Výsledek předčasných parlamentních voleb v Japonsku vnesl na tamní trhy pozitivní náladu. Japonské akcie vzrostly, kurz jenu po prvotní volatilitě posílil a výnosy státních dluhopisů po úvodním výkyvu klesly. Ještě před několika týdny byla situace, zejména u kurzu jenu a dluhopisů, přesně opačná.
Nevídaný úspěch v prostředí rostoucích sazeb
Liberálně demokratická strana, kterou vede historicky první japonská premiérka Takaičiová, ve volbách získala více než dvoutřetinovou většinu. Šlo o nevídaný úspěch, který straně a premiérce zaručuje pohodlné rozhodování o zásadních tématech, jako je snížení vybraných daní a navýšení výdajů, například na obranu a do strategických oblastí, včetně technologií. Fiskální expanze se odehraje v prostředí, kdy úrokové sazby dále porostou a bilance centrální banky bude pokračovat ve velmi pozvolném poklesu.
Pokud vás při tomto popisu ekonomického prostředí napadne, že by reakce zejména dluhopisů měla být opačná, nejste vůbec vedle. Fiskální expanze, růst sazeb a snižování bilance jsou opravdu kombinací rizik vyšších výnosů a potenciálně slabšího kurzu. Zde je však potřeba vzít v potaz, co stojí na širším pozadí.
Politická jistota jako klíč
Předně jde o vyjasnění politické situace, ve které bude mít Takaičiová a její strana jasnou většinu. Pokud by tomu tak nebylo a bylo potřeba hledat kompromisy v jednání s ostatními stranami, rizikem by byla ještě silnější fiskální expanze, kterou mnozí političtí konkurenti prosazovali.
Trhy uklidnilo i to, že avizovaná úprava daní, kde se mluví zejména o zrušení osmiprocentní daně z přidané hodnoty u potravin, má být dočasná, konkrétně po dobu dvou let. Neměla by přitom vést k emisi dodatečného dluhu, jak opakovaně premiérka upozornila. Zdroje budou čerpány z přehodnocení dotací, speciálních daňových opatření i z nedaňových příjmů, včetně těch plynoucích ze značné zásoby devizových rezerv. To vše bude vyžadovat pokračující růst japonské ekonomiky.
Jak sama Takaičiová uvedla, její strategie stojí na zodpovědné proaktivní fiskální politice s cílem, aby se Japonsko probudilo ze stavu chronického nedostatku investic. Pokud by japonská ekonomika rostla výrazně pomaleji, vznikl by problém na úrovni daňových příjmů, které se v nominálním vyjádření od období po globální finanční krizi na konci nultých let více než zdvojnásobily.
Fiskální expanze by zde měla sehrát podpůrnou roli. Levnější potraviny jsou pozitivní zprávou pro disponibilní důchody japonských domácností. Výdaje na obranu rovněž přispějí, obvykle však nemají tak silný fiskální multiplikátor jako zvýšení investic do oblastí, které mohou být potenciálním zdrojem silnějšího růstu produktivity.
Z pohledu mnoha investorů stojí Japonsko na prahu strukturální změny, která by mohla ekonomiku posunout na vyšší level. Výše japonského dluhu v poměru k HDP přesahuje 230 % a je světově nejvyšší. Investoři se však mohou spíše než na absolutní výši dluhu zaměřovat na to, zda růst ekonomiky pokryje průměrné náklady dluhu a bude postupně přispívat ke snižování primárního deficitu. Ten se od roku 2020 posunul z 8,4 % HDP na zhruba 0,9 % v loňském fiskálním roce, podle říjnové projekce Mezinárodního měnového fondu citované agenturou Bloomberg.
Co na to trhy
To vše budou reflektovat především japonské dluhopisy, které se dlouhodobě potýkaly s měnící se strukturou domácí poptávky. Jejich nedávný výprodej však přispěl k tomu, že se mnohé instituce, například japonské banky, rozhodly přesunout část zahraničních investic zpět do domácích státních dluhopisů. Silným signálem by zde bylo, pokud by totéž udělal i japonský státní penzijní fond, který spravuje prostředky ve výši téměř 1,9 bilionu dolarů. Podle posledních zpráv však tento fond snížení dosavadního podílu zahraničních aktiv ve prospěch domácích neplánuje.
Pozitivně může přispět i oblíbenost japonských aktiv u zahraničních investorů. Americký investor, který se rozhodne investovat do japonského státního dluhopisu a zároveň se zajistit proti kurzovému riziku, získá díky úrokovému diferenciálu potenciálně vyšší výnos, než kdyby investoval do amerického státního bondu. U akcií pak pozitivně působí rostoucí ziskovost japonských firem a nepochybně přispěje i výhled fiskální expanze.
Země vycházejícího slunce, růstu a zisků
Podle našeho názoru existuje šance, že se Takaičiové podaří nastartovat japonskou ekonomiku. Pozitivní je, že se fiskální politika nezaměřuje jen na spotřebu, ale klade důraz i na investice. Podpůrně vyznívá také pokles primárního deficitu v posledních letech. Klíčové ale bude, aby nedošlo k náhlému obratu – ten by investoři ocenili jen těžko. Ačkoli má Japonsko světově nejvyšší zadlužení, část dluhu by teoreticky šlo snížit i odprodejem části devizových rezerv; v praxi však spíše počítáme se zdrženlivějším přístupem.
Pokud vše vyjde tak, jak trh aktuálně očekává, Japonsko bude nejen zemí vycházejícího slunce, ale i ekonomického růstu. A projevit by se to mohlo i v ziskovosti tamních firem, tedy i akciového trhu. Vypíchli bychom zde například obranný sektor podpořený vládní politikou, ale také banky a technologické společnosti, především ty s vazbami na umělou inteligenci.
Jan je fanouškem trhů a ekonomiky. Vede analytický tým Portu, se kterým komentuje ekonomický a tržní vývoj a připravuje výhledy. Investory pravidelně informuje o tom nejdůležitějším prostřednictvím článků, podcastů a webinářů. Přednáší na Metropolitní univerzitě Praha a je spoluautorem knihy Trhy: měnová politika pro nadšence a investory.
