Obchodní dohoda mezi EU a USA je na světě, kdo je vítězem?

Obchodní dohoda mezi EU a USA je na světě, kdo je vítězem?

Podle představitelů USA a EU bude na dovoz evropského zboží uvaleno clo ve výši 15 % a na dovoz amerického zboží nebude uvaleno žádné clo. Trump během jednání hrozil clem ve výši 30 až 50 %. Clo pro automobilky se rovněž sníží z 27,5 % na 15 %.
Marek Malina 28.07.2025

Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámili uzavření obchodní dohody mezi USA a EU, která předchází vyostření obchodního konfliktu. Evropské akcie na to zareagovaly růstem na čtyřměsíční maximum.

Podle představitelů USA a EU bude na dovoz evropského zboží uvaleno clo ve výši 15 %, zatímco dovoz amerického zboží clo zatíženo nebude. Trump při jednáních hrozil clem až v rozmezí 30 až 50 %. Pro automobilky se také sníží clo z 27,5 % na 15 %. Clo na hliník a ocel ve výši 50 % zůstává v platnosti. Na letadla, letecké komponenty, chemikálie a léky se obchodní překážky neuplatní.

Kromě výše cla se největší obchodní partneři dohodli, že země EU budou od USA nakupovat energii za 750 miliard USD (640 miliard eur) a zvýší také nákupy zbraní. Evropské firmy zároveň mají v USA investovat 600 miliard USD.

Kdo je vítězem a kdo poraženým?

To zatím nelze přesně určit, protože nejsou známy všechny detaily dohody, ale jako vítěze lze spíše označit USA. Reakce z jednotlivých států se liší podle struktury jejich ekonomik. Zatímco například Irové jsou spokojení, protože jsou evropským domovem amerických technologických gigantů, průmyslové země jako Francie a Německo jsou nespokojené.

Pro EU jde spíše o prohru, neboť lepší sazbu (10 %) si vyjednalo Japonsko i Velká Británie. Naopak pro Trumpa jde o důležité vítězství se svým největším obchodním partnerem. Evropské země se rozhodly pro bolestivý kompromis, který je pravděpodobně motivován obavou z eskalace konfliktu. EU v době pomalého ekonomického růstu, vysokých cen energií, snah o ekologizaci průmyslu a slabé inovativnosti neměla dostatečně silné karty, aby vyjednala lepší výsledek.

Cílem bylo dosáhnout 10% cla na vývoz do USA a zástupci EU jistě postupně vytahovali všechna esa z rukávu, včetně určité podoby zdanění technologických gigantů. Zatímco v obchodní bilanci zboží mají Spojené státy vůči EU velký deficit, u služeb je to naopak. To si všichni uvědomují a EU to určitě jako argument využila, bohužel neúspěšně, což odráží horší vyjednávací pozici. USA stále disponují nejkonkurenčnějším hospodářstvím.

Na druhé straně je EU v úsilí odříznout se od ruských energií závislá na dovozu amerických energií a americký trh jako cílový je pro evropské podniky klíčový. USA jsou největším exportním trhem pro EU, absorbujícím přibližně 20 % jejího celkového exportu.

Krátkodobá úleva přichází pro automobilový průmysl, protože clo se sníží z 27,5 % na 15 %. Přesto však stále jde o znevýhodnění vůči domácím automobilkám, což může vést k dalšímu úbytku konkurenceschopnosti důležitého pilíře evropské ekonomiky. To EU stojí hospodářský růst a pracovní místa. Automobily přitom patří mezi tři nejcennější vývozní komodity do USA. V roce 2024 se z EU do USA vyvezlo 760 tisíc aut v hodnotě přibližně 40 miliard eur.

15% clo na automobilky je zvlášť špatná zpráva pro německou ekonomiku a tím i pro Česko, protože Německo je naším největším obchodním partnerem a mnoho modelů vyráběných u nás míří na americký trh.

Otázkou zůstává farmaceutický průmysl. Pro Trumpa jde o mimořádně citlivé téma, protože další skupinou zboží směřujícího ve velkém z EU do USA jsou léky. Ty jsou v USA 2 až 3krát dražší než v Evropě, což se mu přirozeně nelíbí, a tlačí na farmaceutické firmy, aby investovaly přímo v USA. Mnohé přední společnosti už slíbily velké investice.

Britská AstraZeneca slíbila investice 50 miliard USD, švýcarské skupiny Roche a Novartis plánují investice ve výši 50 a 23 miliard USD, dánský Novo Nordisk pak 4 miliardy USD. Pokud by farmaceutické firmy z EU byly z cla vyňaty, byla by to dobrá zpráva. Pravděpodobnější však je, že se o tomto tématu bude ještě jednat.

Marek Malina
Marek Malina

Marek pracuje ako analytik a špecializuje sa predovšetkým na makroekonómiu, globálne akciové trhy, prípadne komodity. Jeho cieľom je zvýšiť investičnú gramotnosť na Slovensku a približovať odborné témy ľudským jazykom. Marekove komentáre a analýzy vychádzajú v popredných médiách v Česku a na Slovensku.

  • Článek není investičním doporučením
  • Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
  • Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
  • Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
  • Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Novinky ze světa financí

Vždy jednou týdně v pátek zasíláme pravidelné shrnutí z finančních trhů a ekonomiky. Žádný spam, slibujeme.