„Všechno, co se dá spravit penězi, je laciné,“ zní jeden z nesmrtelných citátů slavného německého spisovatele. Erich Maria Remarque tím mimo jiné prezentoval svůj postoj k penězům, které dle něj štěstí nekoupí. V našem článku se na problém peněz podíváme z více vědecké roviny. Opravdu peníze nedokážou koupit štěstí? A pokud dokážou, kolik štěstí stojí?
Vztah mezi množstvím peněz a štěstím lidí je nesmrtelným tématem, prozkoumaným prakticky z každého úhlu. V 70. a 80. letech minulého století začaly vznikat psychologické studie zabývající se právě touto problematikou. Vyplynulo z nich, že vztah mezi bohatstvím a štěstím je prakticky nulový a za pravdu tak dostali ti, kteří tvrdili, že peníze vám šťastnější život nedopřejí. Alespoň na čas.
Novější výzkumy, prováděné ve více zemích světa, napříč generacemi a příjmovými skupinami, tento fakt vyvrací. Naopak, potvrzují vztah mezi množstvím peněz a štěstím. Ten platí nezávisle na kontinentu nebo bohatství země. Ve výsledcích jsou lidé porovnáváni jako celek a i přesto, že někomu může víc peněz způsobovat smutek, ve většině případů tomu tak není. Neexistuje žádný obecně platný bod obratu, od kterého vysoké množství peněz začne lidem působit smutek, nebo naopak, kdy extrémní chudoba způsobí větší radost.
Kolik stojí štěstí?
Pokud dáme novějším studiím za pravdu a přiznáme si, že peníze mohou koupit štěstí, objevují se ještě zajímavější otázky. Tou, na kterou chce znát odpověď nejvíce lidí a na kterou lze částečně odpovědět, je, kolik stojí štěstí. Existuje nějaká univerzální rovnice, kterou lze peníze přepočítat na štěstí? Lze zjistit, „kolik štěstí“ si můžu koupit za sto korun?
Univerzální rovnice pro výpočet štěstí zatím neexistuje a i pokud by hypoteticky existovala, je jen těžko představitelné, že by byla přijata širší veřejností. Co sledovat můžeme je, jak velký nárůst štěstí způsobí růst příjmu o určitou částku. Navýšení měsíčního příjmu o 5 000 Kč logicky způsobí větší radost tomu, který musí počítat každou korunu, než tomu, pro kterého je to jen kapka v moři. Je tomu opravdu tak?
Touto otázkou se zabývá výzkum z roku 2013, který mimo jiné zkoumá vztah mezi ročním příjmem respondentů a jejich spokojeností se životem. Obecně lze říci, že se zvyšujícím se příjmem stoupá jejich subjektivní spokojenost se životem. Ta však nestoupá konstantním tempem, což potvrzuje naši domněnku o čím dál tím nižším významu každé další vydělané koruny.
Na prvním obrázku můžete pozorovat, jaký vliv má roční příjem v USD (osa x) na celkovou spokojenost respondenta (osa y). Nenechte se zmást zdánlivou linearitou hodnot, kterou graf může na první pohled působit. Osa x je upravená na logaritmické stupnici tak, aby každý další bod znázorňoval zdvojnásobení předchozího příjmu. Zatímco rozdíl mezi prvními dvěma body je 500 dolarů ročně, na konci se jedná o desítky tisíc dolarů.
Obrázek 1: Vliv příjmu na celkovou spokojenost se životem (zdroj)
Jaké je tedy vyznění grafu? Pro každé další navýšení spokojenosti je potřeba o něco více peněz. Aby dva lidé s rozdílným příjmem pocítili stejný nárůst štěstí, nestačí jim přidat stejnou absolutní částku k příjmu. Z grafu vidíme, že pro zvýšení životního štěstí o jeden stupeň je potřeba přibližně zdvojnásobit výši svého příjmu – a to bez ohledu na to, kolik právě vydělávají. Jednoduchou matematikou však zjistíte, že takto násobit příjem nelze navždy.
Pokud porovnáme pozitivní efekt nárůstu platu člověka, který vydělává 20 000 Kč měsíčně, o částku například 10 000 Kč, se stejně velkým nárůstem platu člověka vydělávajícího 80 000 Kč, je u prvního z nich mnohem větší. Aby oba lidé pociťovali stejné zvýšení spokojenosti, musel by si druhý z nich polepšit ne o 10 ale dokonce o 40 tisíc korun.
Možná ještě jasněji je tento fakt zobrazen ve studii z roku 2008. Klesající význam peněz můžete pozorovat na obrázku 2, který porovnává respondentem udávané štěstí s jeho ročním příjmem (korelace je zobrazena černou přerušovanou čarou).
Obrázek 2: Vliv příjmu na štěstí (zdroj)
Zevšednění peněz
Stoupající příjem má za následek jakési zevšednění peněz. Každá navíc vydělaná koruna se stává nudnější. Nedělá člověka méně šťastným, ale stává se čím dál tím obyčejnější. Jakmile se člověku povede pokrýt základní potřeby, začíná utrácet peníze za zdánlivě zbytečnější věci. Vlastnit nový Superb je pro většinu lidí příjemnějším zážitkem, než vlastnit starší Felicii. Na druhou stranu jsou to pořád auta, která slouží tak, jak mají, a radost z vlastnictví dražšího a lepšího auta nepřekoná radost z toho, že nějaké auto máme.
Touha po zvýšení životní úrovně je lidská. Díky naší neustálé lidské nespokojenosti nebydlíme v jeskyních. Stále se snažíme posouvat dále. Jakmile dosáhneme zlepšení, je jen otázkou času, než si na nově získanou životní úroveň zvykneme a ženeme se za dalším zlepšením. Tento psychologický proces (vědci nazývaný jako „hédonická adaptace„) je téměř v každém z nás a je hlavním důvodem klesající radosti z navíc vydělaných peněz.
Využití peněz
S rostoucím příjmem je důležitější, za co peníze navíc vynakládáte. Kromě toho, že byste neměli zapomínat investovat, přichází vědci i s jinou myšlenkou. Výzkum z Chicagského NORC zjistil, že lidé, kteří mají 5 a více blízkých přátel, sami sebe popisují jako šťastnější o polovinu častěji, než ti, kteří mají přátel méně. Vědci proto přicházejí s doporučením peníze místo na movité věci využít na zážitky s nejbližšími.
Shodují se na tom, že nejvíce štěstí lidem přináší právě zážitky a výzvy. Nemusí se jednat jen o klasické zážitky, jako je dovolená či návštěva dobré restaurace. Zážitkem pro někoho může být přečtení napínavé knihy, pro jiného učení se hře na kytaru. Důležité je dělat to, co vás baví.
Shrnutí
Peníze mají pozitivní vliv na štěstí, ale s každou další korunou je jejich vliv nižší a nižší. Pokud chcete své peníze využít na maximum, nezapomínejte je vynakládat na to, co vás baví, a užívat je s lidmi, které máte rádi. My v Portu vám neřekneme, co si za peníze máte koupit. Pomůžeme vám ale s jejich investováním tak, aby se vám splnil každý váš sen.
