Mladí chtějí žít ve svém, koupi vlastního bydlení ale považují za velkou výzvu

Mladí chtějí žít ve svém, koupi vlastního bydlení ale považují za velkou výzvu

Bydlet ve vlastním nechtějí pouhá tři procenta mladých Čechů. Pořízení vlastní nemovitosti však většina z nich vnímá jako značnou výzvu.
Redakce Portu 13.10.2025

Mladí Češi, podobně jako jejich rodiče, nechtějí bydlet v podnájmech. Vlastní bydlení neplánuje 2,9 % Čechů ve věku 16–29 let, zatímco 12,9 % lidí v této věkové kategorii již nemovitost vlastní. Zbývající část plánuje koupi v budoucnu. Jako snadný úkol však pořízení vlastního bydlení vnímá jen 2,7 % dotázaných. Údaje vyplynuly z průzkumu, který pro online investiční platformu Portu zpracoval Ipsos.

Obrázek

„Podle dat Eurostatu bydlí ve vlastním 74,7 % Čechů, přičemž tento podíl v čase klesá – v roce 2021 činil ještě 78,3 %. Na Slovensku je podíl majitelů nemovitostí výrazně vyšší, ve vlastním bydlí 93,1 %, což představuje druhý nejvyšší podíl v EU hned po Rumunsku (94,3 %). Na opačném konci žebříčku jsou Rakousko s 54,5 % a Německo s 47,2 %,“ uvádí Marek Pokorný, analytik Portu.

Nízká dostupnost bydlení

Vysoká preference vlastního bydlení se odráží i v popularitě takzvaného „mama hotelu“, kdy mladí žijí s rodiči nebo od nich dostávají finanční podporu na bydlení. Ve věkové kategorii 16–19 let využívá „mama hotel“ 96,6 % Čechů a 97,6 % Slováků, obdobný je i průměr EU.

„Rozdíly se výrazně prohlubují u starších ročníků. V kategorii 25–34 let stále využívá mama hotel 22,8 % Čechů, přičemž častěji muži (29,6 %) než ženy (16,2 %). U slovenských sousedů je to však stále 57,5 %, zatímco průměr EU činí 29,7 %. Osamostatňování se od rodičů probíhá na Slovensku výrazně pomaleji, horší výsledky v tomto ukazateli mají už jen Chorvaté,“ vysvětluje Pokorný.

Příčinou je podle něj nízká dostupnost bydlení v kombinaci s touhou vlastnit dům či byt. Bydlení přitom patří v Česku i na Slovensku k nejdražšímu v Evropě. Podle analýzy Deloitte Property Index se v žebříčku sedmi nejdražších míst pro koupi vlastního bydlení nachází hned pět českých a slovenských měst – Praha, Košice, Brno, Banská Bystrica a Bratislava. Právě zde je zapotřebí nejvíce hrubých ročních platů na pořízení standardního bydlení. V Praze je jich třeba 15, v Bratislavě 12,3.

Týden v české ekonomice: Na nový pražský byt je třeba už 15,5 ročních mezd a další novinky

„Protože hrubou mzdu na účet nikdo neobdrží, realita je ještě tvrdší. Podle našich výpočtů je například v Praze na nákup průměrného třípokojového bytu zapotřebí přibližně 21 až 23  čistých ročních pražských mezd. Přitom se jedná o pražské platy, které jsou v rámci Česka s přehledem nejvyšší. Není proto překvapující, že mama hotel využívá téměř čtvrtina českých třicátníků, když našetřit na vlastní byt trvá roky i s využitím hypotéky,“ upozorňuje Pokorný.

Obrázek

Náročná výzva snižuje spokojenost se životem

Více než šest z deseti (62,1 %) mladých Čechů podle průzkumu Portu vnímá koupi vlastního bydlení jako velkou výzvu. Nejvíce to pociťují teenageři ve věku 16–19 let, kde koupi bydlení jako velkou výzvu označilo 71 % respondentů. V kategorii 20–23 let jsou o něco optimističtí a koupi vlastního bydlení považuje za náročnou výzvu 66 % z nich, v kategorii 24–29letých se jedná o 56 % respondentů.

Podle Eurostatu je se svým životem velmi spokojených 45,6 % Čechů ve věku 16–19 let, zatímco v kategorii 25–34letých klesá tento podíl na pouhých 32 %. „Za tímto poklesem můžeme vidět i to, že postavit se na vlastní nohy je v Česku ekonomicky náročné. A to navzdory tomu, že podle Eurostatu má zaměstnání 79,9 % mladých ve věku 25–29 let, což převyšuje průměr celé EU. Bez pomoci rodičů se však mladému člověku nemusí podařit opustit rodné hnízdo ani po třicítce,“ komentuje Pokorný.

Začít odkládat co nejdříve

Například, průměrný dvoupokojový byt v Praze o velikosti 50-60 metrů čtverečních vyjde na přibližně 7,3 milionu korun, z toho je na hypotéku obecně potřeba našetřit 10 % z ceny nemovitosti, pokud je žadatelovi méně než 36 let, jinak se jedná až o 20 % z ceny nemovitosti. Při spoření po dobu deseti let je tedy nutné měsíčně odložit  6 tisíc korun případně 12 000 Kč jen na to, aby si člověk vůbec mohl půjčit. Počítat je nutné i s tím, že ceny nemovitostí stále rostou.

Proto je vhodné začít s úsporami na bydlení co nejdříve a při jejich zhodnocování zvážit investování. „V Portu doporučujeme dětský účet, který zakládá rodič, a po dosažení plnoletosti se automaticky převede na účet pro mladé. Pokud se chce potomek osamostatnit například ve věku 24 let, na sumu 730 tisíc korun mu stačí měsíčně odkládat 4 000 korun. Na sumu 1,46 milionu je pak potřeba odkládat přibližně 8 000 Kč. To platí při průměrném historickém zhodnocení trhů zhruba o 8,5 % ročně. Je však třeba pamatovat na to, že ceny nemovitostí rostou a investování je vždy spojeno s rizikem,“ upozorňuje Pokorný.

Redakce Portu
Redakce Portu

Jsme zde, abychom vám umožnili pracovat se svými financemi tak, jak je to pro vás nejlepší. Budujeme místo, kam můžete peníze ukládat a nechat je vydělávat. A to vše jednoduše a bez starostí.

  • Článek není investičním doporučením
  • Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
  • Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
  • Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
  • Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Novinky ze světa financí

Vždy jednou týdně v pátek zasíláme pravidelné shrnutí z finančních trhů a ekonomiky. Žádný spam, slibujeme.