Zpět na články
Levnější potraviny, dražší doprava. Česká inflace v srpnu mírně vzrostla
Inflace v Česku se v srpnu oproti červenci v meziročním vyjádření zvýšila o 0,2 p. b. na 1,9 %, čímž se potvrdily předběžné odhady. Na růst cenové hladiny měly v srpnu stejně jako v červenci největší vliv ceny dopravy (nárůst o 9,6 %). Ceny pohonných hmot a maziv byly meziročně vyšší o 26,2 %, konkrétně nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za 44,98 Kč/l, což byla nejvyšší hodnota od října roku 2022. Za tímto vývojem stojí opětovný růst světových cen ropy, její ceny reagují na stále probíhající válku mezi Spojenými státy a Íránem.
Zdražovalo také bydlení, náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,4 %, ceny nájemného za bydlení vzrostly o 6,1 %. Výrazný růst cen dopravy byl částečně vyvážen poklesem cen potravin. Z potravin v srpnu meziročně klesly ceny vepřového masa o 23,7 %, drůbeže o 8,3 %, sýrů o 5,2 %. Ceny uzenin přešly z červencového růstu o 1,5 % v pokles v srpnu o 0,4 %. Ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 24,6 %, másla o 38,8 % a margarínu a podobných výrobků o 10,8 %. Pokračoval pokles cen odívání a obuvi, kde klesly ceny oděvů o 2,9 % a ceny obuvi o 4,0 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,2 % a zemního plynu o 4,8 %.
Zdražování v dopravě a v bydlení převážilo zlevňování potravin.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika se srpnovou meziroční inflací 1,9 % 6. nejnižší inflaci, oproti červenci si tak o jednu příčku pohoršila. Všechny sousední státy vykazovaly inflaci vyšší – na Slovensku činila 3,3 %, v Polsku 3,4 %, v Německu 2,9 % a v Rakousku 3,2 %. Nejvyšší inflaci v Evropě měla Ukrajina (8,1 %), následovalo Moldavsko (7,0 %) a Kosovo (6,5 %). Nejnižší inflaci mělo Švédsko (0,3 %), následované Švýcarskem a Lichtenštejnskem (obě 0,8 %).
Inflace ve světě
Meziroční inflace v eurozóně podle předběžného odhadu v srpnu 2026 zrychlila na 3,3 % z červencových 2,9 %, což odpovídalo očekávání trhu, a dostala se tak na nejvyšší úroveň od září 2023. Inflace tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Za zrychlením stál téměř výhradně další prudký růst cen energií, jejichž meziroční inflace vyskočila na 14,3 % z 10,3 % (jde o nejvyšší hodnotu od ledna 2023) v souvislosti s pokračujícími boji na Blízkém východě a návratem cen ropy k hranici 100 dolarů za barel. Podkladové cenové tlaky naopak mírně polevily. Inflace ve službách zpomalila na 3,0 % z 3,3 % a klesla tak na nejnižší úroveň za čtyři měsíce, zatímco u neenergetického průmyslového zboží vzrostla na 1,2 % z 0,9 %.
Růst cen potravin, alkoholu a tabáku zůstal stabilní na 1,2 %. Jádrová inflace, bez započítání energií a potravin, se naopak snížila na 2,4 % z červencových 2,5 %, což naznačuje, že se skokový růst cen energií zatím nepřelil do širší cenové hladiny.
Evropská centrální banka v červnu zvýšila klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Šlo o první zvýšení za tři roky, které reagovalo na rostoucí ceny energií a přetrvávající inflační tlaky. Na červencovém zasedání pak sazby ponechala beze změny. Po zrychlení srpnové inflace na 3,3 % lze v podstatě počítat s obnovením zvyšování na zasedání ECB 10. září. Depozitní sazba se tak s velkou pravděpodobností zvýší o 0,25 p. b. na 2,5 %.
Meziroční inflace v USA by měla podle odhadů v srpnu 2026 zůstat na 3,4 %. V meziměsíčním vyjádření se očekává zrychlení na 0,4 % z červencového 0,1 %. Za očekávaným oživením celkové inflace stojí především obrat u cen energií: po dvou měsících poklesu by ceny benzinu měly opět výrazně vzrůst, kvůli napětí na Blízkém východě. Jádrová inflace, bez započítání energií a potravin, by naopak měla dál mírně zpomalit na 2,4 % z červencových 2,5 %, v meziměsíčním vyjádření o 0,2 %.
Americký Fed ponechal na svém posledním, červencovém zasedání cílové pásmo pro sazbu federálních fondů na 3,50 až 3,75 %, a to již popáté v řadě. Rozhodnutí odpovídalo očekávání, přestože trhy přisuzovaly zvýšení sazeb pravděpodobnost zhruba jedna ku třem.
Centrální banka konstatovala, že ekonomická aktivita roste solidním tempem navzdory zvýšené nejistotě, k níž přispívá i konflikt na Blízkém východě. Růst produktivity a kapitálových investic je podle Fedu silný, tvorba pracovních míst drží krok s růstem pracovní síly a míra nezaměstnanosti se výrazně nezměnila. Inflace zůstává zvýšená vůči dvouprocentnímu cíli, částečně v důsledku nabídkových šoků, které zvýšily ceny v některých sektorech včetně energetiky.
Trh se nyní přiklání k tomu, že Fed na zasedání 15.–16. září sazby zvýší, byť jde o těsný souboj. Pravděpodobnost zvýšení o 25 bazických bodů se podle nástroje CME FedWatch pohybuje kolem 60 % (na začátku srpna to bylo přibližně 44 %). Nálada se obrátila po jestřábím vystoupení předsedy Kevina Warshe v Jackson Hole a po silné srpnové zprávě z trhu práce (162 tisíc nových míst, nezaměstnanost 4,1 %). Guvernér Christopher Waller navíc počátkem září naznačil, že zvýšení sazeb může být na příštím zasedání namístě. Rozhodujícím vstupem přitom zůstávají finální srpnová inflační data zveřejněná 11. září.
Meziroční inflace v Číně v srpnu 2026 zrychlila na 0,8 % z červencových 0,5 %, což odpovídalo očekávání trhu a znamenalo odraz od šestiměsíčního minima z července. Ceny potravin klesly už pátý měsíc v řadě (−1,4 % oproti −1,5 % v červenci), stále tažené poklesem cen vepřového masa při hojné nabídce a slabé spotřebě, byť propad vepřového se postupně zmírňuje.
Nepotravinové ceny rostly rychleji (1,2 % oproti 0,9 %), a to zejména vlivem prudkého zdražení dopravy (2,5 % oproti 0,4 %) v důsledku vyšších cen pohonných hmot a silnější poptávky spojené s cestováním. Zrychlil také růst cen vzdělávání (1,4 % oproti 1,3 %), zatímco náklady na bydlení zůstaly utlumené (−0,3 % oproti −0,3 %).
Naopak mírně zpomalila inflace u oděvů (1,3 % oproti 1,4 %) a zdravotní péče (2,7 % oproti 2,9 %). Jádrová inflace, bez započítání potravin a energií, meziročně vzrostla o 1,0 % po červencovém růstu o 0,9 %. V meziměsíčním vyjádření spotřebitelské ceny vzrostly o 0,4 % po červencovém poklesu o 0,1 %, což bylo nad tržním očekáváním růstu o 0,3 %.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
