Kubelik byl synem českého emigranta, který si vzal Britku a usadil se v Londýně. Díky otci uměl John česky, což byl jeden z důvodů, proč ho mateřská banka vyslala do Prahy, aby odtud řídil největší středoevropský fond. Kubelik se stal prvním klientem začínajícího burzovního makléře Ondry.
Přinášíme další díl minisérie knihy Makléř, která je právě nyní čerstvě dostupná na pultech českých knihkupectví.
(předchozí díl) I když Sparta nakonec prohrála, byl to pro Ondřeje podařený večer. Vytěžil maximum – získal Kubelikovu důvěru. Přitom se s ním zatím bavil jenom o fotbale! Snažil se sice hovor stočit k byznysu, ale marně.
„Ondra od Golda.“
„Nazdar, mladej. Hele, stejně včera ta naše Spartička zahrála hezky. Good job, opravdu. A Michalíkův gól byl výstavní!“
„Jo, jo. Mně se líbí naši mladíci. Jarošík, Hübschman nebo i gólman. Včera si na balón sice moc nešáhl, ale jednou z něj něco bude.“
„Hmm… mně připadá, že Čech je přeceňovaná díra, ale třeba máš pravdu, na goalkeepera je pořád mladej, potřebuje vyzrát.“
„Přesně. Jo, Johne, prosím tě, máme tady úplně novou analýzu na Komerční banku. Nechceš ji poslat?“
„Jsou to všechno sračky.“
—
Ondra volal Kubelikovi každý den, stejně jako ostatním klientům ze seznamu, ačkoliv spousta z nich mu hovory nezvedala nebo se nechala zapírat. Trvalo další týden, než mu na stole zazvonil telefon.
„Hele mladej, tak já si tý sračky, cos mi tlačil, trochu vemu. Buy pro RENTU padesátku KOBy at market.“
„Jo, jo, jasně,“ zalapal Ondra po dechu, „hned jdu na to.“ Padesát tisíc kusů akcií Komerční banky, to je při aktuální tržní ceně sto milionů korun, letělo mu hlavou. Pro Kubelikův fond spravující několik miliard plivnutí, pro junior makléře Dohnala úplné terno.
—
Následující den se do práce vyloženě těšil. Když sličná Inna rozvlnila své pozadí a jala se rozdávat á čtyřky, Ondřej si výjimečně neprohlížel její poněkud malé, ale krásně tvarované dvojky, nýbrž se významně rozhlížel po obchodní místnosti. A nalezl, co očekával – pohledy ostatních makléřů.
„Tady si někdo tu prdel zachránil na poslední chvíli,“ ozval se odněkud z dálky známý vysoký hlas. Skoro víc než absence nuly Ondru těšil fakt, že byl první z Gold & Company, kdo dokázal dostat objednávku od RENTY. Po práci si šel koupit svůj první značkový oblek. Na Pařížskou to ještě nebylo, ale na Hugo Bosse na Jungmaňáku si už troufl .
—
Další dny a týdny plynuly rychle. Ondra se stal plnohodnotným členem makléřského týmu. Alex se u něj občas zastavil na kus řeči, Gold ho srdečně zdravil svým typickým: Jak jde byznys? a modelky z recepce začaly s Ondrou koketovat. Začínalo být jasné, že tahle řádka na výměnu není. Navíc jednoho dne proběhl telefonát, který Ondrovu kariéru postrčil zase o kousek dopředu…
Pokračování příště.
Více informací o knize můžete získat na adrese www.makler-kniha.cz.
