Americká výnosová křivka si za poslední měsíc prošla posunem dolů na všech svých úrovních. Nejvýrazněji klesl její dlouhý konec, tedy výnosy dluhopisů se splatností deset let a více. Stalo se tak v době, kdy centrální banka letos poprvé snížila sazby, a vše nasvědčuje tomu, že v tomto procesu bude pokračovat.
Situace připomíná loňský rok, kdy Fed v září rovněž snížil sazby. Tempo úprav tehdy bylo rychlejší a výsledkem byla napřimující se výnosová křivka v důsledku růstu nejdelších výnosů. Na tom se podílela rostoucí časová prémie. Trh jejím prostřednictvím vnímal, že Fed snížil sazby příliš rychle, a to za situace silné americké ekonomiky. To se projevilo ve vyšších reálných výnosech, které sledujeme přes protiinflační dluhopisy, i v breakeven inflaci (ta představuje inflační prémii, kterou trh požaduje nad úroveň reálného výnosu). Nárůst obou veličin představoval tržní predikci potenciálně silnějšího růstu spolu s vyšší inflací.
Letos vidíme opak. Desetileté reálné výnosy klesají (bílý graf), stejně tak jde dolů i breakeven inflace (modrý graf). Co to znamená? Vnímání trhu ohledně kondice americké ekonomiky není očividně tak pozitivní jako loni. Nižší výhled reálných sazeb a nižší inflační prémie naznačují obavy ze zpomalení americké ekonomiky, které však nemusí nutně znamenat výraznější problémy. Pomoci si zde můžeme tržním výhledem sazeb, který je aktuálně v souladu s predikcí Fedu. Podle ní se odhadovaná neutrální sazba pohybuje kolem 3 %. Výraznější pokles pod tuto úroveň investoři v tuto chvíli neočekávají.
Mohli bychom najít i další argumenty, které potenciálně přispívají k nižším výnosům nejdelších splatností. Nabízí se například zvýšené emise pokladničních poukázek, což vede k tomu, že i přes nezměněné emisní objemy nejdelších splatností je trh vnímá jako vzácnější. Roli může hrát i spekulace o blížícím se ukončení kvantitativního utahování, které by znamenalo návrat centrální banky na sekundární trh prostřednictvím reinvestic.
Kombinace výše zmíněných faktorů podporuje poptávku po bondech, na níž se podílejí i zahraniční investoři. Neodehrává se tedy žádný zásadní odklon od amerického dluhu. V nejbližší době bude hlavním faktorem dalšího vývoje ukončení uzavírky americké vlády a obnovení zveřejňování klíčových dat. Půjde především o údaje z trhu práce, u nichž budou rizikem pro vyšší ceny dluhopisů a nižší výnosy případná negativní překvapení – nejen u tvorby nových pracovních míst, ale i u míry nezaměstnanosti.
Z dlouhodobého hlediska musíme pamatovat na jednu důležitou věc. I přesto, že nad americkou ekonomikou visí riziko zpomalení, k silné rally, zejména u dluhopisů nejdelších splatností, by bylo potřeba víc. Nejlépe krize, která by donutila centrální banku snížit sazby a případně nastartovat další program nákupů aktiv. Takovému scénáři však zatím nic nenasvědčuje. Žijeme naopak v prostředí, ve kterém oproti době před pandemií převažují proinflační rizika mající dopad na to, že úrokové sazby na nulu jen tak neklesnou. S tím by měl počítat každý dluhopisový investor.
Jan je fanouškem trhů a ekonomiky. Vede analytický tým Portu, se kterým komentuje ekonomický a tržní vývoj a připravuje výhledy. Investory pravidelně informuje o tom nejdůležitějším prostřednictvím článků, podcastů a webinářů. Přednáší na Metropolitní univerzitě Praha a je spoluautorem knihy Trhy: měnová politika pro nadšence a investory.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
