Podle průzkumu Eurobarometru z podzimu 2022 jsou rostoucí životní náklady nejpalčivějším problémem pro více než 90 % Evropanů.
Náklady na bydlení v EU prudce rostou
Není překvapením, že podíl výdajů domácností na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a další paliva se za posledních 20 let výrazně zvýšil. Podle údajů Eurostatu měly tyto položky v roce 2022 největší podíl na spotřebě domácností v EU, a to 24,1 %. Následují potraviny a nealkoholické nápoje s 13,6 % a náklady na dopravu s 12,5 %. Zatímco pořadí těchto kategorií zůstalo za posledních 20 let konzistentní, jejich relativní podíly se v průběhu času měnily.
V porovnání s obdobím 2002-2022 došlo k nejvýraznější změně u výdajů domácností, které se zvýšily z 21,1 % na 24,1 %. To představuje nárůst o 3 procentní body za dvě desetiletí, což znamená, že pokud celkové výdaje domácnosti v roce 2002 činily 1 000 EUR, vydala by za bydlení 211 EUR. V roce 2022 by se tato částka zvýšila na 241 EUR.
Tento nárůst podtrhuje rostoucí finanční zátěž evropských domácností v podobě základních životních nákladů, která byla v posledních dvou desetiletích způsobena růstem cen bydlení a nákladů na energie.
V Česku rostly náklady na bydlení pomaleji než v průměru EU
Nejvýraznějšího nárůstu nákladů na bydlení dosáhl Kypr, a to o 43,6 %. Následuje Španělsko s 39,4 % a Irsko s 36,8 %. V některých zemích se tato nákladová položka domácností dokonce snížila. V průměru se náklady na bydlení v EU zvýšily o 14,2 % a v Česku o 8,8 %.
Které evropské země utrácejí nejvíce za bydlení?
Podíl výdajů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a další paliva na celkových výdajích domácností se v evropských zemích značně liší. V roce 2022 se na čele žebříčku umístilo Slovensko s více než 30 % výdajů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a ostatní paliva. Těsně za nimi následovalo Finsko a Dánsko s 29,6 %, resp. 29,1 % výdajů na bydlení a účty. Česko skončilo na šestém místě s 26 %.
Tyto údaje naznačují, že země severní a střední Evropy čelí značným finančním tlakům souvisejícím s bydlením. Naproti tomu země jižní a východní Evropy mají mnohem nižší podíly, Černá Hora pouze 11,6 %, Turecko 12,4 % a Albánie 12,5 %.
