„John Travolta lost.“ Tak se jmenuje populární gif, ve kterém je postava Johna Travolty z filmu Pulp Fiction zasazena do různých prostředí. Pointou je pocit ztracenosti a zmatení. A přesně tak dnes působí i finanční trhy, které čekají na tolik avizované vítězství Spojených států na Blízkém východě.
Velkou výzvou je především interpretace strategie obou stran konfliktu. Americký prezident Donald Trump opakovaně hovoří o blížícím se velkém vítězství a produktivních vyjednáváních, aby následně ve svém projevu k národu pohrozil Íránu jeho zničením. Írán naopak tvrdí, že žádná smysluplná jednání neprobíhají. Není proto překvapivé, že trhy nevědí, čeho se přesně chytit.
V uplynulém týdnu se investoři upnuli na další Trumpovy zmínky o vyjednávání, což například americké akcie ocenily růstem. Někteří k tomu přidávají i jeho prohlášení o možném stažení vojsk i bez opětovného otevření Hormuzského průlivu. V tomto směru jsme však s optimismem zdrženliví. Přesná struktura faktorů, které stály za výrazným pohybem trhu, totiž z dostupných dat není jednoznačně čitelná.
Důležitější je proto načasování samotného pohybu: posílení akcií – kdy index S&P 500 vzrostl o téměř tři procenta a technologický Nasdaq o téměř čtyři procenta, což představovalo jeden z nejsilnějších intradenních růstů za poslední rok – přišlo přesně na konci kvartálu (i měsíce). To naznačuje, že vedle geopolitických zpráv mohly sehrát významnou roli i technické faktory, jako je rebalancování portfolií či uzavírání spekulativních krátkých pozic.
Konec čtvrtletí je přitom obdobím, kdy fondy rebalancují svá portfolia podle cílových vah jednotlivých tříd aktiv. Vzhledem k tomu, že americké akcie během prvního čtvrtletí ztratily zhruba pět procent, nebylo jejich dokupování nijak překvapivé.
Celý pohyb se navíc odehrál v prostředí zvýšených spekulací na další pokles, což mohlo vést k rychlému uzavírání těchto pozic. Investoři nechtěli doplácet maržové požadavky, a proto uzavírali tzv. short pozice opačným obchodem – tedy nákupem. Takový scénář ostatně zmiňovali i někteří obchodníci oslovení agenturou Bloomberg.
Vývoj na přelomu letošního prvního a druhého čtvrtletí je označován jako typická krátkodobá rally v negativním prostředí, tzv. bear market rally. Společnost Spectra Markets analyzovala podobné epizody detailněji. Historická data ukazují, že pokud index S&P 500 na konci měsíce (nikoli nutně celého kvartálu) vzrostl během jednoho dne o více než 1,5 %, poptávka v následujících dnech zpravidla nevydržela. Během prvních pěti obchodních dní index v průměru klesl o 1,5 %, během deseti dní dokonce o dvě procenta. Teprve zhruba po čtyřiceti dnech se v průměru dostavilo mírné zhodnocení kolem jednoho procenta.
Jde o zajímavý historický vzorec, nicméně v kontextu současného dění na Blízkém východě nelze očekávat jeho mechanické opakování. Klíčové zůstává, že Hormuzský průliv je pro značnou část lodní dopravy stále omezeně průjezdný.
Čím déle tato situace potrvá, tím vyšší je pravděpodobnost přetrvávajících inflačních tlaků. Pokud by se navíc přidaly sekundární inflační efekty, na které by centrální banky reagovaly zvýšením sazeb, mohl by být následný pokles trhů výraznější, než jaký jsme doposud pozorovali. Jinými slovy, trh v tuto chvíli spíše reaguje na tok informací a technické faktory než na jasně ukotvený fundamentální výhled.
Jan je fanouškem trhů a ekonomiky. Vede analytický tým Portu, se kterým komentuje ekonomický a tržní vývoj a připravuje výhledy. Investory pravidelně informuje o tom nejdůležitějším prostřednictvím článků, podcastů a webinářů. Přednáší na Metropolitní univerzitě Praha a je spoluautorem knihy Trhy: měnová politika pro nadšence a investory.
