Spotřebitelské ceny v srpnu v ČR meziročně vzrostly o 2,2 %

Meziroční míra inflace v ČR v srpnu podle Českého statistického úřadu zůstala nezměněná na 2,2 %. Odhady přitom počítaly s hodnotou 2 %, výsledné číslo tak mírně překvapilo. Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny bydlení, kde vzrostly například ceny nájemného z bytu o 6,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 8,2 % a tepla a teplé vody o 5,8 %. Naproti tomu ceny zemního plynu meziročně klesly o 7,2 % a tuhých paliv o 2,5 %. Meziročně poklesly ceny většiny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % a uzenin o 2,8 %. Ceny mléka, sýrů a vajec v srpnu klesly o 3,7 %, ovoce o 2,4 %, zeleniny o 2,0 %. Naopak ceny másla se zvýšily o 22,4 % a čokoládových výrobků o 18,6 %.

Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v srpnu při využití meziroční hodnoty inflace 2,2 % 21. nejnižší inflaci a skončila tak přesně v polovině žebříčku. V červenci měla ČR inflaci 15. nejnižší a v srpnu si tak pohoršila. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rusko (9,1 %). Vysokou inflaci měl i Island (6 %) a Bělorusko (5,5 %). Ze sousedních států byla inflace vyšší v Polsku (4,3 %), Slovensku (2,9 %) a Rakousku (2,4 %). Nižší byla pouze v Německu (1,9 %). Nejnižší byla z evropských států inflace v Litvě a Lotyšsku (obě 0,7 %), následovalo Slovinsko (0,9 %).

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,3 %. Zvýšily se ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. Z potravin a nealkoholických nápojů vzrostly především ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %. Naopak nižší byly ceny zeleniny o 4 % (z čehož ceny brambor klesly o 21,2 %), drůbeží maso o 5 % a vejce o 6,2 %. Meziměsíčně poklesly i ceny související s dopravou, když klesly ceny pohonných hmot a olejů o 2,2 % a ceny automobilů o 0,7 %.

Jak to vidí ČNB?

Česká národní banka na svém zasedání 1. srpna 2024 v souladu s očekáváním trhu snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4,5 %, což představuje další krok v pokračujícím snižování sazeb od prosince 2023 ze 7 %. Uvolněná měnová politika je považována za dostatečně přísnou ke kontrole inflace, která se letos pohybuje kolem 2% cíle.

Hospodářský růst mezitím zůstává mírný, HDP se ve 2. čtvrtletí 2024 mezičtvrtletně zvýšil o 0,3 %, a to díky spotřebě domácností a zahraniční poptávce. Očekává se, že inflace zůstane kolem 2 %, přičemž růst HDP by měl letos dosáhnout 1,2 % a v příštím roce zrychlit na 2,8 %. Bankovní rada zůstane pravděpodobně nadále opatrná, i když ve snižování bude pravděpodobně pokračovat. Koncem roku by tak klíčová sazba měla být v blízkosti 4 %.

Inflace ve světě

Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v srpnu klesla o 0,4 p. b. na 2,2 % přesně v souladu s očekáváními trhu. Meziroční jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, se v srpnu nezměnila a zůstala ve výši 2,8 %. Výsledek kontrastuje s předchozími měsíci, kdy se inflace držela nad hranicí 2,5 %. To naznačuje určitý pokrok směrem k dvouprocentnímu cíli ECB a zvyšuje šance na to, že banka bude dále snižovat své úrokové sazby. Depozitní úroková sazba ECB se nachází ve výši 3,75 %.

Inflace v USA podle odhadů v srpnu dosáhla na 2,6 %. Jedná se o pátý pokles meziroční hodnoty inflace v řadě a nejnižší hodnotu od února 2021. Údaje o zaměstnanosti naznačují, že se rychle ochlazuje americký trh práce což společně s údaji o inflaci vytváří tlak na americkou centrální banku, aby začala snižovat své sazby. Na to slyší i centrální bankéři a předseda Fedu Powell během svého projevu na ekonomickém sympoziu v Jackson Hole jasně naznačil, že centrální banka na zářijovém zasedání sníží svou úrokovou sazbu.

Meziroční míra inflace v Číně se v srpnu 2024 zvýšila z červencových 0,5 % na 0,6 % a zaostala tak za tržními prognózami ve výši 0,7 %. Přesto se jednalo o nejvyšší hodnotu od února, což znamenalo sedmý měsíc spotřebitelské inflace v řadě uprostřed problémů se zásobováním v důsledku spalujících veder a přívalových dešťů.

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Všechny články od autora