Search
Close this search box.

Pořádná diverzifikace: 30 akcií už dávno nestačí

Při skládání vašich investičních portfolií jste možná někdy přemýšleli, kolik akcií nebo cenných papírů byste měli mít, abyste dosáhli dobré diverzifikace. Říkal vám někdo, že 30? Není to ale jen mýtus – stačí tento počet?

V článku Jak na dobře diverzifikovanou strategii jsme uváděli, že investiční portfolia a strategie obsahující mnoho instrumentů mají v porovnání s jedním instrumentem nebo akcií výrazně menší rizikovost – a to právě díky diverzifikaci. S rostoucím počtem akcií v portfoliu rizikovost klesá, ale klesá stále méně a méně. Držíte-li jednu akcii a přidáte druhou, rizikovost vašeho portfolia klesne dramaticky. Držíte-li 1 000 akcií a přidáte jednu navíc, rizikovost portfolia sice klesne, ale v porovnání s prvním příkladem jen nepatrně. Veškeré specifické (jedinečné) riziko je totiž už téměř úplně diverzifikováno.

Dostatečný počet historicky roste

Tématu, jaké je ono „magické číslo“, které stačí pro dostatečnou diverzifikaci se dlouhodobě věnují významní akademici, investiční bankéři investoři. Jedni z prvních byli v roce 1968 profesoři Washingtonské univerzity Evans a Archer, kteří došli k závěru, že již 10 akcií v portfoliu je dost. Tvrdili, že přidáváním dalších akcií nad 15 již riziko neklesá a nemá tak smysl.

K podobným závěrům došli profesoři z Chicaga Fischer a Lorie o dva roky později, kteří porovnávali rizikovost velkých a malých portfolií a přišli na to, že 8 akcií je vše, co běžný investor potřebuje, aby dosáhl dostatečné diverzifikace.

Na tyto poznatky se odkazovalo mnoho dalších autorů ve svých knihách i učebnicích. Například Reilly ve své jedenáctsetstránkové knize o portfolio managementu z roku 1985 doslova uvádí, že určitě nepotřebujete 200 akcií v portfoliu – 12-18 je pro diverzifikaci dost. Jsou tyto poznatky ale platné i nadále?

Již v roce 1987 se začaly optimální počty navyšovat. S přelomovým zjištěním přišel profesor financí z amerického města Santa Clara, který vyvrátil přesvědčení, že přibližně 10 akcií stačí, a sám přišel s číslem 30. Obdobný počet potvrdily i další studie v následujících letech a ustálil se tak na více než 10 let nový standard.

Po přelomu tisíciletí se ono „magické číslo opět navyšovalo“. Výzkumy zkoumající akciové trhy za poslední desetiletí (například Campbell, Malkiel, Lettau, Xu, 2001) začaly ukazovat, že s postupem času narůstá specifické riziko společností oproti tržnímu a ke snížení rizika je potřeba více akcií. Z toho důvodu můžeme vyvozovat, že 30 určitě není dost.

Ve známé knize A Random walk down the Wall Street z roku 2003 již mluví investiční guru Burton Malkiel o potřebě alespoň 50 akcií k dosažení dostatečné diverzifikace. V knize se však obrací primárně na americké investory, investující do velkých amerických společností. Pokud do problematiky vneseme ještě mezinárodní rovinu, je situace o to komplexnější. 50 akcií pro dosažení globálně diverzifikovaného portfolia napříč velkými a malými společnostmi nestačí a je potřeba přidat – jenže otázka „o kolik“ není vůbec jednoduchá.

Výzkumy totiž ukazují, že s nástupem globalizace klesá korelace mezi – často velmi geograficky vzdálenými – firmami a jejich akciemi. To znamená, že přidávání dalších akcií do portfolia snižuje riziko méně a méně a dosažení plné globální diverzifikace je obtížnější. (O korelaci a jejím efektu na riziko píšeme v článku zde.) Minimálně bychom však neměli vynechat společnosti americké, evropské, asijsko-pacifické a země rozvojové. Zajímavé totiž je, že významnost rozvojových trhů, jako dobrého diverzifikačního elementu, se v čase příliš nemění. Ukazuje to mimo jiné rozsáhlá studie Goetzmanna, Li a Rouwenhorsta (2005), která rozvojové trhy vyzdvihuje pro zařazení do diverzifikovaného portfolia za účelem vyvážení kolísání jeho hodnoty.

Kromě diverzifikace geografické a dle velikosti společností bychom neměli zapomínat ani na diverzifikaci sektorovou. V plně diverzifikovaném portfoliu by neměla chybět energetika, telekomunikace, finanční sektor, zdravotnictví, IT, FMCG a retail, spotřební zboží, těžký průmysl, materiály a komodity ale ani služby.

Aktuální potřebné minimum

Když si tedy vezmeme, že bychom chtěli z každého ze zmíněných sektorů i oblastí mít z řad jak malých, tak velkých společností alespoň 5 společností (polovina původně doporučovaného „magického čísla“ pro diverzifikaci – jako ochrana, kdyby nějaká akcie zkrachovala), potřebovali bychom vybrat do našeho portfolia více než 400 akcií!

Výběr takového (ale i například desetinového) počtu akcií by zabral mnoho času a navíc by se pěkně prodražil, pokud bychom akcie nakupovali přes brokera účtující si poplatek za nákup každé jednotlivé akcie. Pomiňme navíc fakt, jak velké finanční prostředky bychom museli mít, abychom si mohli koupit alespoň pár kusů od každé z vybraných akcií. Složitost i nákladnost diverzifikace vašeho portfolia jde však stranou, pokud investujete do instrumentů nabízených od Portu. Jedná se o ETF, z nich každé v sobě obsahuje desítky, často i stovky společností, takže jich není potřeba vybírat tolik a navíc vám Portu nenaúčtuje žádné vstupní poplatky či poplatky za nákup, ale jen jeden nízký poplatek placený za dobu, po kterou investujete.

Vybrat si dokonce můžete, jestli preferujete, aby vám Portu složilo globálně diverzifikované portfolio z více než 5 000 akcií napříč sektory i geografickými oblastmi a dalších několika tisíc dluhopisů,  anebo si raději složíte svou investiční strategii sami. Vybírat můžete z geograficky, sektorově ale i motivově zaměřených instrumentů, které již sami o sobě nabízí dobrou diverzifikaci a pokud jich skombinujete dohromady několik, budete plné diverzifikaci na dosah.

Zdroje:

Evans, J.L., and S.H. Archer (1968), Diversification and the reduction of dispersion: an empirical analysis, Journal of Finance, 23, 761-767.

Fisher, L., and J.H. Lorie (1970), Some studies of variability of returns on investments in common stocks, Journal of Busines, 43, 99-134.

Reilly, F.K. (1985) Investment analysis and Portfolio management, San Francisco: Dryden Press

Statman, M. (1987), How many stocks make a diversified portfolio? Journal of Financial and Quantitative Analysis, 22, 353-363.

Campbell, J. Y., Lettau, M., Malkiel, B. G., & Xu, Y. (2001). Have individual stocks become more volatile? An empirical exploration of idiosyncratic risk. The Journal of Finance, 56(1), 1-43.

——————–

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás dostupné tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Nejnovější články

Vaše peníze mají na víc

Budujte své bohatství s Portu. Volnou hotovost zhodnocujte s úrokem 4,75 % ročně a k tomu investujte dlouhodobě do portfolií ušitých vám na míru.

Doporučujeme

Investice do vína

Investice do francouzských vín

V Portu Gallery podcastu jsme tentokrát přivítali someliéra a odborníka na víno Víta Bartoška, aby nám představil svět