menších akcií, pro které býval leden jedním z nejlepších měsíců. Zatímco v lednu akcie menších amerických firem porážely giganty, po zbytek roku naopak v porovnání s většími firmami ztrácely. I zde si trh na působení lednového efektu zvykl a rozdíly jsou nyní zcela zanedbatelné.
Lednový efekt není jediným statisticky popsaným efektem. Další často zmiňovanou statistickou anomálií je například tzv. Santa Claus Rally, která poukazuje na neobvyklý růst v posledních pěti obchodních dnech roku. Ten je v průměru 1,4 % v rámci 5 dní za posledních 45 let. Zdá se však, že i zde se v posledních letech odstraňují rozdíly a spíše než spekulaci nahrává trh pasivnímu investování.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme
