Ondra vycházel z domu v sedm ráno a před sedmou večer se nevracel. Přesto sklízel jen neúspěch. Portfolio manažeři zaměstnaní u investičních fondů měli svého makléře dávno vybraného a novým tvářím dávali šanci zřídkakdy. Musí na to jinak…
Přinášíme další díl minisérie knihy Makléř, která je právě nyní čerstvě dostupná na pultech českých knihkupectví.
„Mladej, nevisí ti tam ta nula už nějak dlouho? Měl bys hejbnout prdelí, jinak se budeš stěhovat jinam. Goldova trpělivost není nekonečná,“ rozlehl se obchodní místností vysoký hlas hlavního makléře Alexe.
Ondra raději slova zkušeného šéfa tradingu se zálibou ve výstředních kravatách, kde byl podle dress codu jediný prostor k módní kreativitě, nijak nekomentoval. Musí. Prostě to musí zlomit.
Už víc než týden je v jeho řádku nula. Gold mu včera neodpověděl na pozdrav. Přece nechce prohrát tuhle šanci, cítí, že talent má, že tohle není jenom sen jako nastupovat vedle Pepy Chovance. Tohle je realita a on to prostě dá!
„Dobrý den, Ondra Dohnal od Golda.“
„Řekl jsem, že už nemáš volat.“
„Mám lístky na Spartičku s Realem do VIPu. Nešel byste?“
„Hmm… Ale není to v tý kukani, kde smrdí žrádlo a je blbě vidět přes sklo, že ne?“
„Ne, není to ve skyboxu, je to venku na hlavní, na těch červených polstrovaných sedačkách. Ale pro jídlo a pití si samozřejmě můžete skočit dovnitř.“
„Hmm… To by možná šlo. Ještě ti dám vědět.“
Ondra si znovu připomínal, že nejde o vlastní podmínky byznysu, které měly hlavní makléřské firmy víceméně stejné, ale především o servis kolem.
Ostatně v tuhle chvíli to pro něj byla výhoda, protože odbornost zatím nabídnout nemohl.
Když klient potvrdil zájem, měl ohromnou radost, ale zároveň i starost. Slíbil totiž něco, co neměl. Sehnat lístky na Ligu mistrů byla teď jeho hlavní pracovní náplň. Nakonec se k němu ve správný okamžik přiklonilo štěstí. Hlavním sponzorem fotbalové Sparty byla totiž firma, kde pracovala Lída. Tak dlouho škemrala u svého šéfa, až jí lístky do VIP sektoru skutečně sehnal. Ondra by Lídě v tu chvíli nejradši snesl modré z nebe. Nakonec ji vzal aspoň na večeři.
Tak zábavného ho Lída už dlouho nepamatovala. Co nastoupil ke Goldovi, začala se z jejich vztahu vytrácet lehkost. Jako by se Ondra začínal měnit v někoho jiného. Z veselého vlasatého kluka se stal zasmušilý nakrátko ostříhaný muž s často nepřítomným pohledem. Doufala, že se jedná o dočasný stav, a byla ráda, když mu mohla pomoci. Ostatně nezištnost byla vlastností, jíž si na ní Ondra cenil asi nejvíc.
—–
„Výborně to Hřebík postavil. Look, jak beci běhaj, dokonce i ten nekopa Flachbart,“ rozplýval se John Kubelik, správce investičního fondu RENTA. „Fucking Zidane,“ ucedil o chvíli později, když francouzská hvězda Realu Madrid vymetla pravý horní růžek z hranice vápna. „Zajdu si pro něco k pití.“
Ondra se konečně mohl trochu uvolnit. Ruce měl zpocené, ale nebylo to kvůli fotbalu. Celou noc nespal, jak s ním cukala nervóza. Čekal ho první přímý kontakt s klientem. Navíc ne s ledasjakým.
Kubelik byl synem českého emigranta, který si vzal Britku a usadil se v Londýně. Díky otci uměl John česky, což byl jeden z důvodů, proč ho mateřská banka vyslala do Prahy, aby odtud řídil největší středoevropský fond.
Všechny místní brokerské domy se mohly přetrhnout, aby se stal jejich klientem. Kubelik to ale dělal chytře. Vybral si makléřů několik a každému dal občas objednávku. Udržoval tak všechny v napětí, aby mu poskytovali co nejlepší podmínky.
Ale aby se bavil, řečeno jeho hantýrkou, s „no name juniorem“? To se stalo poprvé. Ondra správně tušil, že tahle šance se už opakovat nebude.
Pokračování příště.
Více informací o knize můžete získat na adrese www.makler-kniha.cz.
