Zpět na články
Týden v české ekonomice: Nezaměstnanost klesla na 4,9 % a další novinky
1. Trh práce zůstává slabší, sezonní oživení nezaměstnanost výrazněji nesnížilo
Nezaměstnanost v Česku v dubnu mírně klesla z pěti na 4,9 procenta, především díky nástupu sezonních prací. Přesto jde o nejvyšší dubnovou nezaměstnanost za posledních deset let, letošní jarní oživení trhu práce je slabší než obvykle. Počet lidí bez práce se snížil jen mírně, zatímco nabídka volných pracovních míst zůstává stagnující.
Za poklesem nezaměstnanosti stojí hlavně tradiční jarní nábor ve stavebnictví, službách nebo zemědělství. Tempo zlepšování trhu práce zpomaluje a firmy zůstávají opatrné. Zároveň přetrvávají výrazné regionální rozdíly – nejvyšší nezaměstnanost dál vykazují Ústecký a Moravskoslezský kraj, zatímco Praha si drží nejnižší podíl nezaměstnaných a zároveň největší nabídku pracovních míst.
Výhled do dalších měsíců zůstává nejistý. Pokračující geopolitické napětí a dražší energie mohou zpomalit ekonomický růst a ochotu firem nabírat nové zaměstnance. Český trh práce tak zatím zůstává relativně stabilní, ale známky výraznějšího oživení ekonomiky na něm stále nejsou příliš vidět.
Portfolia od Portu
Nechte starosti o své investice na profesionálech
2. Jaderné projekty získají nový způsob financování mimo státní rozpočet
Stát bude moci v budoucnu financovat výstavbu nových jaderných zdrojů prostřednictvím půjček z mimorozpočtových účtů podřízených Státní pokladně. Nový mechanismus schválila Sněmovna a má umožnit financování strategických energetických projektů bez přímého zatížení státního rozpočtu. Opatření předložil vicepremiér Karel Havlíček a týká se obecně nízkouhlíkových zdrojů, v praxi však míří především na jadernou energetiku.
Klíčovou změnou je, že tyto půjčky se nebudou započítávat do oficiálního dluhu státu podle pravidel rozpočtové odpovědnosti. Peníze bude po schválení vlády poskytovat ministerstvo průmyslu a využitelné budou nejen na samotnou výstavbu, ale i na související náklady, například palivo či uvedení elektráren do provozu. Opozice ale varuje, že tento model může fakticky obcházet limity zadlužení a zvyšovat rizika pro veřejné finance.
Nový rámec má podpořit rozsáhlé investice do jádra, které stát i energetické firmy považují za klíčové pro budoucí energetickou bezpečnost. Skupina ČEZ plánuje výstavbu modulárních reaktorů a pokračuje také příprava nových bloků v Dukovanech, kde by první z nich mohl být dokončen v polovině 30. let. Financování z mimorozpočtových zdrojů má umožnit realizaci těchto projektů bez okamžitého tlaku na státní rozpočet.
Čtěte také: Názor hlavního ekonoma: Účetní úpravy české vlády investory neoklamou
3. Drahé pohonné hmoty dopadají na polovinu českých domácností
Zdražení benzinu a nafty v posledních týdnech zasáhlo přibližně polovinu českých domácností, přičemž zhruba desetina se potýká s výraznými finančními problémy. Celkem 41 procent domácností uvádí, že muselo kvůli vyšším cenám omezit výdaje, zatímco necelá polovina zatím žádný dopad nepociťuje. Podle průzkumu STEM se situace výrazně liší podle materiálního zajištění rodin.
Nejvíce jsou zasaženi majitelé dieselových vozů, u nichž zdražení negativně dopadlo na dvě třetiny domácností. U benzinových aut je podíl nižší, ale stále významný, zatímco část domácností bez auta nebo s jiným pohonem rovněž pociťuje tlak vyšších cen. Lidé se snaží dopady zmírnit především úsporami v jízdách, vyhledáváním levnějších čerpacích stanic nebo omezením výdajů v jiných oblastech rozpočtu.
Ceny paliv se po geopolitickém šoku na Blízkém východě vyšplhaly k hranici 43 korun za litr a podle většiny veřejnosti i nadále zvyšují inflační očekávání. Více než polovina lidí čeká v následujícím půlroce další růst cen zboží a služeb, jen minimum respondentů počítá se zlevňováním. Dopady zdražování se tak mohou v ekonomice ještě postupně prohlubovat.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Válka na Blízkém východě zvyšuje tlak na možné změny sazeb ČNB
Bankovní rada České národní banky na posledním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, zároveň ale připustila, že při delším trvání konfliktu na Blízkém východě může být nutná její úprava. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání, který ukazuje rostoucí opatrnost centrální banky vůči dalšímu vývoji inflace. Sazby tak zůstávají beze změny již od loňského května.
Hlavním kanálem dopadu konfliktu jsou ceny ropy a pohonných hmot, které v posledních týdnech výrazně vzrostly. ČNB přitom zdůrazňuje, že nebude reagovat na samotné cenové šoky, ale spíše na jejich sekundární dopady do širší inflace. Právě přenos dražších energií do cen zboží a služeb je klíčovým faktorem, který může v budoucnu ovlivnit rozhodování o sazbách.
Část bankovní rady upozorňuje, že čím déle konflikt potrvá, tím větší je pravděpodobnost potřeby zpřísnění měnové politiky. Zároveň ale panuje shoda, že případné snižování sazeb v současné situaci nepřipadá v úvahu. Výhled tak zůstává nejistý a další kroky ČNB budou záviset především na vývoji inflace a dopadech geopolitického napětí do domácí ekonomiky.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
