Výsledek voleb známe, na složení vlády se teď pracuje. Rozdělení postů s velkou pravděpodobností vzejde ze spolupráce hnutí ANO s SPD a Motoristy. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš už naznačil, v jakém duchu se nové vládnutí ponese. Náš odhad počítá s vyššími vládními výdaji, tedy s expanzivnější fiskální politikou a rizikem potenciálně vyšších úrokových sazeb.
Andrej Babiš tento týden uvedl, že v návrhu rozpočtu na rok 2026 chybí zhruba šedesát miliard korun. Částku následně navýšil až na osmdesát miliard. Navýšení rozpočtu však není s ohledem na zákon o rozpočtové odpovědnosti tak jednoduché. Úpravu by bylo možné provést například prostřednictvím zlepšení očekávaného výkonu české ekonomiky v příštím roce. Taková změna by však neodpovídala dosavadním predikcím institucí veřejného i soukromého sektoru.
Ať situace dopadne jakkoli, Babiš svým tvrzením naznačil, že vyšší výdaje budou rizikem příští vlády. Bohužel, tyto výdaje se pravděpodboně nebudou pojit s vyššími příjmy. ANO sice argumentuje tím, že zatočí s šedou ekonomikou, což by mělo do státní kasy přinést stovky miliard korun, realita však bude podle všech očekávání výrazně skromnější – spíše v řádu desítek miliard.
Pokud se pokusíme načrtnout rizika fiskální politiky formující se spolupráce zmíněných tří stran, vychází nám vyšší výdaje, nižší příjmy, a tedy větší deficit – včetně potřeby jej z něčeho ufinancovat. Potenciální proinflační dopady takové politiky mohou vést k vyšším úrokovým sazbám, a nakonec v celé své kráse k vyšším nákladům nového dluhu, které jsou už dnes rekordní. Podle návrhu rozpočtu na příští rok bychom se měli dostat na více než sto miliard korun.
Schovávat se za to, že oproti jiným zemím máme menší podíl dluhu na HDP, by bylo nezodpovědné. Mohlo by to vést k tomu, že se rychle přiblížíme k těm méně odpovědným státům, což by nemusela zachránit ani dluhová brzda. I ta se totiž dá posunout. V takovém případě by potenciálním arbitrem byli sami investoři, podobně jako tomu bylo na přelomu září a října 2022 ve Velké Británii. Tehdejší výprodej státních dluhopisů vedl až k intervenci centrální banky.
Ne že bychom od Babišovy vlády očekávali takový „kumšt“ jako od tehdejší britské premiérky Liz Trussové. Je však potřeba mít na paměti – a vývoj posledních měsíců to jen potvrzuje – že tzv. bond vigilantes, tedy dluhopisoví obchodníci, kteří výprodeji trestají politiky za nezodpovědné hospodaření, jsou stále při chuti.
Jan je fanouškem trhů a ekonomiky. Vede analytický tým Portu, se kterým komentuje ekonomický a tržní vývoj a připravuje výhledy. Investory pravidelně informuje o tom nejdůležitějším prostřednictvím článků, podcastů a webinářů. Přednáší na Metropolitní univerzitě Praha a je spoluautorem knihy Trhy: měnová politika pro nadšence a investory.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
